„Nikdy jsem Adolfa neměla ráda tak, jako jiné sestry milují své bratry,“ říká Paula Wolfová-Hitlerová. Její bratr Adolf v dubnu roku 1945 spáchá sebevraždu v berlínském bunkru. „Byl vždycky úplně jiný, jako by k nám ani nepatřil, v každém případě ne ke mně.
Už jako dítě jsem měla dobrý důvod ho nenávidět, protože ho matka rozmazlovala na můj úkor…“
Tak hořké jsou podle německého spisovatele Jürgena Hillesheima (*1961) vzpomínky Pauly Hitlerové (1896–1960). Na svého bratra Adolfa Hitlera (*1889–1945).
„Byla jsem pro něho služka a na očích mu musela vyčíst každé jeho přání. Přesto mě nesnášel,“ pokračuje Paula. Zatímco bratr má privilegium vlastního pokoje, ona musí spát s matkou.
Neradostný život tichého, hezkého a uzavřeného děvčátka popisuje i Hitlerův přítel z mládí August Kubizek, který Paulu „málokdy viděl veselou.“
Komplikovaná rodinka
Adolf Hitler má ale také nevlastní sourozence. Sestra Angela (1883–1949) pochází z prvního manželství jeho otce Aloise (1837–1883).
Vztah Pauly Hitlerové k Angele má k srdečnosti hodně daleko, protože Paula žárlí, že se Angela stala Adolfovou hospodyní v jeho bytě v Obersalzbergu. Ovšem někdy v roce 1935 dojde mezi nimi k roztržce.
Příčinou měl být vztah s Evou Braunovou nebo Angeliny sympatie k Hermannu Göringovi.
Raději má psy
Kromě toho se v Aloisově prvním manželství narodil i Alois Hitler junior (1882–1956). Ten odchází z domova už ve svých 14 letech, protože si nerozumí ani s otcem, ani s macechou Klárou, Paulinou vlastní matkou.
Adolf Hitler ostatně s nikým nevychází příliš vřele. Má rád psy víc než lidi. To mu ale nebrání v tom, aby zkoušel dávkování kyseliny kyanovodíkové na svém oblíbeném vlčákovi.
