Skip to content

Tajemní jezuité v Čechách: Unášeli děti do svých seminářů?

„Půjdeš do jezuitské koleje,“ rozhodne otec nekompromisně o osudu svého malého syna. Chlapcovi se nechce, jenže otec to s ním myslí dobře. Ví, že jedině vzdělání synovi umožní vést lepší život. Poměry v koleji ale nejsou jednoduché. Vyžaduje se tu poslušnost a absolutní kázeň.

Skupinka 12 mnichů v čele s nizozemským rodákem Petrem Canisiem (1521–1597) se v lednu 1556 vydá na cestu z Říma do Prahy. Pouť mužů zahalených v černých hábitech trvá dlouho a je nepohodlná. Musí překonat vrcholky Alp, než se konečně ocitnou v české kotlině. Dál je ale žene smysl, který dal jejich životům Ignác z Loyoly (1491–1556), zakladatel Tovaryšstva Ježíšova. Chystají se splnit své poslání v českých zemích. I když od skončení husitských válek uplynulo v polovině 16. století už moře času, Češi stále mají pověst kacířských rebelů. Mniši proto tuší, že je čeká těžký boj.

Habsburský císař Ferdinand I. si pozve jezuity do Čech. Chce, aby zatočili s kacíři.
Habsburský císař Ferdinand I. si pozve jezuity do Čech. Chce, aby zatočili s kacíři.

Sídlo kousek od vody

Přivítání 21. dubna 1556 je ovšem vřelé. Pozval si je sám habsburský panovník Ferdinand I. (1503–1564), a proto se jim snaží ve všem vyjít vstříc. „Najděte si místo, kde byste se v Praze mohli usadit,“ pobídne král jezuity. Ti dlouho nehledají. Na pravém břehu Vltavy je zaujme opuštěný dominikánský klášter svatého Klementa pocházející z roku 1227. Pobořili ho husité a v době příchodu mnichů z něj zbývají pouze rozvaliny. K dnešnímu Karlovu mostu je to jen kousek. Základním pilířem působení Tovaryšstva Ježíšova je vzdělávání, a proto zde hned začínají budovat školu – jezuitskou kolej.

Za své pražské sídlo si jezuité vyberou klášter v Klementinu. Budování celého komplexu trvá tři čtvrtě století.
Za své pražské sídlo si jezuité vyberou klášter v Klementinu. Budování celého komplexu trvá tři čtvrtě století.

Ve větších městech si staví rezidence

Jezuité se ve své rezidenci nedaleko řeky Vltavy rychle zabydlí a záhy začínají obracet místní obyvatele zpět ke katolické církvi. Jejich aktivity jsou zpočátku spíše nenápadné. V zemi si staví další koleje. Další vývoj včetně bitvy na Bílé hoře 8. listopadu 1620 jim hraje do karet. O století později jsou po třicetileté válce (1618–1648) většinou přísně poněmčená. V těch větších září novotou jezuitské rezidence a koleje.

Děti u jezuitů dostanou vzdělání i péči.
Děti u jezuitů dostanou vzdělání i péči.

Manipulovali s dětmi proti vůli rodičů?

Kontroverzní kniha Tajné dějiny jezuitů, kterou sepsal Francouz Edmond Paris a upravili čeští autoři Jiří Novotný a František Polák, dokonce vypráví, že mezi způsoby, „jak pro své školy jezuité získávali studenty, byly i skutečné únosy dětíChlapci byli potom ve škole proti svým rodičům psychologicky zpracováváni a zmanipulováni“. Řád má tehdy údajně tak silnou pozici, že jeho zločiny nikdo nedokáže zastavit. Opravdu k nim ale docházelo? Těžko říci… Ale ať už je pravda kdekoliv, počet žáků v jezuitských školách rychle roste. Jejich rodiče mohou být jen rádi, protože „jedině tam děti měly možnost se najíst, být ošaceny a zbavit se strachu z nejisté budoucnosti,“ jak líčí Tajné dějiny jezuitů.

Kniha Tajné dějiny jezuitů se někdy nevyjadřuje o řádu zrovna lichotivě.
Kniha Tajné dějiny jezuitů se někdy nevyjadřuje o řádu zrovna lichotivě.
Foto: mestohudby.cz, wikimedia.org, prague.net
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …