Ač flegmatik, rozhodně není lhostejný k tomu, co se v jeho zemi děje. Když v roce 1679 vypuká v celé zemi epidemie moru, šířící se z Uher, bojí se i on. Na jeho příkaz mají úředníci mají vytvořit protimorová opatření na ochranu hlavního města říše.

To se jim ale nepodaří. Černá smrt proniká i do Vídně a kosí zdejší chudinu, měšťany a nevyhne se ani šlechtickým domům. Z 100 000 obyvatel města jich podle odhadů zemře minimálně třetina.

Císař Leopold I. Habsburský (1640–1705) proto prchá do Čech. Sotva ale uteče do Prahy před problémem, sužujícím nejenom poddané, ale i samotný císařský dvůr, objeví se jiný.

V roce 1680 propuká v Čechách selské povstání, na které Leopold odpoví vydáním robotního patentu pro Čechy. Určuje v něm vztah mezi vrchností a poddanými. Přikazuje, že poddaní musejí robotovat maximálně tři dny v týdnu.

Jenže svým nařízením toho stejně moc nezmůže, protože čeští páni ho s oblibou porušují.

Bojuje s Turky

Habsburská monarchie se v letech 1663–1664 ocitá ve válce s Osmanskou říší. Turci mají tentokrát zálusk na Sedmihradsko, kde jsou v horách bohatá naleziště železa, zlata i soli.

V létě 1663 proto míří z Bělehradu do Budy (dnes součást maďarské Budapešti) turecká armáda o síle 50 000 mužů.

Leopold I. na nic nečeká a nařizuje italskému hraběti Raimondovi Montecuccolimu (1609–1680), aby nepřítele vyhnal z území patřícího říši. Není to ale jednoduché. Ze začátku rakouskou armádu stíhá jedna porážka za druhou.

Pak se ale situace naštěstí změní a 12. září 1683 se podaří díky pomoci polského krále Jana III. Sobieskiho (1629–1696) zabránit Turkům v dobytí Vídně.

Proč zakazoval francouzštinu?

Jenže už brzy vypukají boje nanovo. V roce 1687 se v bitvě u Nagyharsány (Maďarsko) a o deset let později u Zenty (dnes Srbsko) podaří zabránit Turkům v dalším průniku do Evropy.

Nejde ale jenom o války s Osmanskou říší, na západě má Leopold územní problémy s Francií. Kvůli neustálým rozepřím s Ludvíkem XIV. (1638–1715) na svém dvoře Leopold I. dokonce zakáže mluvit francouzsky.