Lidé jsou jedineční, jejich inteligence i schopnost používat nástroje nemají ve zvířecí říši obdoby. Kdyby ovšem došlo k vymření lidstva, stejně jako to na konci křídy postihlo dinosaury, kdo by zaujal naše místo?

Vědci mají hned několik žhavých kandidátů.

Člověk je jediným živočišným druhem, který nosí oblečení, vaří si jídlo a vynalézá technická zařízení. Vědci si však položili otázku: Kdo by se stal novým vládcem planety, kdyby lidstvo zítra vymřelo?

Podle molekulární ekoložky Marthy Reiskindové ze Státní univerzity v Severní Karolíně, by klimatické změny i nadále hnaly spoustu živočišných druhů ke zvýšení své odolnosti vůči suchu, aby byly schopné přežít.

O své místo na slunci by naopak bojovaly druhy specializované na chlad, zejména lední medvědi a tučňáci.

Koncept konvergence

Podle Dougala Dixona, geologa a autora vědeckých publikací, by se klíčovým stal koncept konvergence. Jde o evoluční proces, při kterém si dva nepříbuzné druhy vyvinou podobné rysy, aby uspěly v určitém prostředí nebo zaplnily mezeru.

Dobrým příkladem jsou ryby a delfíni. Štíhlá torpédovitá těla ryb a jejich stabilizační ploutve z nich činí ideální obyvatele vodní říše. U delfínů, ačkoliv jsou to teplokrevní savci a dýchají plícemi, došlo k vytvoření obdobné stavby těla, optimalizované pro život ve vodě.

Šikovné ruce k výrobě nástrojů

Jednou ze schopností, které pomohly lidem stát se vládci planety, jsou šikovné ruce, pomocí kterých budují města, mosty a silnice, a jsou tak schopni výrazně měnit své životní prostředí. Aby nás v tomto mohl nahradit jiný druh, potřeboval by si vyvinout stejnou schopnost manipulace s předměty.

To znamená, že by potřeboval protilehlé palce nebo alespoň jejich ekvivalent. Naši nejbližší příbuzní mezi primáty, šimpanzi a bonobové, jimi disponují a využívají je k výrobě nástrojů ve volné přírodě.

Nahradí náš šimpanzi?

Je tak nasnadě, že by to mohli být právě oni, kdo nás v nadvládě nad planetou nahradí. Společný předek moderních šimpanzů a lidí žil přes asi 7 miliony let. Aby šimpanzi dosáhli naší schopnosti vytvářet a používat sofistikované nástroje, pravděpodobně by jim to zabralo stovky tisíc nebo dokonce miliony let evoluce.

K podobnému druhovému překrývání nicméně už v minulosti došlo, podle studie z roku 2021 zveřejněné v časopise Nature dokázal náš druh přežít inteligentní neandrtálce během poslední doby ledové před 40 000 lety, proč by to tedy nemohli dokázat šimpanzi.

Ovládnou planetu potomci dinosaurů?

Ovšem jakákoliv katastrofa dostačující k vyhlazení lidstva by pravděpodobně měla za následek i vyhubení šimpanzů, a tak je zřejmě potřeba našeho nástupce hledat jinde, například mezi ptáky. Jde o jediné přímé potomky dinosaurů, kteří přežili vymírání druhů na konci křídy, kdy před 66 miliony lety po pádu asteroidu Chicxulub došlo ke změně životních podmínek na planetě.

Všichni neptačí dinosauři tehdy vyhynuli. Ptáci jsou navíc, navzdory stereotypům, velmi inteligentní.

Chytré vrány a počítající papoušci

Podle výzkumu zveřejněného v roce 2020 v časopise Science se například intelekt vran a havranů vyrovná intelektu šimpanzů. Podle jiné teorie, pocházející z roku 2002, umí vrány novokaledonské (Corvus moneduloides) s pomocí svých obratných zobáků a nohou tvořit háčky.

Papoušci šedí (Psittacus erithacus) se zase mohou naučit přes 100 slov a zvládají i jednoduchou matematiku. Snovači společenští (Philetarius socius) se zase shlukují do velkých skupin, a dokonce staví společná hnízda, která mohou, podle výzkumu publikovaném v čase Frontiers in Ecology and Evolution, obývat po desetiletí.

Chobotnice jako vládkyně všech světů?

V manipulaci s předměty jsou pak velmi zběhlí jiní tvorové, využívají k tomu všech svých osm končetin neboli chapadel. Jde o chobotnice, které jsou pravděpodobně nejchytřejšími

nehumanoidními živočichy na planetě. Jennifer Matherová, která se zabývá výzkumem inteligence hlavonožců na University od Lethbrdge v kanadské Atlantě, k tomu říká:

„Inteligence mění vaše chování na základě vlivů prostředí.“

Chobotnice jsou přitom schopné manipulovat s předměty, budovat si doupata, a dokonce zabarikádovat vchod do nich pomocí mušlí.

Souš si podmanit nedokážou

Ovšem životu na souši by se přizpůsobit nedokázaly. Obratlovci mají v krvinkách železo, které se velmi efektivně váže na vzdušný kyslík. Oproti tomu chobotnice a jejich příbuzní mají krvinky na bázi mědi, které se vážou na kyslík obtížněji, proto je výskyt těchto hlavonožců limitován na vody nasycené kyslíkem, nikoliv na řídký vzduch.

Jennifer Matherová k tomu poznamenává: „Chobotnice dotáhly neefektivní metabolismus tak daleko, jak jen mohly.“ Ale ani to nestačí.

Hmyzí vládci světa

Z toho důvodu se vědkyně nedomnívá, že by se chobotnice staly vládkyněmi planety. V tomto ohledu sází spíše na jiné tvory, na sociální hmyz, především na mravence a termity. Hmyz se totiž dokáže přizpůsobit nejrůznějším typům prostředí.

Podle Přírodopisného muzea v Londýně navíc obývá Zemi již 480 milionů let. Někteří zástupci jsou schopni létat, jiní plavat či tvořit tunely, mravenci a termiti pak vyčnívají svojí schopností budovat vysoká obydlí.

Podmaní si svět termiti a mravenci?

Organizace mravenišť a termitišť připomíná lidskou civilizaci víc než cokoliv jiného, zbudovaného jinými živočišnými druhy. Podle studie z roku 2021 v časopise Scientific Reports jsou termiti schopni mezi sebou vzájemně komunikovat na velkou vzdálenost uvnitř svých kolonií, a to pomocí vibrací.

Mravenci jsou zase schopni pěstovat houby, jak deklaruje výzkum z roku 2017 zveřejněný v časopise Preceedings of the Royal Society B.

Dvakrát do téže řeky nevstoupíš

Kultivace plodin byla přitom dlouhou dobu považována za výsadu člověka. Pokud přežijí změnu klimatu, mohly by být hmyzí kolonie skutečně těmi, které po lidech převezmou vládu nad světem. Jde však samozřejmě o spekulace, roli sehrají náhodné mutace, náhlá vyhynutí či ztráta genetické rozmanitosti.

Jennifer Matherová si myslí, že k tomu, aby si nějaký druh vyvinul inteligenci na úrovni lidí, nemůže dojít bez milionů let správného selektivního tlaku. Dougal Dixon je pesimističtější, když říká: „Nemyslím, že příroda udělá dvakrát tu stejnou chybu.“

Alexandra Fiedlerová