Domů     Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
14.11.2026

Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby.

Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl vyskytovat v blízkosti obydleného města.

Píše se rok 1917 a první světová válka mění kanadský Halifax v důležitou námořní křižovatku. Přístavem proudí lodě s vojáky, potravinami i válečným materiálem. Ráno 6. prosince se zde potkávají norská loď Imo a francouzský .

První míří ven z přístavu, druhý vplouvá dovnitř. Jenže Mont-Blanc rozhodně nepřeváží běžné zboží. V podpalubí má více než 2300 tun výbušnin, včetně kyseliny pikrové a TNT. Na palubě navíc veze sudy s vysoce hořlavým benzolem.

Je to v podstatě plovoucí bomba, o jejímž nebezpečném nákladu ví jen hrstka lidí.

reklama
Titulky novin a mapa ( The Boston Daily Globe , 8. prosince 1917) informující o následcích exploze v Halifaxu 6. prosince 1917. Foto: The Boston Daily Globe (newspaper of Boston, Massachusetts, U.S., 1917)/Creative Commons/Public Domain
Titulky novin a mapa ( The Boston Daily Globe , 8. prosince 1917) informující o následcích exploze v Halifaxu 6. prosince 1917. Foto: The Boston Daily Globe (newspaper of Boston, Massachusetts, U.S., 1917)/Creative Commons/Public Domain

Dvacet minut, které rozhodují o osudu města

Lodě se v úzkém průlivu srazí. Náraz poškodí sudy s benzolem a jejich obsah vzplane. Oheň se rychle šíří po palubě Mont-Blancu. Posádka okamžitě opouští loď a snaží se dostat do bezpečí.

Hořící plavidlo mezitím nekontrolovaně unáší proud a nakonec naráží do přístavního mola číslo šest. Z jeho paluby šlehají obrovské plameny a stoupá hustý kouř. Obyvatelé okolních domů vybíhají k oknům a sledují neobvyklou podívanou.

Nikdo z nich netuší, že se dívá na poslední okamžiky svého života. Po přibližně dvaceti minutách, přesně v 9 hodin 4 minuty a 35 sekund, přichází exploze. Ta je nepředstavitelná.

Plán Halifaxu znázorňující zdevastovanou oblast. Foto: Nova Scotia Archives/)/Creative Commons/Public Domain
Plán Halifaxu znázorňující zdevastovanou oblast. Foto: Nova Scotia Archives/)/Creative Commons/Public Domain

Osada se změní v hromadu trosek

Síla exploze odpovídá přibližně 2,9 kilotuny TNT. Obrovská tlaková vlna ničí domy, továrny, školy i přístavní zařízení. Téměř všechny stavby v bezprostřední blízkosti epicentra se hroutí.

Výbuch navíc vyvolává ničivou vlnu tsunami, která se valí na pobřeží Halifaxu i sousedního Dartmouthu. Tisíce lidí umírají nebo utrpí zranění, často způsobená létajícími střepy skla. Právě lidé sledující požár u oken patří k nejpostiženějším.

Bilance je děsivá: téměř 2000 mrtvých, přibližně 9000 zraněných, 1630 zničených domů a tisíce dalších poškozených. Asi 6000 lidí přichází o střechu nad hlavou.

Jako by toho nebylo dost, následující den město zasáhne silná sněhová bouře, která komplikuje záchranné práce. Pomoc přichází z celé Kanady i zahraničí. Významnou roli sehrává Boston, který Halifaxu posílá zdravotnický materiál, lékaře i další pomoc.

Výbuch v Halifaxu měl sílu asi pětinu síly atomové bomby svržené na japonskou Hirošimu (15 kilotun). Přesto patřil k nejničivějším nejaderným explozím v historii.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Válka o Toledo: Američané vytáhnou do boje kvůli jednomu městu
Dokáže se stát pohádat se sousedem tak urputně, že proti němu vyšle ozbrojené milice? V Americe 19. století se to skutečně stává. Ohio a Michigan se přou o kousek země s městem Toledo, zatýkají se lidé, mobilizují ozbrojenci a politici si vyměňují ostré vzkazy. Konflikt dostává název Válka o Toledo. Přestože se v něm téměř […]
Historie
Hrůza v Texas City: Exploze, která nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133 […]
Historie
Agadir 1960: Město mrtvých plné hororových scén
Nejničivější přírodní katastrofou v dějinách Maroka bylo zemětřesení z 29. února 1960. Otřesy trvající pouhých 15 sekund prakticky srovnaly se zemí město Agadir na pobřeží Atlantského oceánu. Počet obětí je odhadován až na 15 000 osob, což představovalo přibližně jednu třetinu všech obyvatel tohoto prosperujícího přístavního města. Zničeno bylo 70–80 procent městské zástavby, a to včetně míst kritické […]
Historie
Pečeť: Nenápadný pomocník historických událostí
Pokud by se některý ze středověkých vládců nachomýtl k uzavírání smluv mezi dvěma společnostmi, asi by se pořádně divil. Stačí totiž na několik papírů naškrábat podivné klikyháky a je hotovo. Kdysi dávno by se nějakým podpisům všichni vysmáli a raději by dokumenty potřísnili voskem a přiložili na ně pečetidlo. Vyjmenovat státní symboly České republiky může dát […]
svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz