Porostem se prodírá tyranosaurus rex. Nad hlavou s ohlušujícím řevem prolétá pterosaurus. Zpoza vysokých stromů zase vykukuje dlouhý krk sauropoda. Planeta je zaplavena dinosaury a viníkem je malý jantar, který uchoval jejich genetickou informaci.

Někdo by si mohl myslet, že jde o nerost, ne tak docela protože jantar je ve ztvrdlá a zkamenělá pryskyřice. A její stáří? Počítá se na desítky milionů let.

Drahokam, slzy nebo paprsky?

Ve starověku jantar dokonce považují za drahokam. Výskyt uhlíkaté látky vysvětlují různě. Třeba Řekové ho spojí s mytologií. Na světě se objeví poté, co se zabije Faethón, syn slunečního boha Hélia.

Jeho sestry na sebe vezmou podobu topolů a jejich slzy se promění právě v jantar. Platí za velice ceněnou komoditu a mezi nejznámější naleziště patří oblast Pobaltí. Ostatně ještě v 19. století se tam nachází 90 % tehdy známých jantarových zásob.

Od Baltského moře rovněž vede jantarová stezka, ta prochází i skrze naše území a vede až do Středozemí. Právě po ní se vydávají lidé císaře Nera (37–68). „Kapalina, kterou vytváří zapadající sluneční paprsky,“ popisují jantar tehdejší učenci.

V latině látka dostává označení electrum, což v překladu znamená zářící slunce. Ze slova později vzniká termín elektřina. Ani ta ale není jantaru cizí, protože dokáže vést elektricky náboj.

Uloženo na věčné časy

Na kusy pryskyřice můžeme narazit také v Dominikánské republice, kde najdeme jednu z nejvzácnějších odrůd – tzv. modrý jantar. Jeho neotřelou barvu způsobuje příměs antracénu, který se do látky dostává ještě během vzniku.

Pozadu nezůstává ani Asie, která svá naleziště skrývá v myanmarském regionu Kachin. Jantaru se ale nejvíce dařilo v severní částech Evropy. Díky klimatu v oblasti rostou jehličnany, které kvůli vyšším teplotám nadměrně vytvářely pryskyřici.

Tu stromy vylučují jako ochranu před nemocemi a hmyzem. Často se například stalo, že v lepkavé hmotě uvízl živočich nebo jiná část rostliny. Jantar totiž funguje jako přírodní konzerva, umí totiž uchovat DNA obětí.

Archeologové zjistí, že trvanlivost může být až 100 milionů let. Zachování prehistorických organismů proslaví román Jurský park z pera Michaela Crichtona (1942–2008), jemuž nesmrtelnost zařídí film pod taktovou režiséra Stevena Spielberga (*1946).

Záchrana pro děti

Lidé ho ale využívají jinak. V době kamenné z jantaru například vyrábí šperky. Celkem rychle se rozkřikne, že má také léčivé schopnosti. Zmírňuje horečky a choroby dýchacího ústrojí.

Dětem se pro změnu věší na krk náhrdelník ve chvíli, kdy se jim dásněmi prořezávají zuby. Platný je také jako parfém, protože v Číně jantar během slavností a obřadů pálí. Vzniknuvší olej smíchají s dalšími látkami a voňavka je na světě.

A největší jantarová zajímavost na závěr. Přestože se člověk snaží, jak jen může, ještě nikomu se nepodařilo vyrobit pravý jantar umělou cestou. A tak proces musíme nechat přírodě.