Dívka zavrtí hlavou. „Je moc velikej,“ pípne. I když je přerostlá a její rodiče si s ní nevědí rady, aby mohla tomuhle obrovi dát pusu, musela by si stoupnout na vysokou židli.
Johann a Magdalena Drásalovi přivedou v Chromči na Šumpersku v polovině 19. století na svět postupně šest dětí. Když plodní rodiče srovnají svoje potomky pěkně popořádku, vypadají jako schůdky. Jeden jim to ale kazí.
Třetí v pořadí Josef (1841‒1886) převyšuje svoje starší sourozence. Roste z něj pořádný čahoun. Kromě výšky Pepa vyniká i mimořádnou silou. Na panství Žerotínů v blízkém Bludově, kde pracuje jako pacholek, proto budí respekt. „Slyšels to?
Kámen, který sotva odveze vůz se dvěma voly, vezme do rukou jako pírko,“ vyprávějí si o něm čeledínové a raději mu jdou z cesty. Jí za dva, ale pracuje za tři a na statku si ho proto chválí.
Rváče vynese před hospodu
Když se v roce 1860 odstěhuje do Holešova, lidé mu pro jeho 242 cm vysokou postavu začnou přezdívat „Holešovský obr.“ Jakmile vstoupí do zdejší hospody, všichni ztichnou.
„Už zase se perou,“ odfrkne nespokojeně hostinský Janoch a kývne k rohovému stolu. Jeden štamgast tam druhému vrazil facku. Josef beze slova projde sálem. Každého z výtečníků chytne jednou rukou a oba odnese ven před lokál.
Hned je klid a Janoch nešetří vděkem. Dostane nápad. „Co bys řekl tomu předvést svoje neuvěřitelné kousky v Šumperku?“ navrhne při sklenici piva a Pepově oblíbeném panáku rumu. Obojí mu nalil zadarmo. Drásal souhlasí, po třech týdnech ale všeho nechá.
Rozchod v dobrém
Janoch Pepu nakonec přesvědčí, že zajímavější bude vyrazit do ciziny. „Dvacet let pak spolu podnikali cesty Evropou a o tom čase se Drásal zmiňoval, že se dobře měl jako nikdy předtím,“ píše folklorista Boleslav Vaca (1926‒2016).
Projedou nejenom Rakousko a Německo, ale zavítají i do Francie, kde se dokonce stanou hosty francouzského císaře Napoleona III. (1808‒1873). Drásal pobere několik trpaslíků, naskládá je na stříbrnou mísu a za všeobecného jásotu odnese.
Dvojici další štace zavedou i do Ruska, Anglie a Skandinávie. Oba si přijdou na pořádný pytel zlaťáků, ovšem Pepu už neustálé cestování unavuje. Rád by se usadil. „Rozejdeme se v dobrém,“ dohodnou se. Hospodský na ničem netratí, za vydělané peníze si ve Vídni koupí kavárnu.
Ženy se obra bojí
Pepu to táhne domů. Vrací se do Holešova, kde si za 4000 zlatých koupí na Plačkově dům. Všechno v něm si přizpůsobí své ohromné postavě. Rád by se oženil, ale najít vhodnou nevěstu je oříšek. „Ženy se jeho obrovské postavy bály,“ uvádí Vaca.
Světýlkem ve tmě se pro Drásala stává jistá Marie Pečeňová z Fryštáku. „Slibovala, že mu bude dobře vařit,“ tvrdí folklorista o kandidátce na vdávání. Než jim ale zazní svatební zvony, Drásala zaskočí před Vánocemi roku 1896 zubatá s kosou.
Příčinou smrti je podle úmrtního listu choroba ledvin, i když řada zdrojů uvádí tuberkulózu. Klid si ale nevychutná ani v rakvi, přestože mu na něm mimořádně záleželo a přál si ho v poslední vůli.
Odmítl kvůli tomu nabídku Britského muzea na odkoupení své kostry, protože angličtí antropologové toužili prozkoumat jeho ostatky. Pokoj mu ale nedají čeští vědci. Během 20. století jeho ostatky několikrát vyzvednou z hrobu a podrobí důkladným analýzám.
Potvrdí, že měřil opravdu 242 cm a zůstává tak až do dnešních dnů nejvyšším Čechem.