Zvedá se mírný větřík a punčochy připevněné na dřevěné tabuli u domu vlají do prostoru. Kolem jde po chodníku matka s dcerou. Dívka zatahá maminku za rukáv. Obě přistoupí blíž k tabuli a osahají si hebký materiál. Potom rychle zmizí ve dveřích krámu. Po chvíli vycházejí ven ověšené několika balíčky.
Punčochář provozuje na konci 19. století své řemeslo v malé místnosti pražského domu s okny do ulice. Jeho dílnička a krámek s pultíkem mají miniaturní rozměry, aby nemusel platit domácímu příliš vysoký pronájem.
Sotva se zde otočí a hotové zboží nemá kam dávat. Přitom nutně potřebuje svoje výrobky někde rozvěsit, aby vyprané dobře proschly.
Zákaznice si podávají kliku
Nakonec se proto dohodne s domácím, že si může za mírný poplatek postavit před domovní dveře desku, na niž hotové punčochy připevní. Za první reklamou tak stojí nedostatek prostoru. V tomto případě platí, že „dobré zboží se prodává samo“.
O „reklamní tabuli“ doslova zakopávají pražské paničky a v okolí se brzy rozkřikne, že jeho punčochy jsou hebké na omak, ale přitom pevné. V maličkém krámku si zákaznice podávají kliku…
Poutače po americkém vzoru
V roce 1842 (některé prameny uvádějí rok 1850) otevírá Volney B. Palmer (1799–1864) v americké Philadelphii první reklamní kancelář.
O dva roky později Palmer „poprvé použil výraz reklamní agentura,“ vysvětluje současný francouzský reklamní odborník Stéphane Pincas. Svět zažívá po americkém vzoru reklamní boom, který se nevyhne ani rakouské metropoli Vídni.
V roce 1875 tu vzniká Anonční institut, který vytváří obří poutače. Objevují se ve městě a v 90. letech 19. století už nechybějí ani kolem železniční trati až do vzdálenosti 30 kilometrů od Vídně.
Pořádná kampaň musí být celoplošná
Reklamní kanceláře rostou jako houby po dešti, a to i v českých zemích. Už nejde zdaleka jenom o punčocháře. „Potřebuji reklamu,“ rozhodne se na počátku minulého století jistý výrobce bot.
Zamíří proto do kanceláře „Reklamního a plakátovacího podniku“ majitele Františka Němce na pražském Václavském náměstí. Nabízí rozmístění reklamních plakátů po celé rakousko-uherské monarchii, a to už se vyplatí. Tentokrát zakázku Němec získá.
Pozorný výrobce navštívil i jeho konkurenta Antonína Rena, který svoji reklamní živnost provozuje na dnešním Mariánském náměstí. Má sice vlastní tiskárnu, ale působí jenom v Praze a blízkém okolí. A to je pro pořádnou reklamu přece jenom málo.