Jeho druh každé sousto pečlivě a labužnicky přežvýkává. Trvá dlouho, než ho konečně spolkne. V civilizaci by mu kamarádovo chování nevadilo, ale tady ho přítelovy rituály dohánějí k šílenství. Ponorková nemoc propukla naplno.

„Za své první zimy v Malé Americe (polární základna v Antarktidě – pozn. red.) jsem prochodil celé hodiny s člověkem, který málem spáchal vraždu nebo sebevraždu pro imaginární příkoří, které mu údajně působil jiný člen výpravy, do té doby jeho oddaný přítel.

Není totiž kam uniknout,“ vzpomíná slavný americký polární badatel Richard Evelyn Byrd (1888–1957) na úskalí svých expedic. Putování do končin věčného sněhu a ledu je jenom pro opravdové chlapy. Vyskytují se mezi nimi i Češi…

Strojník se nevrátí

Rakousko-uherská výprava, vedená průzkumníky Čechem Juliem Payerem (1841–1915) a Němcem Karlem Weyprechtem (1838–1881), vyráží v letech 1872–1874 do Severního ledového oceánu.

Expedice s cílem dostat se co nejblíže severnímu pólu a plavit se podle severního pobřeží Sibiře na východ do Asie se účastní i další čtyři Češi. Strojník Ota Kříž (1845–1874) během dobrodružného podniku umírá na tuberkulózu.

Ostatní Gustav Brož (1844–1924), Eduard Orel (1841–1892) a Josef Pospíšil (1850–1906) se z cesty, při které objeví souostroví Země Františka Josefa, šťastně vrátí.

Přimlouvá se za něj slavná Polka

Prvním Čechem, který dorazí na severní pól, se nakonec stává fyzik František Běhounek (1898–1973).

V roce 1926 se polská vědkyně Marie Curie Skłodowská (1867–1934) přimluví u norského polárníka Roalda Amundsena (1872–1928), aby se Běhounek mohl zúčastnit alespoň části jeho výpravy vzducholodí Norge.

Běhounek nakonec zůstává na Špicberkách a na pól se dostanou jenom jeho měřicí přístroje. O dva roky později si ale všechno vynahradí, když jako člen posádky vzducholodi Italia přeletí severní točnu.

Během návratu vzdušného plavidla zažije ztroskotání a několik týdnů stráví jako trosečník na ledové kře.