Skip to content
reklama

Vznik českých horních měst: Kutná Hora pokryla třetinu těžby stříbra v Evropě

Ve znamení rozvoje těžby stříbra probíhají v českých zemích 30. léta 13. století. Při rudných žílách se rodí horní města.

Liší se půdorysem, protože nevznikají jako pravidelný systém ulic a náměstí, ale rostou živelně podél cest k jednotlivým těžebním štolám, typická je Kutná Hora.

Dnešní podoba Jihlavy. Do města ve středověku přicházeli lidé za prací v dolech.

Jihlava se stává centrem

V letech 1240 – 1243 sílí význam Jihlavy, kam se stahují lidé schopní zpracovávat stříbro. 60. léta 13. století přinášejí sepsání jihlavské horní právo. Protože ale existují dvě verze, Václav II. roku 1300 sestavuje Ius regale Montanorum, první horní zákoník, platící pro celou zemi.

blank
Český král Václav II. stanovuje práva k těžbě.

Podíl krále na zisku

Podle horního regálu, souboru práv o dolování, patří nalezené nerostné bohatství panovníkovi. Ten jednotlivým městům uděluje právo těžit. Tzv. Urbura představuje králův podíl na zisku z těžby a vyplácí se formou surového kovu.

Kutnohorské doly pokrývají asi celkové 1/3 těžby stříbra v Evropě.

blank
Kutná Hora se stává centrem těžby stříbra evropského významu.

Získává osminu

Odborníci odhadují, že v letech 1250 – 1410 vytěžili v našich horních městech asi 2240 tun stříbra. Panovník drahý kov používá na ražbu mincí. Výše jeho urbury se nakonec ustálí na jedné osmině ze zisku.

Obyvatelé horních měst mají velkou míru svobody, protože zajišťují králi příjem do pokladny.

Foto: Wikimedia Commons
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Lifestyle
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články