Jako milovník oper se Hitler vždy zúčastňuje festivalu hudby německého skladatele Richarda Wagnera (1813–1883) v bavorském Bayreuthu.
Jednou jakémusi novináři řekne, že jediná žena, kterou by si dokázal vzít za manželku, je Winifred Wagnerová (1897–1980), skladatelova snacha.
Tety Evy Braunové (1912–1945), sestry jejího otce Fritze Brauna, starší Ilse (1909–1979) a mladší Gretl (1915–1987), si z ní potom dělají legraci.
Parodují tehdy populární písničku Veni, veni, o canta a me slovy Winnie, Winnie, vezmu si tě.
Naštvaná Eva si stěžuje vůdci a ten zakáže prodej gramodesek s písní Veni, veni, o canta a me a jejímu francouzskému interpretovi Tinu Rossimu (1907–1983) dokonce zruší německé turné. Jinak ale na otázky na manželství obvykle reaguje negativně.
„To je k smíchu. Uměli byste si představit malého Hitlera? Jsem přece jedinečný,“ prohlašuje vůdce.
Milých slov se nedočká
Většinu času Eva prostě čeká. Návraty Adolfa Hitlera (1889–1945) do její náruče se nedají nijak předvídat. Jeho nálada je neuvěřitelně proměnlivá. Vždy záleží na tom, jaké problémy zrovna řeší.
Nepřítomnost svého milence snáší Braunová stále hůř. Myslí na sebevraždu. Píše si deník. „Chtěla bych být vážně nemocná a už nikdy o něm neslyšet. Proč se mi nikdy nic nestane? Proč to mám všechno snášet? Ach, kéž bych se s ním nikdy nesetkala. Jsem zoufalá.
Koupila jsem si prášky,“ zaznamenává 11. března 1935. „Potřebuje mne jen na určité věci… Byly dny, kdy jsem plakala, když jsem plnila svou »povinnost«. Když jsem pak zůstala sama, šla jsem zvracet,“ dopisuje týž den později.
Při rozloučení s vůdcem dostává obálku s penězi. Hezkých slov se ale nedočká, i když touží právě po nich.
Zachrání ji sestra
S počátky teplých jarních dní roku 1935 ji její samota dohání k šílenství. „A já milenka nejmocnějšího muže Německa a světa čekám a čekám,“ svěřuje se deníku 29. dubna 1935. O měsíc později přidává: „Právě jsem mu poslala dopis pro mě rozhodující.
Bude ho brát vážně? Nedostanu-li odpověď do deseti večer, spolykám prostě 25 prášků na spaní a sladce se uspím.“ Evu v bezvědomí nachází 28. května 1935 její sestra Ilse. Podaří se jí sestru přivést zpátky k životu, má totiž záchranářský kurz.
Pečuje o ni a zavolá rodinného lékaře doktora Maxe. Zabrání tak skandálu. Postará se ale o to, aby se Hitler dozvěděl, co se děje. Vůdce je pak opatrnější, pokud jde o své ctitelky. Eva přesto žárlí.
Velmi se jí dotýká, když vidí, jak hezky se Hitler chová třeba k pilotce Hanně Reitschové (1912–1979).
