Jídlo hraje významnou roli při důležitých událostech, jako jsou slavnosti nebo hostiny. Jakou úlohu má potrava u jednotlivých náboženství? Co ta nejrozšířenější zakazují věřícím jíst a proč?

Pokrmy obecně hrají ve všech nejrozšířenějších náboženstvích nesmírně důležitou roli, zakořeněnou už od počátku jejich vzniku. Tabu se ve většině případů týká konkrétních potravin, u některých ale platí také zákaz jídla v určitou dobu.

Neméně důležitý je způsob přípravy jídla, klíčové jsou dokonce i nádoby, ve kterých se jídlo připravuje, a materiály, z nichž jsou vyrobeny. Jaké zvláštnosti najdeme u nejznámějších vyznání?

Hinduismus

Kde: Indie, Nepál, Mauricius

Zajímavost: Hinduisté uctívají krávu jako symbol mateřství a úrodnosti. Indická vláda dokonce zřizuje speciální výkrmny toulavých krav.

Hinduismus je hned po křesťanství a islámu třetím nejrozšířenějším náboženstvím na světě s téměř jednou miliardou následovníků. Patří k nejstarším dodnes aktivnímu náboženství na světě.

Své kořeny má v tradicích a dějinách Indie, kde vznikl někdy kolem roku 1800 př. n. l. Jeho smysl spočívá hlavně ve způsobu bytí, života a víry v jediného Boha – brahmy (absolutní duch), který je mimo lidský dosah a chápání.

Hinduisté dodržují podle svatých knih kastovní systém. A právě ten má na stravování obrovský vliv.

Co kasta, to rozdíl

Hinduisté mají stravovací zvyky zapsané v posvátné knize Rgvéda. Platí zde základní zásada: čím vyšší kasta, tím přísnější předpisy. Ve vlivnější společenské vrstvě jsou její příslušníci striktní vegetariáni, přičemž nekonzumují ani vejce nebo ryby.

To vychází z hinduistické myšlenky, že ten, kdo se čistě živí, bude sám čistý. Přísná pravidla se týkají také doby, kdy hinduisté potraviny jedí. Kastovní systém také určuje, kdo s kým může stolovat nebo kdo může stravu od koho přijmout.

Například zástupce vyšší kasty nemůže přijmout jídlo od člověka z nižší vrstvy, jelikož by jídlo bylo duchovně znečištěné.

Změna jídelníčku

Je zajímavé, že ve starých hinduistických textech najdeme zmínky o konzumaci hovězího masa, která v té době byla naprosto běžnou záležitostí. Proč tedy došlo k tak drastické změně? Kolem roku 300 př. n. l.

se v hinduismu začíná více objevovat myšlenka reinkarnace a s ní spojený i přístup ke zvířatům. Proto se v různých textech začínají vyskytují první zákazy jednotlivých potravin, především z masa zvířat.

Trvale se ale vegetariánství začalo užívat až od roku 700 n. l.

Láska k všemu živému

Stoupenci hinduismu tak mají zapovězené všeobecně maso, hlavně hovězí, drůbeží, oslí nebo drůbeží. A jaké jídlo je tedy hlavním pilířem stravování? Základ jídelníčku tvoří rýže, za lehký pokrm hinduisté považují také obilniny nebo luštěniny.

Zákaz konzumace masa dodržuje ale jen pouhá čtvrtina obyvatel Indie. Je to zřejmě dané i kastovním systémem, nejnižší společenská vrstva je totiž odkázaná jen na to, co dostane nebo najde.

Jak připravit posvátný pokrm

Hinduisté lpí nejen na tom, co sní, ale také na správné přípravě pokrmů. Zásadně se nesmí používat hliněná nádoba, ale mosazná. Některá jídla mají pro hinduisty nadpřirozenou a magickou moc. Například rýže znamená plodnost, stejnou moc má mít i banán. Sůl má zase zajišťovat šťastný a dobrý život.

Kdy nastává půst?

Dodržování půstu platí u každého náboženství. Představuje cestu duchovní očisty. U hinduistů souvisí s ročním obdobím, ale i s konkrétní kastou. Během půstu se člověk zříká hlavně rýže, je povoleno pouze čisté jídlo, například mléko, ovoce, ořechy nebo banány.

Nejčastěji se půst drží 1. den v měsíci, 11. den lunárního měsíce, nebo každý první den v týdnu.

Buddhismus

Kde: Japonsko, Korea, Čína, Mongolsko, Tibet, Nepál

Zajímavost: V některých kulturách (zejména japonské) se mniši na sklonku života rozhodli pro speciální hladovku, přičemž se sami mumifikovali a uložili do hrobky, kde ve stavu meditace zemřeli.

Jako buddhismus se dnes označuje široká skupina filozofických a náboženských škol, které pocházejí z indického subkontinentu a jsou založeny na učení Buddhy.  Toto učení existuje více než 2500 let, přičemž některé základy převzalo z hinduismu.

Základem buddhismu je cyklus zrození, života a smrti. Víra zakazuje působit bolest živým tvorům, lhát a užívat alkohol, nepřípustné je také sexuálně nemorální chování.

Roztříštěný buddhismus

Buddha se narodil pravděpodobně roku 560 př. n. l. a dokud žil, obraceli se na něj žáci s prosbami o řešení sporů a nejasností. Po jeho smrti se učení rozdělilo na dvě hlavní školy buddhistického myšlení – théravádový a mahájánový.

Théravádový byl založen na cestě ke spáse, zatímco mahájánový se zaobíral Buddhou jako nadpřirozenou bytostí.

Živé zvíře nezabiješ!

Víra v reinkarnaci zůstala u obou směrů a má souvislost i se způsobem stravování. Jelikož buddhisté věří, že se může člověk převtělit do zvířete, jsou automaticky vegetariány.

Na rozdíl o ostatních náboženství to není kvůli konzumaci masa, ale samotnému aktu zabití. Základ stravování tvoří rýže společně se zeleninou, obilninami či luštěninami.

V buddhistické literatuře sice žádný příkaz k vegetariánství není, platí ale nepsané pravidlo, že konzumace masa poškozuje karmu. Tento negativní karmický dopad ale mohou zmírnit určité rituály.

Předpis se nevztahuje na konzumaci masa z uhynulého zvířete nebo ryby, která byla vyvržena břeh.

Judaismus

Kde: Izrael, po celém světě

Zajímavost: Židem se stává každý automaticky, pokud se narodí židovské matce.

Historie judaismu sahá 4000 let do minulosti, patří tedy k těm nejstarším. Za jeho zakladatele je považován Abrahám – vzor člověka, který spoléhá na Boží zaslíbení. Za jeho potomky se považují nejen Židé, ale také Arabové.

Formu tomuto náboženství pak vtiskl Mojžíš, který vyvedl národ z egyptského zajetí.

Rituály a obřady

Judaismus je na rozdíl od jiných náboženství i výrazem národní identity. Co se týče jídla, mají Židé mnoho striktních pravidel, která musejí dodržovat, a nazývají je kašrut.

Předpisy se netýkají pouze zákazu jednotlivých potravin, klade se důraz i na správný postup přípravy. To se týká především masa. Židovskému jídelníčku kromě něj dominuje hlavně ovoce, zelenina a obiloviny.

Typické jsou také nekynuté chlebové placky, zvané macesy, jejichž příprava také podléhá striktním předpisům.

Mléčné a masité. Dohromady nikdy!

Co Židé ve stravování konzumují vždy odděleně, jsou mléčné a masité potraviny. Ty spolu nesmějí přijít do kontaktu, dokonce i nádoby na vaření masa a mléka musejí být vždy přísně určené svému účelu.

V židovských domácnostech se proto nacházejí dvě až tři sady nádobí a příborů. Po mléčných pokrmech lze maso sníst hned, strávník si ale musí vypláchnout ústa nebo je zajíst chlebem. Naopak je to složitější.

Po masitém jídle se pokrmy z mléka mohou konzumovat s minimálně šestihodinovou prodlevou.

Jídlo musí být košer

Zvláštní zvyklost platí pro konzumaci masa. Předepsaná pravidla hovoří o tom, že zvěř musí být z povolených druhů, a maso musí být správně připraveno. Vhodné maso pochází ze sudokopytníků. Zakázané je vepřové maso, na tabuli nenajdeme ani zajíce či králíka.

Z opeřenců mají židé povoleno jíst husu, kachnu, slepici nebo holuba. Z divokých druhů pak bažanta, křepelku nebo koroptev. Zvláštní pravidlo platí pro ryby. Za čisté jsou považovány jen ty, které mají ploutve, šupiny a rozmnožují se jikrami.

Krev je nepřípustná

Velký důraz se klade také na zabití zvířete a jeho vykrvácení. Tento proces může vykonávat pouze řezník s odbornou znalostí, kterého židé nazývají šochet. Ten má za úkol jedním tahem nože rozříznout hrtan a průdušnici, a poté zvíře co nejdříve zbavit krve.

Má však právo zpracovávat pouze přední část zvířete, o zadní část se stará jiný člověk. Krev z masa vyteče během samotné porážky, zbytek se pere ve vodní lázni.

Křesťanství

Kde: Severní a Jižní Amerika. Evropa, jižní Afrika, Austrálie

Zajímavost: Nejpřísněji dbají o zdravý životní styl mormoni (Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů). Zřídka konzumují maso, vyhýbají se alkoholu, tabáku a nepijí kofeinové nápoje obsahující kofein. Každý měsíc drží 24 hodin půst.

Křesťanství je dnes nejrozšířenějším náboženstvím na světě. Celkový počet věřících se odhaduje na dvě miliardy, dělí se na více než 20 000 různých sekt a církví.

Vznik křesťanství je spojován s ukřižováním Ježíše Nazaretského, kdy se jeho učení rozšířilo nejprve v Jeruzalémě v židovském prostředí a později v celé římské říši.

Propojení se Židy

Co se týče jídla, dá se obecně říci, že křesťanské zvyklosti měly dříve společné prvky se židovskými, postupně však většina z nich vymizela. I v křesťanství existují stravovací předpisy, týkají se hlavně půstu.

Po dobu jeho trvání se zakazuje konzumace masa, platí ale pravidlo, že by si měl člověk odříkat i další potraviny, které představují určitý luxus. Mezi ně se počítají například sladkosti nebo alkohol.

Zajímavostí je, že za maso se dříve považovalo především vepřové, konzumace drůbežího masa tak byla dovolena i v postní době.

Velikonoční půst

Pro katolickou církev je nejdůležitějším půstem ten velikonoční, který začíná 40 dní před Velikonocemi na Popeleční středu. Pravidla platí pro věřící od 14. roku do dovršení 60. roku věku.

Půst má zesilovat modlitbu, uvolňovat nitro a vynést na světlo tajné myšlenky. Cílem je smíření a napravování vztahu k Bohu a lidem. Na Velký pátek se stala symbolem v římskokatolickém půstu ryba.

To vedlo v jisté době ve střední a severní Evropě k budování rybníků a rybníkářství.

Přísnější pravoslaví

Ve východních církvích začíná velký půst v pondělí 7. týdne před Velikonocemi a končí v pátek 9 dní před Velikonocemi. Pravoslavný křesťan drží půst každou středu a pátek. Ve středu byl totiž Ježíš zrazen a vydán nepřátelům, a v pátek ukřižován.

V těchto dnech se konzumuje pouze rostlinná strava, živočišné produkty včetně ryb jsou z jídelníčku vyloučené. Jedinou výjimku tvoří med.

Islám

Kde: Blízký východ, severní Afrika, Indonésie

Zajímavost: Muslimové mohou v případě potřeby konzumovat košer potraviny s výjimkou alkoholických nápojů a jiných omamných látek, ale židé nesmějí konzumovat halal potraviny.

Islám vznikl v porovnání s ostatními náboženstvími později. Přesněji řečeno v 7. století n. l. na území dnešní Saúdské Arábie.

Muslimové věří v jediného boha Alláha, který podle nich posílal na svět proroky, jako byli Abrahám, Mojžíš nebo Ježíš, aby ukázali lidem, jak se má žít. Ale protože jejích poselství nebyla dostatečně oceněna, poslal největšího proroka Mohameda.

Společný základ

Co se týče stravovacích zvyků a zákazů, je islám velmi podobný judaismu a křesťanství. Jak je to možné? Podle jednoho z výkladů přijal prorok Mohamed od Židů podobné stravovací praktiky, aby bylo snadnější přivést je k nově vzniklé víře – islámu.

Muslimové tak mohou požívat pouze sudokopytníky a přežvýkavce, platí stejný zákaz konzumace vepřového masa, krve a uhynulých zvířat. Z ryb jsou povolené pouze ty, které mají šupiny a ploutve. Muslimové mají také zákaz pití alkoholu.

Přípustný halal

V překladu znamená „halal“ povolený nebo přípustný. Nejčastěji se používá ve spojitosti s potravinami, vztahuje se ale také na léčiva či kosmetiku. S masem je stejně jako u judaismu spojená rituální porážka.

Při ní je zvíře položeno na zem směrem ke Kábě a zabito podříznutím hrdla jedním tahem nože, při kterém dojde k přetnutí tepny.

Po podříznutí pak může být zvíře v některých případech pověšeno za zadní nohy kvůli důslednému vykrvácení, které je doprovázeno větou: „Začínám s Božím jménem. Bůh je velký.“

Posvátný Ramadán

Největší svátek muslimů je Ramadán připadající na 9. měsíc v roce, během kterého drží přísný půst. Patří mezi pět základních pilířů islámu. Od úsvitu až do západu Slunce nesmějí muslimové nic jíst, pít ani kouřit, je zakázán také sexuální styk.

Z tohoto pravidla jsou vyloučeny těhotné a kojící ženy a nemocní lidé. Velký důraz se klade na vnitřní rozpoložení a modlitbu. Po západu Slunce pak bohatší rodiny pořádají hostiny, na kterou zvou chudší obyvatelstvo.