Domů     Česnek: Ničitel bacilů a metla na upíry
Česnek: Ničitel bacilů a metla na upíry

Někdo se bez něj v kuchyni neobejde, jiného specifické aroma česneku dostává do kolen. Navzdory této drobné „chybičce na kráse“ si ho zamilovaly už dávné kultury. Nachází využití v léčitelství, gastronomii i magii. A s velkým zájmem se na česnek zaměřují také výzkumy moderní vědy.

Tuto neobyčejnou rostlinu máme spojenou s jednou netradiční úlohou a sice odpuzováním upírů a dalších zlých sil.

Pokud chcete vědět, jak česnek získal pověst takto účinného prostředku, proč si ho vážili naši předkové, jaké působení mu připisuje tradiční lidové léčitelství a co si o něm myslí moderní věda, čtěte dále.

Lék pro dělníky i dar pro bohy

Česnek je druh cibulovité kvetoucí rostliny rodu Allium. Mezi jeho blízké příbuzné patří třeba cibule, šalotka, pórek nebo pažitka. Pochází z Asie a jeho použití jako koření má dlouhou historii.

Četné klínopisné záznamy ukazují, že ho pěstovali už v Mezopotámii. Po tisíce let ho znali také v Číně a v Egyptě. Dobře zachovalý česnek přitom nacházejí archeologové například v hrobce faraóna Tutanchamona.

Podle řady spisů i záznamů ve starověkém egyptském lékařském dokumentu zvaném Ebersův papyrus (ve kterém je popsáno přes dvacet léčebných použití česneku) považují tehdejší lékaři česnek mimo jiné také za skvělý zdroj zdraví a síly pro stavitele pyramid.

Pochutnávají si na něm armády antického Řecka i Říma, námořníci si ho berou na dlouhé cesty a je oblíbeným pokrmem lidí na venkově.

Starověcí Řekové pokládali na hromady kamení na křižovatkách česnek jako pokrm pro bohyni Hekaté, která byla kromě jiného patronkou křižujících se cest i poutníků na koních.

Zatímco ve Středomoří je běžnou složkou jídelníčku, docela vzácný je ve ještě nějaký čas na mnoha místech Evropy, teprve později dojde k jeho rozšíření.

Účinné sloučeniny síry vznikají při krájení, žvýkání nebo drcení česneku.(Foto: Ulrike Mai / Pixabay)
Účinné sloučeniny síry vznikají při krájení, žvýkání nebo drcení česneku.(Foto: Ulrike Mai / Pixabay)

Blahodárná síra

Česnek je rovněž dlouho uznávanou přírodní medicínou, kterou si od starověku oblíbí různé kultury.

Ve svém velkolepém přírodovědném díle Naturalis historia popíše římský válečník a filozof Plinius starší (23-79) seznam neduhů, při kterých se česnek považuje za prospěšnou léčivku.

Jeden z nejznámějších starověkých lékařů Galén (129-asi 200) velebí rostlinu jako všelék, významný perský lékař a historik Avicenna (980-1037) ji ve svém Kánonu medicíny (1025) doporučuje pro léčbu artritidy, hadího a hmyzího kousnutí, parazitů, chronického kašle a dalších zdravotních obtíží.

Ve 12. století hovoří spisy o česneku jako prostředku snižujícím vliv slunečního žáru na zdraví rolníků při práci na poli, o 5 století později anglický lékař Thomas Sydenham (1624-1689) ocení jeho účinek na neštovice a v 18. století se tvrdí, že některé druhy otoků lze vyléčit jedině česnekem.

Současný výzkum ukazuje, že česnek může mít skutečně některé přínosy pro zdraví, jako je třeba ochrana proti běžnému nachlazení nebo schopnost pomoci snížit krevní tlak a hladinu cholesterolu. Česnek není významným zdrojem vitamínů ani minerálů.

Kde se tedy berou takové účinky? Většina jeho zdravotních benefitů je způsobena sloučeninami síry, vznikajících při krájení, žvýkání nebo drcení.

Po tisíciletí známý léčebný potenciál česneku potvrzují i moderní výzkumy.(Foto: Shirley Hirst / Pixabay)
Po tisíciletí známý léčebný potenciál česneku potvrzují i moderní výzkumy.(Foto: Shirley Hirst / Pixabay)

V hledáčku vědy

Snad nejznámější je v této souvislosti alicin (též allicin), avšak pomáhají i další sloučeniny síry. Ty podle výzkumů mohou snížit výskyt nachlazení o více než polovinu, zkracují také jeho délku.

V dalších studiích odborníci zjistili, že česnek má významný vliv na snížení krevního tlaku u lidí s hypertenzí, v určitém množství účinkoval u dobrovolníků stejně, jako předepisovaný syntetický lék.

Potřebná dávka přitom odpovídala asi čtyřem stroužkům česneku denně.

Dále má česnek potenciál snížit hladinu LDL (špatného) cholesterolu, obsahem antioxidantů podpořit obranné mechanismy těla proti oxidačnímu poškození volnými radikály a kromě jiného přispět i ke snížení rizika vzniku a rychlého pokroku Alzheimerovy choroby a demence.

Probíhající výzkum prověřuje tyto již prokázané účinky a také zkoumá další potenciál česneku, jako je například jeho vliv na úbytek kostní hmoty nebo zvýšení tělesného výkonu či pomoc při odbourávání těžkých kovů z těla.

Jestliže tak lidé po tisíce let věřili v léčivé vlastnosti česneku, věda to nyní začíná potvrzovat.

Tato aromatická rostlina má v gastronomii většiny národů své nezastupitelné místo.(Foto: Susanne Jutzeler, Schweiz / Pixabay)
Tato aromatická rostlina má v gastronomii většiny národů své nezastupitelné místo.(Foto: Susanne Jutzeler, Schweiz / Pixabay)

Dlouhá čichová stopa

Česnek je jednou ze základních složek pokrmů různých regionů po celém světě. Nejčastěji se konzumují stroužky z česnekové bulvy, nicméně ostatní části rostliny jsou také jedlé. Někdy se proto v gastronomii používají listy a květy.

I když česnek skvěle doladí chuť mnoha jídel a pomáhá po zdravotní stránce, při konzumaci ve větším množství může být jeho aroma cítit v dechu i v potu také následující den, především pokud si česnek dopřejete k večeři.

Je to proto, že sloučeniny síry se pomocí metabolizace mění na specifickou látku, která proniká do krve a dále do kůže a plic, odkud se vylučuje.

Vzhledem k tomu, že trávení trvá několik hodin a uvolňování této látky ještě o několik dalších hodin déle, efekt snědeného česneku může trvat hodně dlouho. Některé kojící matky po konzumaci česneku zjistily, že i z jejich dětí je cítit typický česnekový zápach.

Nejen ony by proto měly být při konzumaci česneku opatrné, na jeho větším množství by si neměli pochutnávat ani lidé, kteří užívají léky na ředění krve, protože může ovlivnit jejich účinek. Citlivější jedinci by měli vzít v úvahu možnou alergii.

Trsy česneku okolo lidských příbytků se považovaly za ochranu proti upírům a podobné havěti.(Foto: Daniela Mackova / Pixabay)
Trsy česneku okolo lidských příbytků se považovaly za ochranu proti upírům a podobné havěti.(Foto: Daniela Mackova / Pixabay)

Upíři, třeste se!

Česnekový odér, který jeho milovníky doprovází, může být nepříjemný pro okolí. Ale na druhou stranu pomáhá chránit před upíry! Tvrdí to alespoň řada legend, které se o česneku jako o účinném prostředku proti těmto tvorům zmiňují.

Zatímco tato rostlina je po tisíciletí uznávaná jako přírodní lék a neocenitelné koření v kuchyni, jako všeobecně známá zbraň proti upírům má relativně krátkou historii.

Větší popularitu jí přinese až irský spisovatel Bram Stoker (1847-1912) ve slavném románu Dracula (1897), ale upíři a podobná stvoření existují hlavně ve východoevropském a balkánském folklóru už dlouho předtím.

Díky praktikám, předávaným z generace na generaci se česnek vžil mezi lidmi v Evropě jako metla na tyto kreatury i další zlé mocnosti a především v Rumunsku se toto přesvědčení ujalo jako nikde jinde.

Rumunští rolníci například chránili kromě sebe a svého obydlí, kdy natírali rámy oken a dveří česnekem a věšeli jeho trsy okolo domu, také svůj dobytek a mazali mu rohy česnekovými stroužky.

Foto: Pixabay Titulka (Foto: Congerdesign / Pixabay)
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
reklama
věda a technika
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
Co jste netušili o výtazích?
Kabinka visí na kovovém laně, připevněném na kladce. Můžete si nastoupit! A kdy pojedeme nahoru? Až někdo ručně navine lano na dřevěný buben! Tak nějak funguje první známý výtah na světě… Autorem pradědečka výtahů je řecký matematik Archimédes (asi 287-212 př. n. l.) a sestaví ho okolo roku 236 před Kristem. Podobné používají i Římané, […]
Víme, jak vznikl náš Měsíc?
Nové planety se rodí různými způsoby. Jedním z nich, kterým vznikla i naše sluneční soustava, je takzvaná akrece neboli „narůstání“. V tomto případě se oblak plynu s drobnou příměsí prachu díky vnějšímu impulzu, kterým může být například výbuch nedaleké hvězdy, začne hroutit do podoby disku. Jedná se v podstatě o gravitační proces. V centru disku […]
Rekordmani mezi rostlinami: Fascinující nej rostlinné říše
Znáte je? Nejmenší a největší rostliny světa, rostliny s nejdelšími listy, největšími květy či nejdelším jehličím, nebo třeba nejstarší rostlinu, jejíž věk je téměř pět tisíc let?  Představujeme vám rekordmany z říše rostlin, seznamte se. Obrovsky rozmanitý svět rostlin nás obklopuje v každém koutu světa. Rostliny nám i zvířatům poskytují potravu a kyslík, bez kterého […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.