Protíná Libeň a Kobylisy. Na téhle pražské ulici jde ze změn každému hlava kolem. Nejdřív spojování, potom zase rozdělování… Kdo se v tom má vlastně vyznat?
Hlavní ulice, která vede od Palmovky po dnešní Horovo náměstí je do roku 1895 nejdůležitějším spojením v Libně. Poté se na krátkou dobu stává ulicí Palackého podle historika Františka Palackého (1798–1876).
Už roku 1904 je ale tahle tabulka stržena a 42 let tu vydrží Primátorská.
Dvě splynou v jednu
Druhá část, Nová silnice, spojuje dolní a horní Libeň. Roku 1895 ji střídá Fügnerova podle zakladatele tělocvičného spolku Sokol Jindřicha Fügnera (1822–1865), ani ta ale nevydrží věčně.
Za protektorátu Čechy a Morava ji nahrazuje Kirchmayerova. Jan Kirchmayer z Reichvic pochází z pražské měšťanské rodiny a v letech 1611–1622 je primátorem Starého Města pražského.
Po skončení 2. světové války se ulice vrací zpátky na Fügnerovu. Třetí část, sahající ke křižovatce s dnešní ulicí Na Stírce, byla nejdřív prostě silnice do Kobylis, po roce 1895 se stala Jungmannovou.
Jméno Josefa Jungmanna se tu ale moc neohřálo, protože roku 1904 došlo ke spojení s druhou částí.
Části ulice lidé říkali Heydrichova zatáčka, protože nedaleko od křižovatky s ulicí V Holešovičkách provedli Josef Gabčík a Jan Kubiš 27. května 1942 atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Primátorům na počest
Poválečné nadšení pro všechno ruské pokřtí celou ulici na Rudé armády. Ani po spojení roku 1946 si ale nikdo neoddychne.
Roku 1992 probíhá dělení na dvě části. Obě dostávají jména po pražských primátorech.
Severní je Klapkova podle JUDr. Otakara Klapky (1891–1941), který je v primátorském křesle v prvních dvou letech Protektorátu Čechy a Morava (1939–1940).
Nacisté ho ale kvůli spolupráci se zahraničním odbojem zatknou a popraví.
Jižní je Zenklova podle národně socialistického politika JUDr. Petra Zenkla (1884–1975), pražského primátora v letech 1937–1939 a 1945–1946. Nacisté ho vězní a po únoru 1948 emigruje.
