Trpělivá, oddaná, věrná jako pes, taková je Eva Braunová. Hitlerovi, „Adimu“, jak mu jenom ona přezdívá, to vyhovuje. V jeho okolí se ale vyskytují další ženy. Na prodavačce Marii Reiterové ho zaujmou její modré oči.

Eva Braunové (1912–1945) Eva se z klepů samozřejmě dozví, že je přirovnává k očím své maminky, a dokonce, že Adolf Hitler (1889–1945) pochválil Marii Reiterové (1911–1992) její zadek.

Prý i prohlásil, že s Evou není šťastný, ale Marii také nechce – určitě by si ji nevzal. Reiterová se pak pokusí o sebevraždu. Vůdce kolem sebe rozsévá zkázu – spousta žen v jeho okolí chce zvolit dobrovolnou smrti:

Geli, Eva, teď Marie…  Jedinou vážnou konkurencí pro Evu mohla být jen filmová hvězda Leni Riefenstahlová (1902–2003), která ovšem v roce 1945 jakékoli intimní styky s Hitlerem popřela.

Americký spisovatel Budd Schulberg (1914–2009) se jí otevřeně zeptal: „Byla jste Hitlerovou milenkou?“ Leni jednoznačně odpověděla: „Samozřejmě, že ne. Nebyla jsem jeho typ.

Byla jsem příliš hřmotná a příliš sebejistá.“ Svoji sokyni shazuje slovy: „Hitler měl raději poddané ženy s telecím pohledem, jako byla Eva Braunová.“ Eva to s vůdcem nemá vůbec jednoduché.

Hitler je posedlý hygienou, nikdy se nenechá vidět nahý – to všechno Braunová respektuje. „S ním je vždycky všechno složité, všechno musí vždy proběhnout podle předem stanovených pravidel,“ stěžuje si Eva sestře, že její partner má k přirozenosti daleko.

Žije v nevědomosti

Na politiku před ní Hitler nikdy nezavádí řeč. „Nebude-li nic vědět, nebude se také do ničeho plést,“ to je jeho heslo. Myslí si, že stejně by se měly chovat všechny ženy v Německu. Eva smí natáčet jeho příjezdy na Berghof, řídké chvíle, kdy jsou spolu.

Nafilmuje ho třeba během Vánoc roku 1941. Vrací se z východní fronty a spoustu času věnuje vítání se svojí fenou německého ovčáka Blondi. Eva žije v klidu a sladké nevědomosti.

Ani poslední měsíce války, kdy se z východu blíží Sověti, ze západu Američané nejsou pro ni žádnou tragédií. Věří, že Německo vydrží, a když má dojem, že situace není podle jejích představ, vezme si prostě něco hezkého na sebe…

Jed jako svatební dar

Na přelomu března a dubna přijíždí do Berlína za svým Adim. Nechce ho teď, v těžké chvíli, nechat samotného. Jediným místem, kam nedopadají spojenecké bomby, se stává bunkr pod Říšským kancléřstvím. Hitler zde 20. dubna 1945 slaví 56. narozeniny.

Devět dní poté se Eva konečně dočká toho, po čem tolik touží. Stává se oficiálně paní Hitlerovou. Adolf jí navléká snubní prsten a políbí ji. 30. dubna 1945 po 15. hodině odpoledne dává novomanželce ampulku kyanidu.

Ruští vojáci už jsou v té chvíli v budově kancléřství. Takovou potupu Hitler přece nemůže dopustit. S Evou umírají společně.