Zatímco skuteční zločinci zatloukají, aby unikli spravedlnosti, vyšetřovatelé znají i opačný problém. Co když se jim k vraždě přizná naprosto nevinný člověk? Padají drsné rozsudky včetně trestů smrti.

Přinášíme vám 5 největších případů z celého světa, kdy teprve po letech zjistily soudy svůj děsivý omyl.

Sakae Menda (*1925)

Zločin: Japonská policie v prefektuře Kumamoto pátrá po nebezpečném vrahovi a lupiči. Dne 30. prosince 1948 se vloupal do domku manželů, zabil je sekyrou, zranil dvě jejich děti a vše ukradl. Stopy směřují k drobnému zlodějíčkovi Sakaemu Mendovi.

Přiznání: Mendu vyšetřovatelé vyslýchají několik týdnů. Výsledkem je výpověď, ve které se ke všemu přiznává. U soudu sice tvrdí, že ji podepsal pod nátlakem, ale nikdo mu nevěří.

Soudce Haruo Kinoshita nad ním v roce 1950 vynese rozsudek smrti.

Pochybnosti: Menda stráví 34 let čekáním na popravu ve vězení Fukuoka. Každý den čeká, kdy ho odvedou. V Japonsku se totiž odsouzencům nesděluje termín popravy.

Menda čte Bibli, překládá knihy do Braillova písma a rozesílá žádosti o nový proces.

Nové rozhodnutí: Teprve v roce 1979 je jeho případ znovu otevřen. Ukáže se, že Menda je nevinný. Vyšetřovatelé ho k přiznání donutili mučením. Jeho alibi schválně ignorovali. Dostává odškodné v přepočtu přes 20 000 000 korun. Polovinu ho věnuje na nadaci pro spravedlivější justici.

Andrew Evans (* kolem roku 1955)

Zločin: Brutální vražda 14leté Judith Robertsové z Tamworthu zaměstnává v létě 1972 anglické policisty z širokého okolí.

Když se na dívku přijde zeptat mladý voják Andrew Evans z blízké základny, je to vyšetřovatelům podezřelé. Důkladně ho proklepnou. Evans se přizná.

Přiznání: Za ubití děvčete je voják potrestán doživotím. Marně se u soudu v Birminghamu brání, že nic neudělal. Jeho původní přiznání, přesvědčení o vlastní vině a spolupráce při rekonstrukci ho dostatečně usvědčují. Putuje do věznice Verne v Dorsetu.

Pochybnosti: Do Evansova případu se v roce 1994 vloží organizace pro lidská práva. Vězni seženou právníka Patricka O’Connora. Ten zjistí, že kromě přiznání žádné další důkazy neexistují. Proč by se ale Evans přiznával? Odpovědí je lék Brietal, zvaný droga pravdy.

Nové rozhodnutí: V době Judithiny vraždy trpěl Evans silnými úzkostmi. Lékaři mu předepisovali brietal. Jeho vedlejším účinkem jsou falešné vzpomínky. „Stačilo, aby otázky vyšetřovatelů byly návodné, a lék dokonal zbytek,“ objasňuje O’Connor. Po 25 letech za mřížemi je Evans volný.

Stephen Downing (*1957)

Zločin: Bestiální útok na mladou ženu Wendy Sewellovou (32) v roce 1973 má tragické následky. Půvabnou černovlásku někdo znásilnil a zbil tak strašně, že po dvou dnech zemřela v nemocnici. Ani se neprobrala k vědomí. Zločin je o to odpornější, že se stal na hřbitově v Bakewellu v Anglii.

Přiznání: Prvním podezřelým se stává mladík Stephen Downing (17), který ji údajně našel v louži krve. Stephen pracuje jako pomocník na hřbitově a oběť si mohl snadno vyčíhnout. Svědčí proti němu i krvavé stopy na oblečení. Především ale podepisuje své doznání.

Pochybnosti: O případ se začne zajímat novinář Don Hale z místního plátku Matlock Mercury. „Vše může být jinak,“ tvrdí. Zjistí, že zavražděná Wendy byla ženou lehčích mravů. Se svými milenci se scházela právě na hřbitově. To velmi rozšiřuje okruh možných pachatelů.

Nové rozhodnutí: V roce 2002 Downingův případ znovu posoudí Jeho Ctihodnost Malcolm Phill. Vyjde najevo otřesná věc. Downing je prosťáček na úrovni 11letého dítěte. Podepsal, co mu policisté podstrčili.

Nevěděl, že je to přiznání. Je ihned propuštěn.

Peter Fell (*1961)

Zločin: Dvě významné dámy z hrabství Hampshire jsou v létě 1982 brutálně ubodány.

Žena penzionovaného majora Ann Leeová (44) a choť bankovního ředitele Margaret Johnsonová (65) jsou přepadeny neznámým zločincem, když společně venčí své psy. Pátrání po vrahovi je neúspěšné.

Přiznání: Po několika týdnech zavolá na tísňovou linku 999 neznámý muž. Prohlásí, že obě ženy zabil on. Je opilý a není mu moc rozumět, ale na své výpovědi trvá. Je to Peter Fell. Své doznání zopakuje za střízliva ještě několikrát. Výsledkem je dvojité doživotí.

Pochybnosti: Fell i ve věznici ohromuje bachaře a spoluvězně neuvěřitelnými historkami ze života. Vypráví, jak v armádě dvakrát unikl smrti jen o vlásek nebo jak se stal šampionem.

„Mám vážné pochybnosti o jeho věrohodnosti,“ tvrdí profesor psychologie Gisli Gudjonsson z ústavu forenzní psychologie a psychiatrie v Londýně.

Nové rozhodnutí: Psycholog má pravdu. „Možná je můj klient blázen, ale ne vrah!“ hájí Fella advokát Jim Nicholl. S vraždami nemá nic společného.

„Přiznávat se k tomu, co jste neudělal, nebylo moudré,“ říká mu soudce Waller, když ho po 17 letech propouští na svobodu.

Marcellius Bradford (*1969)

Zločin: Studentku medicíny Lori Roscettiovou (21) z Chicaga někdo přepadne, když se vrací večer domů. Parta násilníků ji odvleče na odlehlé místo, znásilní, okrade a ubije k smrti. Stopy vedou ke čtveřici mladíků, která je policii dobře známa.

Přiznání: Bratři Larry a Calvin Ollinsovi, Omar Saunders a Marcellius Bradford putují do vazby. Hrozí jim doživotní tresty. Vinu tvrdošíjně odmítají.

Až potom se nejmladší z nich, 17letý Bradford, sesype. Přizná všechno, z čeho jsou obviněni, výměnou za nižší trest.

Pochybnosti: Bradford dostane 12 let za spoluúčast na únosu. Ostatních obvinění je zbaven. Jeho kamarádi jsou posláni za mříže na doživotí.

„Biologické stopy z místa činu nejsou zcela průkazné, ale mohou být jejich,“ tvrdí forenzní expertka Pamela Fishová. Až po letech připustí chybu.

Nové rozhodnutí: Skutečné pachatele sice vyšetřovatelé stále nemají, ale po nových a přesnějších testech DNA v roce 2001 musejí uznat, že obžalovaní mladíci se činu dopustit nemohli. Po 6 a půl letech soud čtveřici s omluvami osvobodí. S Bradfordem se ale už ostatní nebaví.