Skip to content

Vznik čárového kódu aneb Balíček žvýkaček odstartuje revoluci

Obyčejný balíček žvýkaček započne 26. června 1974 revoluci v nakupování. Jedná se o první případ, kdy byl v maloobchodě použit čárový kód. Ten měl původně vypadat trochu jinak, než jak ho známe dnes. Originální návrh totiž počítal s bílými linkami na černém podkladu.

U zrodu myšlenky na unikátní kód pro každou položku zboží stojí inženýr Norman Joseph Woodland (1921–2012). Jeho kolega Bernard Silver (1924–1963) mu v roce 1948 poví o stížnosti jednoho pokladního na pomalý systém markování. Woodlandovi přijde problém ohromně zajímavý a začne se jím hned zaobírat. Dokonce dá výpověď v práci a nastěhuje se na Floridu do domu svého dědečka, kde dumá, jak by se mohlo placení u pokladen zrychlit. Nakonec se jako bývalý skaut nechává inspirovat Morseovou abecedou a vytváří kód s různě širokými bílými liniemi na černém pozadí, jehož součástí je i varianta v podobě soustředěných kruhů, připomínajících terč.

Norman Joseph Woodland představuje prototyp skeneru pro produkty s čárovým kódem.

Už v roce 1952 on a Silver dostávají patent na kód i první čtečku. Svůj vynález nabízejí gigantu IBM, ten ale příliš zájmu neprojeví. Nakonec ho prodají za 15 000 dolarů americké firmě s elektrospotřebiči Philco. Obchodníci ale i přes zjevné výhody nového systému stále váhají a do zavádění čteček do praxe se příliš nehrnou. Proto trvá ještě nějakou dobu, než může pokladní Sharon Buchanan v městě Troy v Ohiu na konci června 1975 naskenovat ony legendární žvýkačky za 67 pencí.

Pro zákazníky jde o úplnou novinku.

Co jste možná nevěděli o čárových kódech
Čárové kódy si většinou spojujeme jen se zbožím v supermarketu, poprvé však byly použity na železnici. Označovaly se jimi vagony, což dávalo zaměstnancům větší přehled o jejich pohybu a předcházelo se tak možným srážkám. V současné době existuje asi 200 typů čárových kódu, každý den je jich po celém světě načteno asi 5 miliard. Jedním z nejpoužívanějších je EAN-13. Málokdo ví, že obsahem kódu jsou také informace o způsobu použití dané věci nebo o zemi původu. Kulatá verze kódu má tu výhodu, že ji čtečka dokáže přečíst z jakékoli strany a úhlu. Moc se ale nepoužívá, protože zabírá více prostoru a na mnoho menších položek by se zkrátka nevešla.

Foto: Wikimedia, Shutterstock. Autor textu: Karolína Sýkorová. Pro web upravil: Miroslav Horký
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …