Tajemná oblast mezi Bermudami, Miami a Portorikem nahání hrůzu nejednomu mořeplavci či letci již po celé století. Mizející lodě, nevysvětlitelné nehody a úmrtí… Mnohé z nich dodnes nemají uspokojivé vysvětlení.
V poslední době se však objevují nové teorie, které možná konečně zodpoví děsivé otázky.
Přijít na kloub tomu, proč v této oblasti havaruje nebývalé množství dopravních prostředků, se pokoušejí jak amatérští záhadologové, tak i vědci či literární a filmoví tvůrci. A není divu.
Každý rok se zde na 440 000 mílích čtverečních ztratí v průměru čtyři letadla a dvacet lodí. O život v bermudském trojúhelníku každoročně přijde kolem tisícovky lidí. To už je dostatečně pádný důvod, proč se záhadou zabývat.
A zvláště v posledních letech to vypadá, že se ji konečně podaří rozluštit. Vědci totiž objevili mnoho zajímavých teorií, které vůbec nezní neuvěřitelně.
První ztracená loď
K první tragédii v bermudském trojúhelníku dochází v roce 1918. Tehdy oblastí proplouvá americká nákladní loď Cyclops, na které se plaví 309 členů posádky. Do USA však nikdy nedorazí. Po lodi jako by se slehla zem.
Podivné je, že nikdo nezaznamená, že by se kdokoli z posádky pokoušel navázat spojení s pevninou nebo jakkoli volat o pomoc. Dodnes se tak neví, co se vlastně osudného dne stalo.
K další velké nevysvětlené nehodě dojde roku 1945. Tehdy z vojenské základny na Floridě vzlétne letka pěti amerických bombardérů. Zpět se však už nikdy nevrátí. Co se stalo?
Velitel Charles Taylor během letu hlásí potíže – kompasy nereagují standardním způsobem, a navíc se prudce zhoršuje počasí. Letouny mají nouzově přistát na vodě, poté se ale odmlčí. A to je naposledy, co je s posádkou kdokoli v kontaktu.
Když vyrazí letadlo, které má zjistit, co se stalo, nejenže na nic nepřijde, ale navíc se rovněž nevrátí. Příčina záhadného zmizení šesti letounů zůstává stále neobjasněná.
Odkud vítr fouká?
Teorií, které se pokoušejí vysvětlit, co je příčinou zmíněných i dalších katastrof, existuje mnoho. Většina z nich je však spíše fantastického charakteru. Přisuzují neštěstí obrovské nestvůře, která stahuje lodi pod hladinu, nebo dokonce mimozemšťanům.
V posledních letech však vědci odhalují několik zajímavých faktů, které by mohly k vyřešení záhady významně přispět.
Kupříkladu Dr. Steve Miller z univerzity v Coloradu je toho názoru, že za všechny politováníhodné události může docela jednoduše špatné počasí.
Na místě se totiž tvoří zvláštní šestiúhelníkové mraky, které výrazně zhoršují místní klimatické podmínky. Způsobují například velký pokles tlaku, což je problém zejména pro letadla. Kromě toho zde vítr může dosahovat až rychlosti 270 kilometrů za hodinu.
Záhadou ovšem i nadále zůstává, proč se zde plavidla a letouny tolikrát ztrácejí způsobem, že posádka ani nedokáže zavolat o pomoc a po dopravním prostředku se takříkajíc slehne zem. Na to už bohužel ani doktor Miller odpověď nemá.
Nebezpečné plyny
Také další teorie je čistě pragmatická a zní poměrně uvěřitelně.
Na tuto myšlenku přivede vědce nedávný výzkum v Norsku, který ukáže, že na dně moří bermudského trojúhelníku by se mohly nacházet obrovské trhliny uvolňující bubliny plynu metanu, jež by teoreticky mohly dosahovat průměru až stovek metrů.
Kdyby do takové bubliny vjela loď, okamžitě by se propadla pod hladinu a beze stopy by zmizela, aniž by posádka stačila jakkoli zareagovat.
Velké hromadící se množství metanu může také způsobit podmořskou explozi, jež projíždějícím plavidlům může pořádně zatopit. Kromě toho by metan uvolněný do vzduchu mohl způsobit také pád letadla, které by místem právě prolétalo.
Spolehlivě však tuto teorii potvrdit nelze, protože moře je zde až šest kilometrů hluboké, takže se zde výzkum dna provádí velmi obtížně.
Jde skutečně o záhadu?
V roce 2018 přijdou vědci s dosud nejrevolučnějším řešením. Podle nejnovější teorie se v bermudském trojúhelníku vlastně nic podivného neděje.
Jedná se totiž o trasu, po které se prostě pohybuje abnormální množství dopravních prostředků, a proto je jen logické, že zde musí být také více havárií.
To, že poté nejsou nalezeny vraky, prý způsobuje Golfský proud, který je tak silný, že je odnese stovky kilometrů daleko. Tato teorie má však jednu zásadní trhlinu.
Nikde jinde nemizejí letadla a lodě beze stopy tak často, aniž by se posádka alespoň pokusila navázat spojení. Nemluvě o tom, že bychom těžko našli místo, kterého by se cestující i posádky plavidel a letounů báli podobně jako právě bermudského trojúhelníku.
Nezbývá tedy než konstatovat, že spolehlivou odpověď na to, co je skutečnou příčinou katastrof na daném místě, stále nemáme. Rozhodně to však vypadá, že jsou vědci přinejmenším na slibné stopě.