Skip to content

Vysmívaný král: Proč Jiřímu z Poděbrad Brňáci ošklivě nadávali?

Brněnští měšťané táhnou ulicí snop slámy. „Máme krále doška,“ vykřikují a ušklíbají se. Posmívají se panovníkovi kvůli tomu, že je prý nemanželského původu. Otevřeně dávají najevo svoje opovržení. Jiřího z Poděbrad tím ale z klidu nevyvedou.

Snop slámy, došek, který se používá jako krytina na střechu, symbolizuje člověka nemanželského původu. Když Brňáci vláčí ulicemi svého města slámu a zpívají satirické písničky o „snopkovi“, všichni hned vědí o kom je řeč. Berou si na mušku Jiřího z Poděbrad (1420–1471), který si ale z jejich nadávek nic nedělá. Zvykl si, že když jeho katolickým nepřátelům dojdou argumenty, sáhnou po hloupých posměšcích. Jakmile o něm začnou říkat, že „se zrodil z poběhlice,“ jenom pokrčí rameny. Záhadu spojenou s jeho původem se nepokouší nijak vysvětlit a svým nepřátelům tak nahrává ještě víc. Jeho otcem je Viktorín z Kunštátu (1403–1427), ovšem o své matce neprozrazuje nic.

Jiří z Poděbrad okolnosti svého původu tají.
Jiří z Poděbrad okolnosti svého původu tají.

Urážky nechává být

Krátce po Jiřího zvolení na český trůn v roce 1458 panovníkův sporný původ nevytahuje na světlo. Vypadá to, jakoby zatím nikomu nevadil. Nepřátelé z řad katolíků začnou poznámky na Jiříkův údajný nemanželský původ trousit až v roce 1466. Papež Pavel II. (1417–1471) tehdy českého vládce vyobcuje z církve a sesadí z trůnu. Najednou se katolíci nebojí.  „Snopek,“ „král došek,“ přezdívají mu. Kroniky neopomenou použít výraz filip meretricis, což doslova znamená „syn poběhlice“. V roce 1467 dokonce v Brně a v polské Vratislavi, tahají po městě slaměný došek a křičí: „Do pekla, tam do horoucího pekla i s tím králem doškem, kacířem!“ Obě města jsou silně katolická a kališnického krále odmítají uznat. Ostatně, kdyby právě nebyl v papežově nemilosti, sotva by se zmohli na odpor. „Eh, nechme to být,“ mávne Jiří rukou nad urážkami i nad tím, že v jeho životopise chybí zmínka o matce.

Papež Pavel II. českého krále vyobcuje z církve.
Papež Pavel II. českého krále vyobcuje z církve.

Proč tají matku?

Teprve v roce 1486, patnáct let po králově smrti, se najednou v rodokmenu na místě Jiříkovy matky objevuje jistá Anna z Vartenberka. Jiřího synové tehdy nechávají soupis předků sestavit pro svého saského synovce. Opravdu je otcem českého krále ona? Těžko říci. „Pokud by vztah k synově matce byl regulérní a společensky únosný, nebyl důvod její existenci tajit natolik důsledně, že z dějin úplně zmizela,“ uvádí současný historik Petr Hora-Hořejš. Jestliže jeho matkou opravdu je Anna, proč se s tím Jiřík tají? Nemusel by se za nic stydět, protože Vartenberkové patří v 15. století mezi nejpřednější rodiny českého království, například Čeněk z Vartenberka (†1425) zastává funkci nejvyššího purkrabího. Nic ale nepotvrzuje, že je to opravdu Anna.

Čeněk z Vartenberka (klečící) možná byl příbuzným Jiříkovy matky.
Čeněk z Vartenberka (klečící) možná byl příbuzným Jiříkovy matky.

Rodiče možná neměli čas

Objevují se proto spekulace o tom, že Jiřího matkou je nějaká vdaná urozená dáma, se kterou se Viktorín z Kunštátu zapletl, nebo svobodná dívka z lepší společnosti. V obou případech by pak musel následovat utajený porod. A do třetice je možné i to, že ve víru husitských bojů prostě jeho rodiče neměli čas sňatek uzavřít a zemřeli dříve, než to stihli udělat. „Pravda je, že v období husitské revoluce braly za své všechny dosavadní zvyklosti i morální zásady, včetně zásad řádného manželského soužití….je možné, že na nějaké formality nezbývalo času a že by tak nemanželský původ mohl připadat v úvahu,“ připouští například současná historička Zuzana Drašarová.

Po volbě českým králem v roce 1458 Jiříkův záhadný původ ještě nikomu nevadí.
Po volbě českým králem v roce 1458 Jiříkův záhadný původ ještě nikomu nevadil.
Foto: Zámek-Častolovice, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti Zobrazit více …