Mezi nejčastěji diagnostikované onemocnění plic patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Veřejnost si připomíná problematiku tohoto onemocnění mezinárodně uznávaným dnem, který celosvětově připadá na 20. listopadu.
Klinika pneumologie FNB a 3. LF UK disponuje speciální poradnou pro CHOPN, kde jsou pacienti diagnostikováni a léčeni všemi moderními dostupnými postupy léčby.
Na celém světě trpí CHOPN 384 milionů lidí. Jde o třetí nejčastější příčinu smrti po onemocnění srdce a cévních mozkových příhodách. Podle dostupných statistických údajů žije v ČR s touto nemocí přibližně 700–800 tisíc lidí.
Pouze třetina z nich však o své nemoci ví, léčí se s ní a navštěvuje plicní ambulanci. Kromě toho se jedná o jednu z mála nemocí, kterou se v naší společnosti zatím nedaří potlačovat:
počty pacientů narůstají u nás i ve světě, především v důsledku epidemie kouření. Na CHOPN se u nás také stále častěji umírá – statistiky z posledních let uvádějí dokonce okolo 3 500 úmrtí ročně.
Diagnostika CHOPN
Pacient, který podstoupí diagnostiku v poradně pro CHOPN na Klinice pneumologie FNB, je vyšetřen pomocí spirometrie. Ta se provádí před a po inhalaci léku rozšiřujícího průdušky. V případě, že pacient trpí CHOPN, dochází u něj k výraznému zúžení průdušek.
Pro určení správné a přesné diagnózy následuje podrobnější vyšetření plicních funkcí, odběr krve a hlenů, rentgenové vyšetření hrudníku, šestiminutový test chůzí, případně další zátěžové testy.
Léčba CHOPN
Doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie FNB a člen výboru Českého občanského spolku pro plicní nemoci (ČOPN), popisuje rozsah léčby CHOPN na Bulovce: „Na naší klinice disponujeme všemi možnostmi léčby.
Jedná se o farmakoterapii – máme poradnu pro léčbu závislosti na tabáku, disponujeme ambulancí pro indikaci DDOT (dlouhodobá domácí oxygenoterapie) u nemocných s pokročilým stádiem CHOPN. Dále máme poradnu pro nastavení pacientů s CHOPN při selhání plic, kdy nemocní potřebují domů přístroj neinvazivní ventilace, a také poradnu pro vyšetření poruch spánku jako významné komorbidity CHOPN. Jelikož pacienti s karcinomem plic mají v 70 % diagnostikovanou CHOPN, podáváme zde biologickou léčbu, včetně imunoterapie.
Pacienty připravujeme k bronchoskopické léčbě plicního emfyzému (rozedmy plic) jako fenotypu CHOPN pro léčbu chlopněmi ve spolupráci s VFN. Stejně tak připravujeme pacienty k transplantacím plic, a to ve spolupráci s prof. Robertem Lischkem z FN Motol.
Na naší klinice řešíme středně těžké, ale i těžké exacerbace (akutní zhoršení) CHOPN za použití akutní NIV (neinvazivní ventilace).
Jde o léčebný postup, který zabraňuje někdy zbytečným invazivním ventilacím na ARO a zkracuje dobu hospitalizace,“ popisuje přednosta kliniky pestrou škálu léčebných postupů u pacientů s CHOPN.
CHOPN – jedna z nejčastějších plicních nemocí
CHOPN patří mezi onemocnění, jenž se u pacientů rozvíjí velmi nenápadně a pozvolna. Předpoklady se formují už v raném dětství. U některých pacientů mohou spouštěče zasahovat až do prenatálního období, kdy je plod postižen kouřením matky.
Vývoj plic a vznik tohoto plicního onemocnění ovlivňuje také předčasné narození, dětské respirační nemoci, astma či dokonce obezita.
CHOPN může vzniknout také u dosud zdravých, geneticky nezatížených lidí, kteří si onemocnění přivodí kouřením nebo dlouhodobým pobytem ve znečištěném prostředí. Těm, kteří mají k nemoci předpoklady z dětství, jsou tato vyjmenovaná rizika o to více nebezpečná.
Postup nebo rozvoj onemocnění však lze zastavit či oddálit, pokud se člověk z rizikových faktorů co možná nejdříve vymaní. Průměrný věk pacientů, u nichž lékař nemoc potvrdí, se v ČR pohybuje mezi 66 a 67 lety.
CHOPN působí v průduškách – dochází k jejich postupnému zužování, což vede k destrukci plicní tkáně.
Nemoc provází dušnost závisející na stupni tělesné zátěže. Při diagnostice se používá mezinárodně uznávaná pětistupňová škála dušnosti:
Dušnost jen při velké tělesné námaze.
Obtížné dýchání při rychlé chůzi po rovině nebo při chůzi do kopce.
Pomalejší pohyb po rovině pro dušnost v porovnání s lidmi stejného věku.
Nutnost zastavení pro dušnost po cca 100 metrech nebo po několikaminutové chůzi po rovině.
Dušnost při běžných denních činnostech (např. oblékání/svlékání).