Zákazníci chtějí stále víc aut i motocyklů, jenže společníkům mladoboleslavské automobilky chybí kapitál. Nakonec se proto rozhodnou k zásadnímu kroku.

„Přeměníme firmu na akciovou společnost,“ následují osud mnoha dalších firem zažívajících na přelomu 19. a 20. století obrovský rozvoj.

Dne 19. července 1907 se v obchodním rejstříku skví zápis právě zrozené akciovky, továrny na automobily Laurin & Klement. Podnik dál bobtná, zaměstnává už na šest stovek lidí.

Funkci technického ředitele zajišťuje Václav Laurin (1865‒1930), Václav Klement (1868‒1938) coby vynikající obchodník si ponechává dohled nad vším jako generální ředitel – a má zpravidla také hlavní slovo.

Rozrůstá se i výrobní program, například o osmiválec Laurin & Klement FF nebo omnibus Laurin & Klement H. Úspěchy přibývají jeden za druhým. Pokračuje řada vítězství v mezinárodní ch motoristických kláních.

Nestačí už jenom být rakousko-uherskou jedničkou ve výrobě aut, vrhají se i do i do dalších podnikatelských sfér. Brány mladoboleslavské továrny tak opouštějí třeba i motory různých typů včetně leteckých motorů.

Gigant pohltí také libereckou automobilku RAF a společně s firmou Rudolfa Bächera si troufne zkonstruovat dokonce i motorový pluh.

Zaměstnance kontroluje stroj

Tak široký rozsah výroby se ale na domácím trhu neuživí. Spousta produkce proto míří na export, přibližně třetina do Ruska. A sílí i trend vyrábět lehká auta ve větší sérii jako například vůz Laurin &

Klement S. Je to správná volba, o čemž svědčí i to, že se ve výrobním programu udrží od roku 1911 až do roku 1925.  Příliš velký zásah do prosperity firmy nepřináší ani první světová válka.

„Nemusíte na vojnu,“ oznamuje radostně Klement svým dělníkům, které právě vyreklamoval z odvodů do války.  Zavádí totiž i výrobu zbraní a munice. Továrna dokáže zajistit i potřeby zaměstnanců.

Nechybí tu třeba mlékárna, pila, nebo ševcovská dílna…Jakkoli ale mají jeho dělníci dobré zabezpečení, přísný dozor nechybí.

Stará se o něj elektrický stroj s děrnými štítky, který dokáže poslat výstup i na psací stroj „Vyhodnocujeme tak výkony zaměstnanců,“ představuje vedení firmy novinku, kterou má jako první v celém Rakousko-Uhersku.

Pět minut na podpis

Těžké chvilky ale přicházejí po válce. Příliš se nedaří navázat zpřetrhané obchodní styky. Automobilům Laurin & Klement navíc stále více konkurují Tatrovky a automobily Praga.

Velká rána ale přichází během páteční noci z 27. na 28. června 1924. „Hoří!“ je slyšet odevšad. Areál automobilky stravují plameny. Popelem lehne velká část výrobních hal.

I když se oba majitelé i jejich zaměstnanci opět s vervou pouštějí do práce a v listopadu 1924 už se znovu vyrábí, ztráty jsou znát. Firma zoufale potřebuje finanční injekci. Naštěstí se objeví dobrá nabídka.

Stojí za ní Josef Šimonek, tehdejší prezident Škodových závodů v Plzni. Ke schůzce dojde 27. června 1925 na Šimonkově zámku v Lobči. „Tak podepíšete nebo ne?“ vyjede Šimonek trochu zhurta na Klementa. Ten stále váhá.

„Máte na to jenom pět minut. A buďte rád, že zůstanete ředitelem!“ dodá, když se druhá strana k ničemu nemá. Vzápětí se Václav Klement rozmáchne perem a připojí svůj podpis ke smlouvě. Automobilka Laurin & Klement fúzuje se Škodovými závody v Plzni.

Mladoboleslavská produkce od této chvíle bude už navždy spojena se značkou Škoda.