Domů     Skutečně došlo k biblické potopě světa?
Skutečně došlo k biblické potopě světa?
5.4.2023

Nezměrná zkáza, téměř vyhubení lidstva. Potopa světa má smést vše, co se jí postaví do cesty, a zejména lidstvo. Mýtus o nesmírné katastrofě zmiňuje mnoho společností a náboženství. Jak to, že ani dnes nevíme, kdy k tomuto kolektivnímu trestu lidstva došlo?

V určitý moment dochází bohům a nadpřirozeným silám trpělivost. Lidské pokolení se nechce zříct hříchů, páchá nepravosti a Zemi spravuje lehkovážně. Padni komu padni, kolektivní trest se všemi nepravostmi zatočí.

Výjimkou bude zpravidla jeden vyvolený hrdina, který by měl posloužit jako zakladatel morálně mnohem čistší a lepší společnosti. Snad nejznámějším takovým hrdinou je Noe, jehož rodina dostane nelehký úkol. Ovšem, není jediný…

Už v Akkadii

Mýty a pověsti, v nichž se zkáza objevuje, nabízejí i příběhy ze staré Mezopotámie. Odborník na asyrskou civilizaci, George Smith, v 19. století rozluští několik textů z doby jejího rozkvětu, a nestačí se divit.

Ničivý živel měl pocítit i starověký Babylon! Zmínky o tehdejší potopě světa jsou ale velmi podobné katastrofě, kterou popisuje hebrejská Bible a v níž hraje ústřední roli již zmíněný Noe. Pátrání po skutečné potopě jde ale mnohem dál do historie.

Část badatelů je totiž přesvědčena, že mýtus o potopě je důkladně popsán ve vyprávěních o králi Gilgamešovi, a sahá tak do 18. století před Kristem, do doby slavné Akkadské říše.

Potopa světa je námětem umělců už od biblických dob. FOTO: Gustave Doré / Creative Commons / volné dílo
Potopa světa je námětem umělců už od biblických dob. FOTO: Gustave Doré / Creative Commons / volné dílo

Nebuďte tak hluční!

Lidé, obývající úrodné břehy řek Eufratu a Tigridu, nemají tušení, že se na ně doslova valí zkáza. Mezopotámský bůh Enlil s nimi chce skoncovat, jsou prý totiž až příliš hluční! Sáhne proto po obrovské povodni, která má zničit stávající svět.

O jeho úmyslech ale ví bůh Ea, jenž varuje „mezopotámského hrdinu“ Utnapištima. Ten se, podobně jako Noe, pustí do stavby pevného korábu, ještě předtím ale stihne odvrátit hrozbu v podobě moru.

Badatelé se domnívají, že všechny zmínky o mezopotámské potopě vycházejí z mnohem starších děl a odvolávají se na sumerské příběhy o stvoření světa.

Hinduisty zachrání Manu

Jedno z nejstarších náboženství na světě, hinduismus, si zkázonosnou potopu zaškatulkovalo pod pojem pralaya. Hindské náboženské texty z prvního tisíciletí před Kristem hovoří o katastrofě v souvislosti s mužem jménem Manu. Také ten dostane od hindského božstva radu, aby vybudoval obrovskou loď.

Starořecká kopie

Muž jménem Deukalion je varován před smrtící povodní přímo od titána Prométhea. Dostane radu, aby zbudoval kvalitní plavidlo, na němž se zachrání. Jakmile je hotovo, spustí se nekončící liják, který postupně zaplaví každičký kousíček pevniny.

Devět nocí a devět dní se z nebe snášejí kapky deště. Až poté začne pomaloučku voda opadat a koráb uvízne na vrcholku jedné z hor. Něco vám to připomíná? Podobnost s příběhem o Noemovi, jehož bájná archa uvízne na hoře Ararat, je více než zjevná.

Možná náhoda, možná jen alegorie

Všechny zmíněné potopy se měly odehrát stovky let před naším letopočtem. Všechny mají jedno společné – zachvátit mají nezměrná území a přežít má jen zanedbatelná hrstka smrtelníků, jež následně společnost na Zemi pomalu obnoví.

Je v dějinách našeho světa ale zaznamenána katastrofa, která by odpovídala oněm biblickým a bájným rozměrům, kdy by snad na určitou dobu zmizel pod vodou i ten nejmenší kousek pevniny?

Nebo jde o snůšku alegorických vyprávění, která mají sloužit jen jako pomyslné varování lidí? Jak je ale možné, že téměř totožný příběh vypráví tolik náboženství a kultur?

Zasáhla lidstvo megapovodeň?

Pro milovníky záhad máme nejdřív jednu dobrou zprávu. Geomorfologie, což je věda, která zkoumá vývoj a změny tvaru zemského povrchu, připouští jev, který označuje za „megapovodeň“.

Náboženské „povídačky“ tak nabývají nového rozměru a nemusejí být úplně scestné. A co si pod pojmem megapovodeň vlastně představit?

Rozměrově jde o skutečně katastrofální povodeň, která se ale vyskytuje jen výjimečně a je zpravidla vyvolána nějakou vnější příčinou.

Geomorfologové uvádějí jako typický příklad tání ledovců, které mohlo způsobit masivní záplavy, z nichž nám dnes jako pozůstatek zbyla jen četná ledovcová jezera. Jendou z dalších příčin pak může být zhroucení tzv.

vulkanické přehrady, tedy jakési geologické hráze, vytvořené dříve například lávou.

Takhle vyobrazil potopu světa Michelangelo na stropě Sixtinské kaple. FOTO: Web Gallery of Art / Creative Commons / volné dílo
Takhle vyobrazil potopu světa Michelangelo na stropě Sixtinské kaple. FOTO: Web Gallery of Art / Creative Commons / volné dílo

Zaznamenané záplavy

Vraťme se asi o 7600 let zpátky do historie do oblasti Egejského moře, centra pozdějšího starověkého Řecka. Právě v těchto oblastech mělo dojít k obří povodni, která utvořila z dnešního Černého moře vodní plochu se slanou vodou. O co tehdy šlo?

Badatelé popisují „prudký příval slané vody do sladkovodního jezera v rámci jedné katastrofy, která se stala inspirací pro povodňovou mytologii“.

Náhlý vzestup hladiny Středozemního moře je dodnes předmětem vášnivé debaty zejména mezi geology, velmi často je zmiňována role vulkanické činnosti, která měly k prudkému růstu hladiny vod přispět.

Ačkoli je vznik slaného Černého moře skutečně spojován se zánikem vyspělých kultur v jeho blízkosti, spojitost s biblickými mýty zatím potvrzena nebyla.

U břehů Perského zálivu

Další přírodní katastrofa se měla odehrát v oblasti dnešního Perského zálivu. Blízkost kultur mezopotámských, hinduistických či íránských napovídá, že právě tato událost mohla být inspirací pro vznik jejich povodňových mýtů.

Co se tehdy zhruba před 14 000 lety mělo stát? Dnešní mořské území zálivu prý bylo jakousi zálivovou oázou, kterou protínaly čtyři významné řeky. Toky Eufratu, Tigridu, Karunu a Wadi Batin tak skýtaly ideální podmínky pro budování starých civilizací.

Zaplavení oblasti někdy před 14 až 24 tisíci lety pak mělo za následek rozutečení obyvatelstva na obě světové strany od současného zálivu.

Událost tak sice pravděpodobně mohla stát za zánikem některých menších civilizací, rozhodně ale nemohla skoncovat s lidstvem jako takovým.

Odněkud z vesmíru

Možným vysvětlením náhlých a obrovských záplav mohou být i dopady vesmírných těles, nebo, chcete-li, zásahy z vesmíru. Dnes je již zcela jisté, že v průběhu existence planeta Země „schytala“ několik takových ran z hlubin kosmu.

Předně se jedná o nárazy planetek, které následně působí gigantické vlny tsunami, které dokážou zničit vše, co se jim postaví do cesty. Otázkou samozřejmě zůstává, jak by náraz takové vlny přežil mýtický koráb typu Noemovy archy.

Zaznamenán je nicméně například dopad planetky Eltanin do Tichého oceánu, který mohl vyvolat vlny, které se dostaly až ke břehům Atlantského oceánu!

Mezi odborníky také panuje názor, že v době holocénu, tedy asi před 11 000 lety, dopadla podobná planetka do oceánu poblíž ostrova Madagaskar. Síla nárazu prý opět mohla vyvolat vlny tsunami, jež zaplavily rozsáhlé vnitrozemské oblasti, zejména v Africe.

Nepravděpodobná povodeň z nebes

Kde je tedy pravda? Nešlo spíše o izolovanou přírodní katastrofu, o které se postupem času přes ústní lidovou slovesnost dozvědělo lidstvo celého světa skrze příběhy a mýty, které si notně přibarvilo?

Uznávaný český vědec Jiří Grygar (*1936) se domnívá, že šlo spíše o lokální záležitost.

„V řadě starozákonních textů nalezneme zjevné zmínky o katastrofách… Některé z nich lze považovat spíše za symbolickou ilustraci biblického textu, ale jiné mají pravděpodobně reálný základ,“ míní.

Co se týče potopy světa, vědec odmítá biblickou představu vody seslané z nebe, připouští však, že lokální velké záplavy za vznikem příběhu stát mohly.

Podle legendy zachránil Noe ve své arše pozemská zvířata. FOTO: Edward Hicks / Creative Commons / volné dílo
Podle legendy zachránil Noe ve své arše pozemská zvířata. FOTO: Edward Hicks / Creative Commons / volné dílo

Až moc dávno

Velmi významnou geologickou událostí bylo bezesporu naplnění dnešního Středozemního moře slanou vodou. Ta už by skutečně mohla posloužit jako obrázek apokalyptické potopy, známé z pověstí. Potíž je v tom, že se udála již před 5,3 milionu let.

A člověk zručný, Homo habilis, se na planetě pohybuje až zhruba před dvěma miliony let. Dávná povodeň měla naplnit současnou plochu Středozemního moře slanou vodou z Atlantiku.

Shoda ve vědecké obci ale nepanuje na tom, zda Středozemní moře disponovalo nějakými částečnými spojnicemi s Atlantikem, či nikoli. Předpokládá se ale, že se slaná atlantická voda převalila přes dnešní Gibraltar s ohromnou silou.

Naplnění obrovské z větší části suché plochy prý mělo trvat pouhých pár měsíců, maximálně let! Skeptičtí vědci ale nad katastrofickým scénářem kroutí hlavami a míní, že naplnění Středozemního moře muselo trvat stovky let…

Dozvědět se to nemohli

Jestli se nějakým zázrakem lidé ve starověku o této události dozvěděli, samozřejmě netušíme. Ostatně o vědeckém poznání dávných časů nás leckterá nová zjištění dokážou šokovat i v současnosti.

Přesto je krajně nepravděpodobné, že by obyvatelé Sumeru, indického subkontinentu nebo staré Persie o katastrofě takových rozměrů měli nějaké informace.

Může být tedy nejreálnější variantou ta, že báje vyplývají z lokálních katastrof typu zkázonosného vzniku Černého moře?

Celoplanetární vysušení?

Podle hebrejské Bible šlo Hospodinovi o zničení všeho živého na planetě. Navíc zmiňuje, že po zatopení celého světa byla Země na nějaký čas zcela vysušená, veškerá voda, jako kdyby zmizela.

Ze sedimentů hornin a z výzkumů fosilií napříč kontinenty ale tento scénář rozhodně vyčíst nejde. Noemovská povodeň podle toho v žádném případě nemohla být celoplanetární záležitostí, mohla však prezentovat velkou regionální povodeň.

Odehrát se mohla na území někdejší Mezopotámie, kde se dnes rozprostírá Irák. Z výzkumů zdejších sedimentů vyplývá, že velké záplavy v oblasti jižní Mezopotámie rozhodně nebyly ničím výjimečným.

Starověká bouře

Bouře, vyskytující se v oblasti, přicházejí zpravidla od pobřeží Středozemního moře. Překračují syrské, turecké a západoíránské hory a jdou jihovýchodním směrem až do Perského zálivu.

Eufrat a Tigris, které „sbírají“ vodu z takových bouří, protékají převážně rovinatou oblastí, což je samozřejmě faktor, který ničivým povodním přeje, nebo alespoň tehdy přál.

Povodí obou toků se rozprostírá na obrovských územích od Perského zálivu až do Turecka a od východu Saúdské Arábie až po jihozápadní Írán.

Pokud by v oblasti došlo k výrazným srážkám, které by nebraly konce, přítoky obou řek by do Eufratu a Tigridu „nalily“ značné množství vody a dle odborníků by voda mohla vystoupat až do výšky několika desítek metrů nad vrcholy přirozených přírodních hrází podél břehů.

Pozvolna ustupující zkáza

Spojení rozvodněného Eufratu a Tigridu by pak mohlo vytvořit pomyslnou superpovodeň. K té prý mohlo dojít někdy kolem roku 2900 př. n. l.

Když obrovská bouře, o které hovoří bible, ustane, vytvoří se obrovská jezera a může trvat i několik měsíců, dokud je řeky neodvedou pryč do Perského zálivu. I to může být důvod, proč Noe čeká tak dlouho, dokud povodeň zcela neustoupí.

Důkazy o špatném odvodnění lze vidět i v dnešních jezerech v záplavových oblastech. Jmenovat lze například jezero Hawr al Hammar v záplavové oblasti Eufratu nebo Hawr as Saniyalt v záplavové oblasti Tigridu.

Posledním důkazem, hovořícím ve prospěch teorie o zaplavené Mezopotámii, je fakt, že z míst kolem obou řek lze dohlédnout maximálně asi 86 km daleko, na takovou vzdálenost může lidské oko spatřit až polohy vyšší než cca 455 m. n. m. To by vysvětlovalo, proč si Noe myslí, že je pod vodou skutečně celý svět.

Živel řádí všude

Nejde ale jen o Mezopotámii, rozsáhlé povodně jsou zaznamenány napříč dějinami v různých koutech světa.

Své o tom vědí například Bangladéšané, kteří si zvykají na pravidelné, velmi silné monzunové deště, které v kombinaci s tajícím ledem velehor způsobují velké trable. Ostatně i zdejší lidé mají svůj příběh o potopě světa…

Foto: Francis Danby / Creative Commons / volné dílo, Gustave Doré / Creative Commons / volné dílo, Web Gallery of Art / Creative Commons / volné dílo, Edward Hicks / Creative Commons / volné dílo
Související články
Záhady a tajemství
Monolity Pumapunku: Přesnost, která udivuje i dnes
Nádech. V takřka čtyřtisícové výšce řídne vzduch. Konečně jsme u monolitů. Sednou do sebe jako dokonalé puzzle. Místy do spár nevstrčíte ani čepel nože! Jak se muselo teprve dýchat těm, kteří sem dopravili jeden z nich –131tunový kolos? V departementu La Paz najdete jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit Bolívie. Bývalé andské město Tiwanaku. Necelý kilometr […]
Záhady a tajemství
Víte, co a kdy je brahmamuhurtha?
Kdy končí den a začíná nový? U nás máme jasno: s půlnocí. Pro hinduisty ale nový den začíná rozbřeskem. Před ním je čas na brahmamuhurthu. Jde o období, které startuje hodinu a 36 minut před tím, než se sluneční kotouč objeví na obzoru, a končí 48 minut před východem slunce. Tato doba je nejlepším časem pro […]
Záhady a tajemství
Tři hodiny ráno: Kdy se Ďábel vysmívá Boží Trojici?
Který čas je nejhodnější pro čarodějné rejdy? Přeci čarodějnická neboli ďáblova hodina! Ta začíná ve tři ráno a vyprchává se čtvrtou ranní. Náš mozek se touto obvykle nachází aspoň na 30 minut v nejhlubší fázi spánku, odborně NREM 4. EEG vlny připomínají zpomalený film, klesne krevní tlak a esoterici vám potvrdí, že právě tato doba […]
Záhady a tajemství
Skrývají se pod Staroměstským náměstím i jinde v Praze tajné chodby?
Pod povrchem dlažeb staré Prahy se ukrývá svět, o kterém většina návštěvníků nemá tušení. Jde o spletité chodby, zapomenutá sklepení, která pomalu odkrývají tajemství minulosti. Historické jádro města je totiž jako obrovská kniha, jejíž nejzajímavější kapitoly leží napsány pod zemí. Dávné vrstvy pod Prahou zkoumají archeologové. Pouštějí se do bádání, které dokládá, jak se metropole […]
reklama
věda a technika
Podivuhodní kytovci: Delfíni jako vědecká inspirace
Sál zatleská a novopečený německý inženýr elektrotechniky Max Otto Kramer (1903–1986) hrdě odnáší svůj diplom z Technické univerzity v Mnichově. Do sbírky přidá ještě jednu ruličku: Pro změnu z letectví, tentokrát již doktorandskou, a to z Technické univerzity v Cáchách. Koncem 30. let minulého století je už slavným odborníkem na aerodynamiku. Zajímá se o automobily, kluzáky, vrtule, střely […]
Dynamit udělá bum: Jak probíhalo krocení nitroglycerinu?
Vynález výbušniny dynamit ve druhé polovině 19. století změnil svět, i když jinak, než si jeho duchovní otec Alfred Bernhard Nobel (1833-1896) myslel. Ten se totiž nechal slyšet, že již pouhá existence takové výbušniny v kombinaci s její masovou výrobou zajistí rovnováhu a klid zbraní. Jak to pan Nobel myslel? Prý se tak stane prostřednictvím poznání, že soupeřící […]
Rty: Vděčíme za ně inteligenci i výběru partnera
Jsou bolestivě citlivé na chlad i teplo. A když nás přes ně praští, bolí to tak, že se ptáme, zda by nám bez nich nebylo lépe. Nebylo. Bez ohledu na to, že ji někteří popírají, co evoluce činí, dobře činí. A proto nás vybavila rty. I ty, kteří ji popírají. A nejen proto, aby ji […]
Objev evoluční teorie: Sok Charlese Darwina zůstal neprávem stranou
V červnu 1858 přijímá Charles Darwin v poklidném domě v Down House dopis, který mu zamotá hlavu i srdce. Je z druhého konce světa, z ostrova Ternate v Malajském souostroví a přichází od Alfreda Russela Wallace, přírodovědce a dobrodruha. V rukopisu, který drží Charles Darwin (1809-1882) v rukou, stojí popsané to, na čem Darwin pracuje […]
lifestyle
Idyla na Starém Dunaji: Životní styl obyvatel rakouské metropole ovlivňuje voda
Starý Dunaj (Alte Donau) se nachází na území vídeňských čtvrtí Floridsdorf a Donaustadt. Z hlediska administrativního členění rakouského hlavního města jde o městské obvody s pořadovými čísly 21 a 22. Jedná se o původní staré rameno Dunaje, které se uzavřením proměnilo ve specifické „jezero“ využívané pro řadu rekreačních a volnočasových aktivit. Zdrojem vody pro Starý […]
Kuriózní čistící prostředky z historie: Lidská moč i ptačí trus
Starověcí Římané měli netradiční přístup k hygieně: používali lidskou moč jako prostředek na praní prádla i na hygienu úst a chrupu. Odpudivé? Nebyl to tak špatný nápad, protože moč obsahuje amoniak, což je látka, která dokáže rozpouštět mastnotu a nečistoty. Z obchodování s močí se v antickém Římě stává překvapivě lukrativní byznys. Moč se sbírá […]
Jak přežít nekonečnou zimu? Psychologové radí věnovat se oblíbeným činnostem
Když zima stále trvá a dny se pořád zdají nekonečně krátké, může se v nás probouzet únava, sklíčenost a pocit, že energie prostě mizí s každým západem slunce. To není jen obyčejná chandra. Sezónní afektivní porucha nebo tzv. winter blues dokáže ovlivnit naši náladu, spánek i chuť do života. Psychologové ale zdůrazňují, že zima nemusí […]
Móda do mrazu: Méně věcí, více vrstev
Zima neznamená šatník přetékající svetry, které se po jedné sezoně žmolkují. Naopak. Čím chladněji venku, tím víc se vyplatí přemýšlet chytře: vrstvit, kombinovat a investovat do kousků, které fungují roky. Kapsulový zimní šatník není asketická výzva, ale elegantní způsob, jak vypadat dobře, cítit se v teple a neutrácet za rychlé trendy. Základem zimního oblékání není […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz