Nad údolím potoka, kterému se dnes říká Gránický, se tyčí do mohutné dřevěné hradby místy podpořené kameny. Za svými zdmi skrývají jeden z největších hradů, který si Velkomoravané budují během 9. století jako nedobytné sídlo. Jde o Hradiště u Znojma.
Kdy ho postavili přesně nevíme, ale dendrologická analýza (datování dřevin podle letokruhů ‒ pozn. red.) z vnějších hradeb ukazuje na rok 881. Vnitřní hradby jsou ovšem nejspíše starší a totéž pravděpodobně platí i o stavbách uvnitř.
Ochranu hradiště obyvatelé nepodceňují, před hradbami vyhrabou ještě mohutný příkop, široký místy až 10 metrů a hluboký 3,4 metru. Věří, že takové opevnění odolá sebesilnějšímu nepříteli.
V dobách největší slávy tu žije asi tisícovka obyvatel, zdejší velmoži odsud ovládají hlavně jihozápad Moravy a část Dolního Rakouska. Předpoklad, že pevnost nikdo nezničí se ale ukáže jako mylná.
Konec v plamenech
„Na zteč,“ zvolá vůdce maďarských bojovníků a horda se vrhne příkopem vstříc dřevěné palisádě. Na svém nejbližším sousedovi, Velkomoravské říši, se mstí za smrt velkoknížete Kurszána (†904), ke které došlo v Bavorsku.
Hradby zakrátko hoří a nepřítel proniká do západního předhradí, které je dalším příkopem oddělené od vlastního hradu. I ten Maďaři snadno vypálí. Píše se rok 906 a Velká Morava zažívá svoje poslední okamžiky. Postarají se o to právě Maďaři.
K poslednímu zúčtování mezi nimi a Bavory, na jejichž straně bojují i Velkomoravané, přinese bitva u Bratislavy 4. července 907. I přes své dobytí nezůstane hradiště úplně prázdné, rychle ale ztrácí svůj význam.
Na konci 11. století přemyslovský kníže Konrád I. (asi 1035‒1092) postaví naproti v údolí majestátní znojemský hrad a bývalé velkomoravské pevnosti je definitivně odzvoněno.
Vzniklo biskupství dříve?
K významným velkomoravským hradištím se řadí také Olomouc.
Archeolog Josef Bláha z Univerzity Palackého v Olomouci se dokonce domnívá, že počátky olomouckého biskupství se datují už do období Velkomoravské říše. Podle něj zde existovalo minimálně v 10. století.
Nasvědčuje tomu mnoho věcí, například v Olomouci-předhradí stál už kolem roku 900 kostel. Mohučské církevní synody se v roce 976 účastní moravský biskup, jeho sídlo ale není uvedeno.
Biskup Jan ustavený roku 1063 v Olomouci byl uváděný jako třetí. Jeho dva předchůdci mohli být podle pramenů z Krakova Prohor a Prokulf. Jasný důkaz ale chybí.