Diskuze pod internetovými články bývají mnohdy výživné. A nemusí jít jen o politiku. I pod texty týkajícími se vědy se to leckdy hemží názory, nad kterými zůstává kritický rozum stát:
„Třeba takový vesmírný výzkum, vždyť to jsou vyhozené mraky peněz, zvlášť když na naše nebohé děti musíme sbírat plastová víčka!“
Kosmický výzkum má v první řadě svůj vědecký význam. Člověk je tvor zvídavý a chce se dopídit, jak vlastně věci fungují. Když se prvního pokořitele nejvyšší hory světa Mt.
Everestu Edmunda Hillaryho ptali, proč na ni lezl, odpověděl lapidárně: „Protože tam je“. Stejně by se dalo odpovědět na otázku, proč vysíláme sondy k Jupiteru či Saturnu.
Ovšem, lety do vesmíru, ať již pilotované či nikoliv, nacházejí odraz i v reálném životě lidí, které vlastně kosmonautika vůbec nezajímá.
Jednou z nejdůležitějších oblastí, kde kosmický průzkum posouvá lidstvo kupředu, je medicína. A to se týká samozřejmě hlavně pilotovaných letů. Lidský organismus ve vesmíru je podroben značné zátěži, a vědci tak mohou lépe poznávat, jak funguje.
Lékařské experimenty probíhaly v rámci většiny vesmírných programů.
V současnosti je pro ně vyhrazena paluba Mezinárodní kosmické stanice ISS. Jejím obyvatelům bývají odebírány tělesné tekutiny, sleduje se jejich imunitní systém, sledují se změny DNA. Částečně proto, že pro plánované dlouhodobé cesty člověka vesmírem je třeba znát reakce jeho těla, ale řada získaných poznatků se dá využít i na Zemi v běžném zdravotnictví.
Tak se například vyvíjejí léky proti řídnutí kostí nebo mořské nemoci. Vesmírný výzkum je důležitý i pro zdravotnické technologie. Například bez raketových motorů by se nemocní se srdcem jen stěží dočkali své srdeční pumpy.
Nebo díky hledání exoplanet se vyvíjejí nové mikroskopy, které najdou své využití i v oční medicíně.
Čím do dějin vstoupil rok 1962? Především Karibskou krizí, při níž se lidstvo ocitlo na prahu jaderné apokalypsy. Ale ještě něčím, na první pohled mnohem nenápadnějším. V tom roce lidstvo vstoupilo do zcela nové a netušené epochy komunikace.
Do vesmíru totiž byla vypuštěna družice Telstar, která ještě téhož roku uskutečnila první satelitní přenos televizního vysílání. Ale nejen to, skrze družici se telefonovalo či faxovalo. Bez komunikačních satelitů by život v moderní společnosti nebyl jednoduchý.
Vážně narušena by byla nejen komunikace, ale i doprava, počítačové, energetické a komunikační sítě.
Globální obchod by se zastavil, krizové štáby by se pod náporem práce solidně prohýbaly. Hrozil by i nedostatek potravin, proto by v případě jejich výpadku musela být zavedena mimořádná bezpečnostní a restriktivní opatření, která by zabraňovala mimo jiné i rabování obchodů. GPS hraje v našich životech mnohem důležitější roli, než si možná uvědomujeme.
Funguje i jako hodiny, jen o málo méně přesné než ty atomové. Přijímače na zemi, třeba v chytrých telefonech, si signály z těchto hodin vyzvedávají z nejméně tří satelitů. Časové signály z vesmíru se ovšem využívají i jinak.
Technologicky vyspělá civilizace spoléhá na tzv. časová razítka při různých složitých transakcích, které drží pohromadě internet. Jakmile se pakety dat běhající mezi jednotlivými počítači připojenými na síti časově rozejdou, celý systém se může rozsypat.
Bez přesného času totiž počítačová síť nemůže fungovat. Navigace však nepomáhá jen řidičům, když zvolí špatný směr. Zaoceánské lodě, které se z velké míry starají o globální obchod, již dávno nespoléhají na kompasy.
Bez GPS by byl moderní lodní provoz nemyslitelný. Na GPS mnohdy spoléhají i stavaři. Nemluvě o globálním fenoménu zvaném Geocaching. Data z navigačního systému využívají rovněž záchranáři, a GPS tak každoročně spasí několik stovek lidských životů…
Při cestě do kosmu jsou raketové nosiče konfrontovány s extrémními silami i s extrémními teplotami. Materiály, z nichž jsou vyrobeny, tak musejí něco vydržet. Z jejich vývoje však zdaleka neprofituje jen kosmický výzkum.
Požár na kosmické lodi je noční můrou každého řídícího střediska. Proto je potřeba hořlavost použitého vybavení maximálně minimalizovat. Nehořlavé materiály ve své práci následně ocení i pozemští hasiči.
Jiným příkladem materiálů původně vyvinutých pro kosmický výzkum, které později našly uplatnění v civilním sektoru, může být chlazené spodní prádlo. To sice původně bylo určeno kosmonautům, ale nyní jej využívají i záchranáři nebo opět hasiči.
Nebýt výzkumu kosmu, možná by počítače dnes nebyly úplně nejběžnější záležitostí a výbavou každé domácnosti. Vesmírné programy dovedly výpočetní techniku k miniaturizaci, což vedlo k její široké dostupnosti.
A nelze zapomínat ani na to, že kosmický vývoj a s ním související strojírenství, poskytuje práci. Jen v Evropě je na vesmírný průmysl a vývoj technologií navázáno více než půl milionu pracovních míst.
Předpověď počasí podle červánků sice má jisté zákonitosti, ale od chvíle, kdy nám nad hlavami krouží meteorologické družice, lze odhadnout, jak bude v následující dny přece jenom přesněji.
A nejen to, družice pomáhají varovat před přírodními katastrofami, jakými jsou například tsunami či hurikány. Data z meteorologických družic a z družic dálkového průzkumu v kombinaci s pozemním měřením umožňují předpovídat výnosy různých plodin.
To je životně důležitý údaj pro hodnocení úrovně potravinové soběstačnosti a obchodování se zemědělskými komoditami.
Meteorologické a spojové družice jsou stejně důležité i pro včasné varování před následky katastrof způsobených člověkem, jako jsou průmyslové nebo dopravní havárie.
Rovněž tak sledují i změny klimatu, tání ledovců v polárních oblastech či mizející pralesy v tropech.
