Po římských ulicích se v roce 336 mluví o horké novince v kalendáři. Jmenuje se tzv. Adventus Divi nebo Domini, tedy Příchod Božského. Doba slunovratu se stát oslavou výročí nástupu císaře Konstantina I. Velikého na trůn. Slaví se 25. prosince 336.
Ovšem křesťané nadšení nejsou. Nemají chuť oslavovat nástup panovníka, který se sám považuje za Boha. Raději uctí Ježíše Krista a jeho příchod na svět.
Konstantin I. Veliký (273-337) si ovšem potrpí spíše na někdejší pohanské oslavy, které připomínají Slunovrat. Nesou se totiž ve veselém duchu, což se o křesťanském půstu říci nedá.
Nicméně sám je křesťanství nakloněn, ve svém nantském ediktu zastavuje roku 313 pronásledování křesťanů a naopak křesťany podporuje.
Otevřené domy
Saturnálie se slaví od 17. do 23. prosince a doprovází je hudba v ulicích, taškařice a spousta pití a jídla. Přátelé si dávají dárky, především v podobě medových koláčů a svíček z vosku. Všichni mají stejná práva.
Jde o poctu Bohu Saturnovi, patronovi, sadařství a vinařství a zemědělství obecně. V prosinci se hostili bohové. Jejich sochy byly opatrně ukládány na připravená lůžka a chystaly se jim vybrané pokrmy. V mnoha římských domech měli otevřeno a příchozí návštěvy vítali dobrým jídlem.
Souběžné oslavy
Určitou dobu se oba svátky slaví souběžně. Skutečně první oslavy Ježíšova narození proběhnou podle Vatikánu v roce 354. Uvádí to i řecký kalendář Furia Dionysia Philocata. Konstantin je tehdy už po smrti. Nicméně právě on dal k zavedení nového svátku v kalendáři podnět.
