Domů     8 zvířecích obrů: Kdo jsou největší tvorové obývající souš, vodu či vzduch?
8 zvířecích obrů: Kdo jsou největší tvorové obývající souš, vodu či vzduch?
17.11.2019

V historii planety Země nebyla o gigantická stvoření nouze. Současné podmínky, snad vyjma oceánu, obřím rozměrům až tak nesvědčí. Jaké rekordmany co do velikosti nalezneme mezi ptáky, plazy či obojživelníky?

SAVCI

Plejtvák obrovský

Délka: 30,5–33,6 metru

Váha: 190 tun

Dožití: 80–90 let

Plejtvák obrovský je největším zvířetem, které kdy obývalo planetu Zemi. Žije ve všech světových oceánech. Co do hmotnosti je především nejtěžším živočichem všech dob, na délku jej v minulosti zřejmě trumfli někteří druhohorní dinosauři.

Jen jeho jazyk váží asi 4 tuny, tedy jako dospělý slon. Anatomie jeho těla a speciálně uzpůsobená kůže mu snižují tření při plavání a rovněž zabraňují vzniku turbulencí.

Díky tomu může plejtvák plavat rychlostí až 37 km/h, a patří tak mezi nejrychlejší mořské tvory.

Plejtvák je největším živočichem všech dob.
Plejtvák je největším živočichem všech dob.

Mládě vypije 230 litrů mléka denně

Plejtváci se živí krilem, tedy drobnými mořskými korýši. Denně jich jediný obr spořádá 40 milionů. Stejně jako ostatní kytovci cedí plejtváci potravu přes kosticovité zuby (mají jich až 470), které připomínají velké síto. Rodí živá mláďata, která matka kojí.

Mléko plejtváků obsahuje až 50 % tuku a mládě jej vypije 230 litrů denně po dobu 8 měsíců. Tito obři hlubin mají vynikající sluch a velice efektivně pracují s přijatým kyslíkem – umějí ho využít 2–3krát efektivněji než suchozemští savci.

Slon africký

Délka: 7–9 metrů, výška v kohoutku 3–4 metrů

Váha: 6–7 tun

Dožití: 65–90 let

Největším živočichem aktuálně obývajícím souš je slon africký. Rekordní jedinec měřil v kohoutku 3,96 metru a vážil 10 400 kg. Obývá, jak už jeho jméno napovídá, především Afriku, a to jižně od Sahelu. Slon má jemný čich a dobrý sluch.

Chobot, vzniklý srůstem nosu a horního rtu, mu slouží k dýchání, čichání, nabírání vody k uhašení žízně (stříkají si ji do tlamy) i ke sprchování, k podávání potravy či k manipulaci s předměty. Obří ušní boltce zase využívá k ochlazování se během horkých afrických dní.

Slon je největším suchozemským savcem.
Slon je největším suchozemským savcem.

Komunikují díky vibracím šířeným půdou

Sloni jsou společenská zvířata, která se mezi sebou v rámci skupiny dorozumívají, a to několika různými způsoby.

Dokážou vytvářet nízkofrekvenční zvuky, slyšitelné i na velké vzdálenosti, komunikují také prostřednictvím seismických vln, které vytvářejí údery do předmětů či hlasem a vnímají je pomocí kostí a měkkých chodidel nohou.

Často k dorozumívání využívají také chobot, jímž se dotýkají ostatních, a nejrůznější sekrety, které jejich těla vylučují.

PTÁCI

Pštros dvouprstý

Výška: 1,8–2,7 metru, samice do 2 metrů

Váha: 90–130 kg, rekord 155 kg

Dožití: až 75 let

Pštros dokáže díky svým dlouhým nohám běžet rychlostí až 72 km/h, jde tedy o nejrychlejšího po dvou se pohybujícího živočicha na světě, zároveň je i největším ptákem současnosti, ač neumí létat.

Křídla využívají samci při tokání a samice jako slunečník pro svá mláďata. Nohy mají pštrosi holé, stojí na dvou prstech, odtud jméno, přičemž vnitřní prst využívají jako účinnou zbraň při kopání. Jsou to rovněž ptáci s nejdelším krkem.

Jejich oči s hustými řasami, které je chrání před prachem, jsou největší mezi suchozemskými tvory.

Pštros se také pohybuje velmi rychle, až 72 km/h.
Pštros se také pohybuje velmi rychle, až 72 km/h.

Opravdu strká pštros hlavu do písku?

Ač se o pštrosech traduje, že strkají hlavu do písku, aby se skryli před nepřítelem, vyloženě do země hlavu neschovávají.

Původ tvrzení může mít svůj základ v tom, že v případě ohrožení se pštrosi přitisknou k zemi, aby nebyl vidět jejich dlouhý krk, případně může pramenit z toho, že při krmení polykají tito ptáci kvůli lepšímu trávení písek a kamínky.

Je-li to však jen trochu možné, raději před nebezpečím utečou. Díky vynikajícímu zraku jsou výbornými hlídači a pozorovateli svého okolí.

Albatros stěhovavý

Délka: 1,35 metru, rozpětí křídel: 3,1 metru, rekord až 3,63 metru

Váha: 6–12 kg

Dožití: až 80 let

Tento velký mořský pták může díky svým obrovským křídlům trávit dlouhé hodiny ve vzduchu, při plachtění bez mávání využívá vzdušných proudů, a za den tak nalétá až tisíc kilometrů. Spatřit ho lze nad hladinou všech oceánů jižní polokoule.

Je to bílý pták s černo-bílými křídly, velkou hlavou a dlouhým silným zobákem.  Hnízdí v koloniích na mořských útesech, samice klade jediné vejce. O mládě se pak oba rodiče střídavě starají až 9 měsíců, proto mohou albatrosové hnízdit jen jednou za dva roky.

Albatros má největší rozpětí křídel.
Albatros má největší rozpětí křídel.

Popelnice světových moří a oceánů

Ač tradičně požírají zejména chobotnice, korýše a menší druhy ryb, případně mršiny plovoucí na hladině, nepohrdnou prakticky ničím. Proto jsou označováni za supy či popelnice světových oceánů.

Zkrátka sežerou, na co přijdou, protože neví, kdy se příště naskytne příležitost k získání potravy.

V tom jim pomáhá i žaludek s objemem až 4 litry a žaludečními šťávami s pH klesajícím až k hodnotě 0,5 (u člověka mezi 1–2), což už je opravdu hodně silná kyselina, schopná rozložit prakticky cokoli.

PLAZI

Krokodýl mořský

Délka: kolem 6 metrů, nejdelší změřený 6,3 metru

Váha: cca 1 tuna, rekord 1,2 tuny

Dožití: 70 let

V současnosti největší z žijících krokodýlů a nejmohutnější plaz světa obývá jižní a jihovýchodní Asii včetně Indonésie, objevuje se však i u pobřeží severní Austrálie.

Má v oblibě teplejší vodu, nedrží se však jen u břehu, ale klidně se vydá i na širé moře, až tisíc kilometrů od pevniny. Na zadních končetinách má sice plovací blány, k plavání však více využívá vlnění svého svalnatého ocasu.

Ve vodě napadá želvy, ryby, obojživelníky i velké savce, útočí jim na krk a pak je stáhne pod vodu, kde je utopí.

Svoje kořisti loví nejčastěji z vody.
Svoje kořisti loví nejčastěji z vody.

Ročně zabije až 300 lidí

Kořist loví také zespoda ve vodě, to pak útočí na zranitelné břicho. Napadá i člověka, ročně má na svědomí zhruba 300 lidských životů. Do kořisti se zakousne velkými čelistmi a otáčením tlamy z ní rve velké kusy masa.

Jeho vzácná kůže se používá na výrobu luxusních bot a kabelek, proto byl v minulosti na pokraji vyhynutí. Dnes již nepatří k ohroženým druhům. Jediná samice totiž klade 25 až 60 vajec, po vylíhnutí pak mláďata ještě několik dní střeží.

OBOJŽIVELNÍCI

Velemlok čínský

Délka: kolem 115 cm, výjimečně až 180 cm

Váha: 25–30 kg

Dožití: alespoň 60 let

Velemlok žije v čínských potocích a jezerech a je považován za kriticky ohrožený druh, protože mizí jeho přirozené prostředí. Je to černý obojživelník s velkou hlavou a malýma očima.

Špatně proto vidí, ale při pohybu ve vodě se orientuje díky smyslovému orgánu, který se mu táhne od hlavy až k ocasu a je citlivý na vibrace. Velemloci jsou samotáři, ve dne se skrývají pod balvany a loví až v noci.

Nehybně čekají ve vodě, ale jakmile se přiblíží kořist, rychle proti ní vyrazí s otevřenou tlamou a nasají ji až do hltanu.

Velemlok je považován za kriticky ohrožený druh.
Velemlok je považován za kriticky ohrožený druh.

Kyslík přijímá také pokožkou

Samice kladou asi 500 vajíček do nory, který ústí do vody. Snůšku pak hlídá sameček, dokud se nevylíhnou larvy. Ty dýchají vnějšími žábrami, ve třech letech pak procházejí metamorfózou v dospělce, kdy jim žábry zaniknou a mladí mloci začnou dýchat plícemi.

Významnou část kyslíku ale přijímají také pokožkou. Aby byla její plocha co největší, mají ji na bocích poskládanou do záhybů. Celý život stráví ve vodě. U nás jsou velemloci čínští k vidění v Zoo Praha.

RYBY

Vyza velká

Délka: až 8,5 metru

Váha: kolem 1000 kg, nejtěžší jedinec měl 1571 kg

Dožití: až 120 let

Žije zejména v tzv. brakických vodách (mají koncentraci soli na pomezí mezi mořskou a sladkou vodou), převážně v povodí Kaspického, Černého a Azovského moře, dříve byla k vidění i v dolních tocích Moravy a Váhu.

V průběhu svého života tak vyza střídá sladkovodní i mořské prostředí, proniká i hluboko do řek. Jde o dravou rybu, živí se převážně bezobratlými a korýši, v dospělosti je schopna díky své obří tlamě nasát i ryby vážící až několik kilogramů.

Vyza je lovena kvůli černému kaviáru.
Vyza je lovena kvůli černému kaviáru.

Její jikry jsou přeměňovány na nejkvalitnější kaviár

Pohlavně dospívá tato jeseterovitá ryba pozdě, samci ve věku 12–14 let, samice 16–22 let, množí se třením v řekách. Jikry tvoří pětinu váhy samice, jediná disponuje mezi 360 000 až 7 700 000 kusů jiker.

A právě kvůli jikrám, známým také jako černý kaviár, je vyza lovena, a proto se ocitla na seznamu kriticky ohrožených druhů. Kaviár vyzy je totiž považovaný za nejkvalitnější na světě. Jeho cena se pohybuje kolem 4 000 korun za 50 g.

PARYBY

Žralok velrybí (obrovský)

Délka: 9–12 metrů, nejdelší exemplář měl 18,8 metru

Váha: až 19 tun

Dožití: 60 až 150 let

Největší žijící zástupce žraloků má charakteristické zbarvení – světlé skvrny a pruhy na tmavém pozadí. Tloušťka jeho kůže je až 10 cm. Vyskytuje se v tropických oblastech všech tří oceánů.

Má relativně velkou tlamu, napříč měří asi 2 metry a vešlo by se do ní až 5 lidí. Pro člověka však tento mořský kolos nebezpečný není, živí se totiž planktonem a drobnými rybkami.

Jeho zuby jsou malé, uvnitř ústní dutiny má ještě jakési síto tvořené výrůstky, kterým filtruje vodu.

Samice žraloka je schopná v sobě uchovat sperma.
Samice žraloka je schopná v sobě uchovat sperma.

Samice má v těle různě vyvinutá embrya

Na rozdíl od ostatních žraloků není moc dobrým plavcem, v oceánu se pohybuje rychlostí jen kolem 5 km/h. Je vejcorodý, v jednom vrhu rodí samice až 300 mláďat o délce kolem půl metru.

Přičemž v její děloze se nachází embrya v různém stádiu vývoje – od vajíček po mláďata těsně před porodem, přičemž všechna pochází ze stejného spermatu. Samice je totiž schopna si sperma z jednoho páření uchovat v těle a vystačí ji na několik vrhů mláďat.

Tito žraloci jsou totiž samotáři, proto je zřejmě jejich páření ojedinělou záležitostí.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
reklama
Související články
Věda a technika
Moderní lanovky: Zázraky soudobého inženýrství
Historie lanovek sahá do daleké minulosti – zařízení na způsob lanových drah se využívala už ve 4. století před naším letopočtem v Číně pro přepravu materiálu na stavby. Na vývoji lanovek v průběhu staletí je tak možné sledovat, jak se neustále zdokonalovala lidská zručnost a možnosti moderní techniky. Přelomem pro vývoj lanovek byl především vynález […]
Věda a technika
Mechanismus z Antikythéry: Proč se nacházel na ztroskotané lodi a kdy začal fungovat?
Kolem roku 65 př. n. l. se nedaleko řeckého ostrova Antikythéra potopila loď. Její vrak roku 1900 objevili sběrači mořský hub. Místo se proslavilo zejména nálezem tzv. mechanismu z Antikythéry, Jde o ozubené soukolí sloužícího k zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce. Třebaže zbytky lodi byly během 20. století zkoumány hned několikrát, nebyly z nich vyloveny všechny cennosti. Roku […]
Věda a technika
Jak bojovat proti bolesti?
Co je to vlastně bolest? Jedná se o nepříjemný smyslový i pocitový zážitek, který je pro nás obrannou reakcí a varováním před hrozícím nebo již i existujícím poškozením tkání. Z tohoto důvodu bychom ji tedy nikdy neměli podceňovat… Různorodé vnímání bolesti Většina lidí ji už zřejmě někdy zažila a ví, jak dokáže znepříjemnit život. Navíc […]
Věda a technika
Soudný den Středozemního moře: Až si pro vás připlavou perutýni!
Zdánlivě je všechno v pořádku. Obloha je modrá, z okolních kopců klesá k mořské hladině omamná vůně středomořských bylin. Skupinka místních rybářů míří k majáku a nese pruty hrdě jako kopí vítězné armády. Vědí však, že už  se pomalu pro původní život v tomto moři blíží soudný den? Východní část Středozemního moře je ohraničena na […]
reklama
věda a technika
Rover: Planetární tuláci pomáhají lidstvu prozkoumávat vesmír!
Inženýři z NASA se drbou na hlavě. Přemýšlí, jak nejnovější stroj pojmenovat, nakonec nechají rozhodnout veřejnost. „Zvědavost, duch a příležitost jsou při bádání v kosmu důležité, chybí však vytrvalost,“ píše v eseji sedmák Alex. A tak vědci rozhodnou, že nové vozítko se bude jmenovat Vytrvalost – anglicky Perseverance! Jejich operace probíhají miliony kilometrů od domovské Země. Bytelná vesmírná […]
Umějí se zvířata smát?
Lidé se smějí, když chtějí vyjádřit emoce, když slyší vtip nebo jim zkrátka něco přijde legrační. Anebo když je někdo lechtá! Jak je to ale se zvířaty? Mají to také tak? V roce 2009 to britská psycholožka Marina Davila Rossová vyzkouší na těch nejmenších. Na jedné straně si vezme skupinu kojenců, na druhé opičí mláďata, […]
Jak se množí mořské korály? Na záchranu korálových útesů nám zbývá tak osm let…
Vůbec první přímý přenos rozmnožování mořských korálů v umělých podmínkách se podařilo zachytit vědcům z londýnského Mordenu!   Laboratoř Coral Spawning Lab se zabývá záchranou korálových útesů pomocí řízeného tření. Tento proces zahrnuje výběr zdravých korálů, jejich přípravu na tření, stimulaci tření, sběr vajíček a spermatu, jejich oplodnění a následné pěstování embryí v laboratoři. Po […]
Kdy se vrátíme na Měsíc? Mise Artemis zatím slaví úspěch
Naposledy lidé přistáli na Měsíci v roce 1972. Po jeho povrchu se žádný člověk neprocházel už víc než půl století. To se má brzy změnit. Cílem vesmírného programu Artemis ale není jen další přistání – Měsíc by se měl stát mezistanicí pro cesty mnohem dál.   Je 16. listopadu 2022, krátce po půlnoci. V řídicí místnosti vesmírného […]
reklama
historie
Boty na podpatcích nosili už starověcí egyptští řezníci
První podpatky se objevují už na vyobrazeních ze starověkého Egypta. V říši na březích Nilu určovaly společenské postavení svého nositele. Pyšnili se jimi lidé, kteří se řadili k tehdejší společenské smetánce. Podpatky zde nosili i řezníci, ovšem z ryze praktického důvodu, ato aby se mohli brodit v krvi mrtvých zvířat. V antickém Řecku a Římě znali sandály s vysokou platformou, […]
Skryté památníky druhé světové války: Kde je najdeme?
Od konce druhé světové války nás dělí již dlouhé časové období. Krajina Evropy dávno zahladila stopy po bojích a druhoválečná vojenská technika si našla místo v muzejních expozicích. Jsou zde ale i skryté památníky, přízrační svědkové nelítostného globálního konfliktu. Najdeme je ve vodním prostředí. Právě zde můžeme v některých lokalitách na válečná mementa  narazit. Někdy nám […]
Proč dostal Mikuláš II. přezdívku „krvavý car“?
„Tato událost téměř čítankově ilustruje, jak silnému vlivu svých starších rodinných příslušníků byl vystaven tehdy osmadvacetiletý Mikuláš na začátku své vlády,“ vysvětluje současná rakouská autorka Elisabeth Hereschová. Na mysli má událost, ke které dojde 30. května 1896 na Chodynském poli v Moskvě. Jde o oslavu korunovace ruského cara Mikuláš II. Alexandrovič (1868–1918) pro lidové masy. […]
Mt. Rushmore: Svatyně demokracie v Černých horách
Hlavy čtyř amerických prezidentů, vytesané do skály, se staly jedním ze symbolů Spojených států. Známé skalisko Mt. Rushmore se nachází v Černých horách, 244 jižně od Keystonu v Jižní Dakotě. Hlavy v žulových skalách jsou vysoké 18 metrů. Sochy dokončené v roce 1941 každý rok navštíví na 2 000 000 návštěvníků. Black Hills si bez nich nyní dokáže […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
tisicereceptu.cz
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
Suroviny 4 rajčata 3 cibule 8 lžic kuskusu 150 g uzené slaniny 200 g šunky 200 g strouhaného sýra Postup Cuketu podélně rozřízněte a vnitřek vydlabejte. Vydlabaný vnitřek nakrájejte na m
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
epochanacestach.cz
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
Reprezentační sídlo starobylého rodu Harrachů je ideálním prostředím k udržování starých tradic. A na zámku Hrádek u Nechanic dobře vědí, co zajímavého pro své návštěvníky připravit. Známý novogotický zámek Hrádek u Nechanic byl vystavěn hraběcí rodinou Harrachů mezi lety 1839 až 1857 jako jejich letní lovecké a reprezentační sídlo. Vyznačuje se nejen anglickou architekturou, bohatě zdobenými
Velikonoce s Baronem
iluxus.cz
Velikonoce s Baronem
Velikonoce klepou na dveře, a jak lépe je strávit než v přítomnosti prvotřídních českých ovocných specialit a pálenek Baron Hildprandt. Nenechte se zaskočit dospělými koledníky, a kromě obarvených vaj
Čočková polévka s cizrnou a zeleninou
panidomu.cz
Čočková polévka s cizrnou a zeleninou
V této vegetariánské verzi supluje bílkovinu zelená čočka a cizrna, která chuťově doplňuje rajčata i brambory s řapíkatým celerem. Klidně uvařte toto jídlo z dvojnásobné dávky, určitě si nikdo nebude stěžovat ani druhý den, kdy se skvěle rozleží. Ingredience 300 g brambor 3 řapíkaté celery (200 g) 2 stroužky česneku 1 menší cibule 2 lžíce olivového
Jak shodit kila a nepřibrat
nejsemsama.cz
Jak shodit kila a nepřibrat
Přejídáte se, jenže pak si vyčítáte nadbytečná kila? Do posilovny vás nikdo nedostane? Moc toho nenaspíte a v práci máte stres? Zkuste na to jít jinak. Asi vás překvapí, že váš chytrý metabolismus sám od sebe spálí 1300 až 2000 kalorií denně, bez jakékoli aktivity. Kolik přesně, to už záleží na vaší váze, výšce i jiném. Už to je ale přece dobrý
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
enigmaplus.cz
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
Zřícenina gotického hradu Házmburk, jež najdeme u vsi Klapý, asi 3,5 kilometru severozápadně od města Libochovice v okrese Litoměřice, je opředena nejednou bájí a pověstí, tak jako ostatně každé staro
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
21stoleti.cz
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
Člověk je tvor nepoučitelný, zejména co se skladby jídelníčku týká. Jakmile má možnost dopřát si potraviny s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuku, nedokáže odolat. Přitom by měl. S každou další porcí
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
skutecnepribehy.cz
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
Seděla jsem nad archivem dlouho do noci a kolem mě se promenádovali duchové mých předků. Pak zamířili do jídelny ke kulatému stolu. Do toho domu po prarodičích jsem se přistěhovala nově, bydlela jsem tu zatím jen pár dní. Domek byl hodně dlouho opuštěný, protože babička s dědou už před lety odešli bydlet do domova seniorů, kde měli
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
epochalnisvet.cz
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
historyplus.cz
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
S rukama pevně svázanýma za zády je postupně vyvádějí z města do pouště. Tam na ně již čekají kati. Marně budou muslimští vojáci sultána Saladina bušit do křesťanských řad, aby zachránili své souvěrce. Jejich osud je zpečetěn. Přezdívají mu Lví srdce. Už jeho současníci pohlížejí na anglického krále Richarda I. (1157–1199) jako na hrdinu, rytíře
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
nasehvezdy.cz
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
U Marešových se slaví! Syn Jakub (18) se dostal na prestižní univerzitu Florida Southern College v Americe, kde se kromě studií byznysu bude také věnovat vodnímu lyžování, ve kterém je opravdu dobrý.