Za vlády velkomoravského knížete Svatopluka (†894) umírá arcibiskup Metoděj (813/815–885).

Smrt ho zastihne uprostřed jeho duchovních žáků 6. dubna roku 885. Se svým učitelem se pak při smutečních obřadech vedených v latině, řečtině i slovanské řeči rozloučí ohromné množství lidí.

Kde ale skončí ostatky muže, který společně se svým bratrem Konstantinem (826/827–869) přinesl na Moravu písmo a znalosti slovanské liturgie?

Bulharská legenda tvrdí, že „ve velikém chrámu moravském na levé straně ve stěně za oltářem svaté Bohorodičky“. Kde ale tento chrám leží, to už neuvádí.

„V dalších legendách o životě tohoto světce se hovoří o stoličném chrámu, muselo tedy jít o velice významnou sakrální stavbu, o jejímž bližším určení ovšem nic nevíme,“ vysvětluje český badatel Vladimír Liška (*1955).

Podvržené náhrobní kameny

Podle křesťanské tradice se hrob nachází na Velehradě na jižní Moravě. Už od 18. století se datují první pokusy najít místo Metodějova posledního odpočinku. Další větší pátrání probíhá v roce 1863, ale k žádným převratným objevům nedojde.

Na počátku 20. století se potom objevují zprávy, že se arcibiskupovy ostatky nacházejí v kostelíku sv. Klimenta u Osvětiman na Uherskohradišťsku, kde měl být v době vlády knížete Rastislava (†po 870) klášter.

Sice zde vědci opravdu najdou pozůstatky akropole s kostelem a v roce 1905 dokonce i lidskou kostru, jenže ta pochází až ze 13. století. Vzrušení kolem Osvětiman pak znovu rozpoutají nálezy údajných náhrobních kamenů v roce 1932. Ukáže se ale, že jde o podvod!

Schovali arcibiskupa do zdi?

Výzkumy ovšem stále pokračují. V Mikulčicích-Valech provádí v letech 1956–1957 výkopy archeolog Josef Poulík (1910–1998). Nacházejí se zde zbytky trojlodní baziliky. Co když legendy ukazují právě na tento svatostánek?

V Poulíkově práci v 90. letech 20. století pokračuje archeolog Zdeněk Klanica (*1938). Dnes už ale archeologové Mikulčice vylučují, a to přesto, že zde také nalezli zbytky hrobu.

Druhou, nadějnější lokalitou se stává naleziště v Uherském Hradišti, konkrétně jeho výšina zvaná Sady. V 60. letech 20. století ji zkoumá moravský archeolog Vilém Hrubý (1912–1985). Najde zde hrobku ve stěně s dutinou.

Existuje hodně důkazů, že se Metodějovy ostatky mohly ocitnout právě tady, protože se zde nacházel velký chrám a náboženské centrum vybudované ještě před stavbou baziliky na Velehradě.

Kostra ale zřejmě byla v průběhu času přemístěna jinam nebo došlo k vykradení hrobu. Někteří vědci ale pochybují, zda na arcibiskupovu kostru vůbec někdy narazí.

„Metodějův hrob podle mne nalezen nebyl a je otázka, jestli nalezen vůbec být může,“ poznamenává archeolog Lumír Poláček z Brna.