Rakovina jako moderní civilizační nemoc? Omyl, ani zdání. Četné výzkumy nalezených ostatků z pravěku a starověku vydávají jasné svědectví. Rakovina tu byla s námi už před 120 tisíci lety.

V roce 2013 objevila Michaela Binderová, doktorandka z Durhamské univerzity ze severovýchodní Anglie, v Súdánu na břehu řeky Nil ostatky 25–35 letého muže. Kostra obsahovala i metastázující rakovinný nádor.

„Tohle by mohlo pomoci pochopit téměř neznámou historii nemoci. Máme jen velmi málo případů rakoviny z doby před prvním tisíciletím našeho letopočtu,“ vysvětluje objevitelka kostry Binderová. Nález pocházející z období kolem roku 1200 př. n. l. je jedním z nejstarších prokázaných případů rakoviny u člověka.

Nemoc schytala i egyptská královna

V jeskyni u chorvatského města Krapina cca 55 km od Záhřebu nalezli vědci v roce 2013 lidské žebro vykazující známky kosterního nádoru. Podle Davida Frayera, výzkumníka z univerzity v americkém Kansasu, je žebro staré cca 120 tisíc let.

Egyptská královna Hatšepsut (vládla 1473 – 1458 př. n. l.) trpěla rakovinou. Analýza jejího flakónku s kožní mastičkou v roce 2011 prokázala, že nádobka obsahovala i kreosot a benzopyren. Nebezpečné rakovinotvorné látky mohly podpořit vznik její nemoci.

Mumie měla problémy s prostatou

V egyptském sarkofágu se jménem ženy Kareset, uloženém v Archeologickém muzeu v chorvatském Záhřebu, našli vědci překvapivě mužské ostatky staré 2900 let. Podařilo se jim i určit příčinu jeho smrti. Muž onemocněl rakovinou Langerhansových imunitních buněk.

Více než 2000 let stará mumie s označením M1, uložená v Národním muzeu v portugalském Lisabonu, dokazuje, že rakovina prostaty není moderní chorobou. Oběť nemoci pochází z ptolemaiovské doby (asi 285–30 př. n. l.) a zemřela ve věku cca 51–60 let.