Kdo v minulosti neposlouchal Depeche Mode nebo Queen jako by nebyl. Namísto sezení u velkého rádia je tu najednou možnost vzít si svého oblíbeného interpreta všude s sebou. Jde o průlom, který je pro všechny fajnšmekry příslibem vytoužené svobody.

Rok 1979 je pro všechny hudební nadšence rokem přelomovým. Právě tehdy uvádí na trh společnost Sony věcičku, která veškerou hudbu strčí do kapsy. Doslova. Jediné, co je k tomuto luxusu potřeba je párek baterií, kazeta a sluchátka.

Koncert samotný může začít.

Pomůcka do letadla

Zkonstruovat první model se podaří už v roce 1978, japonskému inženýrovi Nobutoshi Kiharovi (1926–2011). Úkolu se zhostí na přání spoluzakladatele Sony Masary Ibuky (1908–1997). Ten při svých několikahodinových pracovních letech nejčastěji využívá přenosný rekordér, jehož tíha mu ale po čase začíná být dost na obtíž.

Začne se proto zamýšlet nad menší alternativou. Jádrem celého přehrávače se stane diktafon, který je díky řadě „plastických zásahů“ přeoperován k poslechu hudby. Ibuku výsledek natolik nadchne, že se začne uvažovat o sériové výrobě.

Šedomodrý zázrak

Když se o rok později na japonských pultech objeví magická krabička s názvem walkman TPS-L2, umožňující poslech hudby kdykoliv a kdekoliv jde o naprostý průlom. I přes pesimistické vize, že se produkt mezi uživateli s tímto jménem nikdy neuchytí, slaví nevídaný úspěch.

Jeho výjimečnost totiž spočívá i v možnosti využití dvou párů sluchátek. Během měsíce má o walkman zájem tisíce nadšených posluchačů! Sony, která celou výrobu zaštítí svojí značkou, slaví. A to i přesto, že nápad nevzejde z její hlavy.

Kolotoč masových kampaní se právě roztáčí. Nejen, že mohou lidé kdykoliv naladit své oblíbené „pecky,“ jde také o skvělou možnost, jak pilovat slovní zásobu. Stačí mít jen kazetu s potřebným výukovým materiálem a nová učící pomůcka je na světě.

Za oceánem se zatím pro japonskou senzaci vymýšlí příhodnější název. Než je však vynesen konečný verdikt, walkman natolik zdomácní, že se od chystané inovace raději upustí.

Dárek ke kulatinám

Od uvedení prvního modelu uplyne v roce 1999 přesně 20 let. Za tu dobu z obchodů zmizí na 186 milionů přehrávačů. V té době se pomalu začíná rozvíjet také éra přenosných CD přehrávačů, které firma Sony pokřtí jako discman.

Světlo světa spatřují také první „empétrojky.“ Kazetový boom tak rázem ustupuje pohodlnějším novinkám, které dokážou nejen pojmout víc muziky, navíc při poslechu odpadá riziko zašmodrchání pásky. Zlom přichází o dva roky později, kdy je na trh uveden první iPod od společnosti Apple.

Steve Jobs (1955–2011) se v jednom rozhovoru nechává slyšet, že k vytvoření vlajkové lodi na poli hudby jej inspiruje právě převratná myšlenka walkmanu.

Konec jedné éry

V roce 2010 společnost Sony vydává prohlášení, že k 22. říjnu oficiálně ukončuje další výrobu walkmanů. Zatímco v České republice jsou raritou a výdobytkem „středověku“ už dávno, ve Spojených státech či na Novém Zélandu mají pořád jistou fanouškovskou základnu.

V době mp3 přehrávačů a čím dál lepších iPodů už zkrátka neobstojí. I tak se stane nesmrtelným symbolem, který nás doprovází dodnes. V roce 2005 je zvolen nejlepší technickou vychytávkou za posledních 50 let.