Pompejská tragédie z 1. století našeho letopočtu je něco jako kapka v moři. Supervulkán Santorini totiž „o pár let“ dříve změnil oblast Středomoří k nepoznání. Erupce spolykala celé ostrovy a ke břehům dalekých zemí vyslala smrtící tsunami.

Dodnes ale není zcela jasné, za co všechno katastrofická událost skutečně může.

Ani dnes netušíme, zda si věhlasný starověký filozof Platon (427–347 př. n. l.) ve svých dílech vymýšlí, nebo popisuje pravdivé události z různých etap vývoje starého Řecka. Příběh o Atlantidě je poutavý a není divu, že se po troskách vyspělé, zřejmě ostrovní říše, pátrá stále.

A do souvislosti se ne náhodou dává s výbuchem na Santorini.

Chladněji v Egyptě

Vulkán má zplundrovat a spálit vyspělá města a zabít tisíce lidí. Mnozí vědátoři míní, že se Platon jen nechá inspirovat zhroucením Kréty. Je tomu ale skutečně tak? Přesvědčivé důkazy o apokalyptické události přece neexistují a není jisté, zda civilizace na Krétě skutečně zanikla vlivem sopečného výbuchu.

Možná, že katastrofa zdecimovala jinou vyspělou civilizaci, o které nic nevíme – bájnou Atlantidu. Spekulací o výbuchu sopky je nespočet, hovoří se dokonce o tom, že výbuch na Santorini mohl za tzv. vulkanickou zimu až v daleké Číně.

Střízlivější odhady předpokládají, že k jevu skutečně došlo například v Egyptě, kde vedl k ochlazení klimatu.

Atlantida není jen výmysl

Několik vědců a badatelů se domnívá, že legenda o Atlantidě není spekulací a lidstvo zkrátka jen netuší, kde se nacházela. Třeba oceánolog Robert Ballard, jenž stojí za objevením vraku lodi Titanicu, na jedné straně tvrdí, že neexistuje „žádný laureát Nobelovy ceny, který by si myslel, že Platonův příběh o Atlantidě je skutečný“. Jedním dechem ale dodává, že atlantská legenda je zcela „logickým“ příběhem, protože lidé ve starověku jistě zažili živly typu sopečného výbuchu, jenž stojí za zhroucením celých měst.

Nikdo neví kdy

Za legendou o Atlantidě tak může stát skutečný příběh tragédie na samotném ostrově Santorini, kde svého času žili vyspělí obyvatelé minojské kultury. Ballard si porovnáním není jistý, Platon totiž píše o zhroucení Atlantidy v době starší, než kam je datován výbuch vulkánu.

Na druhou stranu – badatelé dodnes netuší, kdy přesně k výbuchu mělo dojít. Profesor James Romm z Bard College jakékoliv spekulace odmítá. Atlantida je prý pouhou smyšlenkou a Platon vyprávěním o ní jen ilustruje své filozofické názory.

„Jeho myšlenky o rozdílech mezí božím a lidským, o společenských ideálech a rostoucí korupci v lidské společnosti najdeme ve všech jeho dílech. Atlantida byla jen odlišnou cestou, jak představit některá oblíbená témata,“ je přesvědčen Romm.

Nikdo neví, kde

Příběh o Atlantidě je prý příběhem o morálce a duševní podstatě lidí, jež žijí ve velmi rozvinuté a utopické civilizaci. Obyvatelé Atlantidy však postupem času hrubnou, zpychnou a stávají se zkorumpovanými, což pochopitelně naštve bohy.

Ti sahají po trestu nejvyšším a na ostrov jedné noci sešlou smrtící požáry a zemětřesení. Atlantida klesá ke dnu. Mnozí se však s tímto alegorickým příběhem odmítají smířit a po Atlantidě právě na dně moří dál pátrají.

Mezi adepty na skutečnou Atlantidu tak patří oblast Sardinie, Azory uprostřed Atlantského oceánu nebo také Malta díky objevu záhadných rýh. Rýhy jsou vyryté do tvrdých vápencových skal někdy v době mezi roky 2000 a 1000 př. n. l.

Ačkoliv se tyto rýhy dávají do souvislosti s Atlantidou, dodnes není jasné, proč a čím je někdo vytvořil.