Pokud si ze školy pamatuje, že první letadlo těžší než vzduch vzlétlo v roce 1903, možná byste měli své znalosti přehodnotit. Neboť všechno už tu bylo a vynálezci, které oslavujeme, měli zkrátka jen lepší marketing. Letadlo je jedním z nich.
V roce 1903 bratři Orville (1871–1948) a Wilbur (1867–1912) Wrightovi postaví Wright Flyer alias Flyer I, známý také jako Kitty Hawk. Motorem vybavené letadlo, které vstoupí do učebnic jako první, které opravdu letí.
Stane se tak 17. prosince 1903, první let trvá 12 sekund a je dlouhý 39 metrů, čemuž přihlíží čtveřice svědků. Ve skutečnosti se však první motorem opatřené letadlo těžší než vzduch vznese do vzduchu už o 13 let dříve.
Samozřejmě, pokud nepočítáme kluzáky, se kterými se experimentuje už od starověku.
Letová hladina 20 cm
Koncem 19. století se stovky nadšenců pokouší dobýt vzduch něčím řiditelným a kromě balónů se pokouší sestrojit i letadlo. Jedním z těch, kdo mají našlápnuto k úspěchu je i Francouz Clément Ader (1841-1926).
Nadšenec, který si už v roce 1870 postaví balón, a za sebou má patenty v oblasti akustiky a elektroniky – jedním z jeho vynálezů je například mikrofon. V roce 1876 sekne s prací, aby měl čas na dobývání vzduchu.
Kromě pokusů o řiditelný balón se pustí do stavby letadla těžšího než vzduch. Výsledkem je jednoplošník s parním motorem, který pojmenuje Eole. S ním se 9. října 1890 vydá na pole nedaleko Paříže, nahodí motor a uletí přibližně 50 metrů.
Má to však háček. Letadlo letí pouhých 20 cm nad zemí (samozřejmě, technicky to let je, ale dvakrát efektně to nevypadá), navíc má tento historicky první let pouze jednoho svědka a žádnou fotografii jako důkaz.
Armádu nepřesvědčí
Sotva dosedne, pustí do práce na novém stroji. Uvědomí si totiž, že parmí motor není pro letadlo to pravé. V letech 1894 až 1897 postaví několik verzí většího letadla nazvaného Avion.
Ten poslední vypadá jako popelnice s netopýřími křídly o rozpětí 16 m, a dvěma vrtulemi, které pohání dva motory.
Když se však 12. října 1897 pokusí na vojenské základně v Satory u Versailles letadlo předvést svým sponzorům, francouzskému ministerstvu obrany, nedopadne to nejlépe. Letí sice nějakých 100 metrů, poté však havaruje.
Armáda nemá zájem, zastaví finanční podporu a naštvaný Ader s dalšími experimenty sekne.
O letectví se však zajímá i nadále, což dokazuje například kniha L’Aviation Militaire, kde v roce 1910 předpovídá mimo jiné i letadla startující z paluby letadlových lodí.
