O mužích, kteří olupovali lodě nejen ve vlnách Karibiku, se už začátkem 18. století šířily hrůzostrašné historky. Jeden článek v jamajských novinách z roku 1725 dokonce mluví o tom, že bandy afrických a afroamerických pirátů pojídají srdce zajatých bělochů.
Jací opravdu byli muži, kteří vyměnili počestné námořnické řemeslo za pirátství?
Velitel korzárské lodi, velšský rodák Henry Morgan, (1635–1688) se spřátelí s guvernérem Jamajky sirem Thomasem Modyfordem (1620–1679), který ho přiměje, aby na moři škodil Španělům.
Morgan si v lednu 1668 strčí do kapsy pověřovací list a kolem sebe soustředí 500 mužů jako posádku deseti lodí.
Zajatci jako lidský štít
Se svými kumpány pak Morgan dobývá i vnitrozemí. „Obrana přístavu Porto Bello není tak dokonalá, jak na první pohled vypadá,“ dostane se k Morganovým uším tajná zpráva.
V červenci 1668 proto zaútočí na jednu ze tří portobellských pevností, a zajatce používají při dalším bleskovém útoku na město jako lidský štít. Španělé se pod náporem útočníků vzdávají a panamský guvernér Agustín de Bracamonte ochotně zaplatí výkupné za město.
Guvernér pohořel
Další plánovaná výprava ovšem skončí hned v zárodku, když loď zapůjčená od Modyforda vyletí do vzduchu ještě v kotvišti. Morgan se svými druhy tedy vyráží loupit k venezuelskému jezeru Maracaibo. Zimu tráví ve vnitrozemí a věnuje se rozšiřování svých pozemků. Při útoku na Panamu v prosinci 1670 dobude Castellano San Lorenzo.
Jenže mezi Španělskem a Anglií tehdy panuje mír a guvernér Modyford proto musí v Londýně vysvětlovat před španělským velvyslancem Morganovy výpady a ve funkci končí. Modyfordův nástupce se chce s Morganem rázně vypořádat a poručí ho v dubnu 1672 zatknout.
Jenže pirát má na své straně mocné lidi a novému guvernérovi vrací jeho úder a připravuje ho o úřad.
Poklidný život velkostatkáře
Morgan se díky mocnému tlaku svých vysoce postavených přátel nejenom vyhne vězení, ale dokonce dostává šlechtický titul a stává se zástupcem guvernéra Jamajky. Léta 1674–1682 stráví jako koloniální úředník slouží a v klidu si tak užívá svého důchodu.
Jediné, co bývalého piráta, nyní bohatého velkostatkáře, trápí, jsou potíže s játry způsobené bohatýrským alkoholovými pitkami. Umírá na následky popíjení.