Pes, tedy nejprve vlk, se začal pohybovat v okolí člověka už paleolitu. Velmi záhy se stal nepostradatelným druhem. Vědci se při bádání, kdy si člověk psa ochočil, dostávají stále hlouběji do minulosti. Navíc pes zřejmě posloužil i jako pohřební oběť.
Ostatky psů objevili odborníci nedaleko peruánské Limy v roce 2016. Hroby zvířat se nacházejí v archeologickém komplexu Maranga v Parku legend, který leží severovýchodně od města.
Vědci zde narazili kromě jiného i na 54 náboženských svatyň z doby před příchodem španělských dobyvatelů. Při výzkumech, probíhajících od roku 2001, tu vědci nalezli na 238 psích a 134 lidských koster.
Přitom psi, pochovaní vedle lidských ostatků, nedají badatelům spát. Někteří z nich byli oběšeni a dokonce se zachoval provaz kolem jejich krku.
„Je nepochybné, že tato zvířata byla obětována a pohřbena, jakoby spala,“ vysvětluje archeoložka Lucénida Carriónová Sotelová, vedoucí zdejšího výzkumu. Jde o jeden druh psů o hmotnosti 7–20 kilogramů.
„Tito psi pocházejí z doby před 1000 lety.“ míní Sotelová. Podle jejího názoru byly psí oběti součástí pohřebních rituálů válečníků.
Čtyřnohý přítel
Archeolog Karel Jaroslav Maška vykopal už roku 1894 v Přerově-Předmostí hrob obsahující pozůstatky 18 lidí a vlčích lebek. Pocházejí z období zhruba 26 000 let př. n. l. Ukazují, že si člověk zřejmě ochočil předka psa už v mladším paleolitu.
Americký badatel Samuel Belknap zkoumal v roce 2011 psí kost nalezenou v jihozápadním Texasu v 70. letech 20. století. Podle radiokarbonového datování je kost, objevená v hromadě lidských výkalů, stará 9400 let.
Odborníci tvrdí, že jde o jeden z nejstarších důkazů přítomnosti psů u lidských obydlí.
Egyptský bůh se postará
V Anubisových katakombách v Sakkáře, asi 30 kilometrů jižně od egyptské Káhiry, vykopali archeologové v létě 2015 pohřebiště mumií psů. Může jich zde ležet až 8 000 000 a pocházejí ze 4. století př. n. l.
Egypťané věřili, že když pohřbí psa, bůh Anubis se postará o jejich mrtvého příbuzného. Egyptská mumie, nalezená v roce 2009 a označovaná jako Happy man (Šťastný muž), měla u nohou podivný zámotek.
Počítačová tomografie asi 2300 let starých ostatků ukázala, že jde o štěně psa. „Domníváme se, že muž chtěl být pohřben vedle svého oblíbeného zvířete,“ komentovala objev archeoložka Jennifer Wegnerová.
