Všichni jsme jenom lidé. Naše DNA i stavba těla nám v jistých výkonech či schopnostech vytyčují jasné hranice! Co když je ale někdo překročí, a překoná tak všechny rekordmany?
Představte si, že vás posadí do kádě plné kostek ledu. Vydrželi byste to déle než pár vteřin? Kdyby se někdo skutečně přemohl, zhruba po 20 minutách by mu možná selhalo srdce. Jen otužilec Wim Hof (*1959) vydrží v ledu 112 minut a není mu vůbec nic!
Skutečně jeho tělo reaguje na chlad jinak než ostatní? Zatímco Hofova metoda je přirovnávána spíš k šarlatánství, jiné podobné superschopnosti jsou jasně vysvětlitelné vědou….
Ženské oči vedou!
Schopnost: SUPERZRAK
Svět není černobílý, je krásně barevný, díky tomu, že máme v sítnici oka tři druhy světločivných čípků. Každý je odpovědný za vnímání jiné části světelného spektra – za modrou, za zelenou a za červenou.
Přesněji však každý druh čípku vidí asi 150 různých odstínů. Když to všechno zkombinujeme, počet nám viditelných barev už jde do milionů!
A teď si představte, že jste dostali do vínku namísto třech druhů čípků čtyři – barevných odstínů uvidíte ještě mnohonásobně více!
Už jen z té představy vám přechází zrak? Muži mohou být v klidu, těch se to netýká, tzv. tetrachromatismem mohou být obdařeny pouze ženy.
Aby se vytvořily 4 druhy čípků, jsou totiž zapotřebí dvě konkrétní genové mutace na chromozomu X. A protože ten mají muži pouze jeden, taková situace u nich nikdy nestane.
Přestože se čtyři druhy čípků vyskytují u 10 až 12 % žen, skutečné tetrachromatické vidění má nakonec jen zlomek z nich.
Pomoc, topím se!
Schopnost: NEZLOMITELNÉ KOSTI
Píše se rok 1994 a Karl Insogna z Yaleovy univerzity nevěří vlastním očím. Od jistého radiologa mu přijdou snímky muže po těžké autonehodě, který nemá jedinou zlomenou kost v těle. Jak se mu to podařilo?
Insogna přijde na to, že muž má kosti s 8x větší hustotou než běžní lidé! Své anomálie si je vědom, nikdy třeba nebyl schopen naučit se plavat. Jako kámen jde vždy rovnou ke dnu!
Asi 6 let se pak výzkum neposune, dokud se k Insognovi nedostanou zvěsti o celé podivuhodné rodině. Její členové, ve věku od 3 do 93 let, mají podobný problém – nemohou plavat a jejich kosti jsou mnohem pevnější než u normálních lidí.
A co se neukáže, muž, který tak zázračně zvládl autonehodu, je jejich vzdálený příbuzný!
Dnes už víme, že za „superschopností“ stojí genetická mutace LRP5. A také, že mít tak pevné kosti vždy výhodou není. Když podobně obdařený muž z Alabamy potřebuje protézu kyčelní kosti, lékaři mu nejsou schopni implantovat šrouby.
Vždyť mi nic není…
Schopnost: IMUNITA VŮČI BOLESTI
„Au!“ Proč se nemoc nebo úraz nemohou obejít bez té nepříjemné bolesti? Ale mohou! Na světě žije jisté procento vyvolených, které opravdu nikdy nic bolet nebude, ani kdyby jim na hlavu spadla cihla nebo si uřízli prst!
V loterii vyhráli některou z genetických mutací, způsobujících syndrom tzv. kongenitální analgezie. Při ní je zjednodušeně postižen vývoj nervových vláken, která posílají pocity bolesti do mozku.
Že těmto lidem takovou výhru závidíte? Není proč! Schopnost necítit bolest s sebou nese i riziko, že si kdykoliv nevědomky můžete ublížit!
A protože s receptory bolesti bývá narušeno i vnímání horka nebo zimy, nevhodně oblečeni za špatného počasí můžete klidně i umrznout…
Nesnáším brokolici
Schopnost: SUPERCHUŤ
„Cítím na jazyku něco hrozně hořkého,“ tvrdí v roce 1931 chemik v laboratoři kolegovi Arthuru L. Foxovi, který právě přesypává látku fenylthiokarbamid neboli PTC do menších nádobek a částečky se patrně rozletí do vzduchu.
„To je divné, já necítím nic,“ nedá Foxovi a otestuje i další kolegy. Zjišťuje, že někteří hořkou látku vnímají, zatímco jiní ani trochu! Prsty v tom má gen TAS2R38, který je objeven až v roce 2003, desítky let po Foxově smrti.
Mezitím si však všimne psycholožka Linda Bartoshuková (*1938), že lidé vnímající hořké PTC mají mnohem více chuťových pohárů než běžní lidé, a nazve je superochutnávači. Patří k nim dokonce asi 25 % lidí na světě!
I když mají citlivější jazyk a rozeznají více chutí, má to i stinné stránky. Zcela odporně jim chutná vše, co obsahuje přírodní variantu PTC – brokolice, kapusta, špenát nebo grapefruit.
Kulturistou od narození
Schopnost: SUPERSÍLA
Když zatoužíme po velkých svalech, musíme cvičit. A mít pořádnou trpělivost, protože to bude na dlouho. Za to, že naše svaly nerostou jako houby po dešti, může hormon myostatin.
Co se ale stane, když je myostatinu v těle tak málo, že na svou funkci nestačí? Svaly se chovají jako utržené s řetězu a neobyčejně sílí už v prenatální stádiu, na úkor ukládání tuku!
Podobnou svalovou hypertrofii popíše v roce 1807 britský farmář H. Culley u krav. A dlouho to vypadá, že lidí se to ani netýká…
Dokud se neobjeví Liam Hoekstra (*2005) z Michiganu, který od narození připomíná Supermana. V pěti měsících běhá do schodů, v roce zvedá činky a v roce a půl doma hýbe s nábytkem!
Přestože se jeho matka anomálie zalekne a dá Liama k adopci, on je paradoxně naprosto zdráv. Jde však o skutečnou raritu, s podobně rostoucími svaly je znám už jen jeden chlapec z Německa.
Malí, ale zdraví!
Schopnost: IMUNITA VŮČI RAKOVINĚ
Pokud se vydáte na výlet do ekvádorských And, narazíte na komunitu lidí, kteří moc nevyrostli. Jsou nositeli genetické mutace způsobující tzv. Laronův syndrom. Necitlivost vůči růstovému hormonu je zkrátka zastavila na výšce 100 až 120 cm.
Přestože se syndrom vyskytuje na řadě míst Evropy či Asie, u Ekvádorců je poprvé popsán i zajímavý bonus – tito lidé téměř nikdy nedostanou rakovinu! Jakási ignorace růstových hormonů nejspíš brání i aktivitě buněk, které způsobují růst nádorů.
Vědci jsou samozřejmě fascinováni a snaží se najít způsob, jak bychom se rakovině mohli vyhnout všichni. Když podobný genový koktejl namíchají myším v laboratoři, žijí neobvykle dlouho…