Osudy vynálezců nejsou vždy procházkou růžovou zahradou. Například Čecha Josefa Božka přivedla stavba parní lodi do dluhů. Bratrance Veverkovy s jejich ruchadlem zase důvěra na mizinu. A co světoví vědci?
Skotský vynálezce parního stroje James Watt (1736–1819) na rozdíl od svých českých následovníků umí svoje schopnosti prodat.
V roce 1775 zakládá s obchodníkem Matthewem Boultonem (1728–1809) u Birminghamu továrnu vyrábějící parní stroje. Nabízejí motory, které neustále vylepšují. Wattovi pára učaruje natolik, že se zabývá i její kapalnou podobou. Zjistí, že voda není prvek, ale sloučenina.
Obejde se bez peněz i žen
Objevitele střídavého proudu Nikolu Teslu (1856–1943) nezajímají ženy ani peníze.
O ženách tvrdí, že by „jenom odváděly moji pozornost od vědy.“ Když mu Američan George Westinghouse (1846–1914), majitel energetické společnosti Westinghouse Electric založené v roce 1886, nabídne za spolupráci šek na milión dolarů, Tesla odmítne:
„Kvůli mně přece nepřijdou lidé o práci.“ Proplacení šeku by totiž znamenalo, že firma bude muset z finančních důvodů propouštět zaměstnance.
Opravuje chyby
Autor teorie relativity Albert Einstein (1879–1955) nemůže v roce 1900 po promoci na Vysoké škole technické ve švýcarském Curychu najít žádné učitelské místo, protože většinu profesorů, kteří by mu mohli dát doporučení, rozčiloval svojí drzostí.
O dva roky později získá práci jako patentový úředník v Bernu. Úřední povinnosti ho ale nezničí, někdy dokonce opravuje chyby v podaných návrzích patentů.
