Už starověký lékař Claudius Galén vyvrátil jeden mýtus. Zjistil, že žíly rozvádějí v lidském těle krev, a ne vzduch, jak si mnoho lidí do té doby myslelo.
Přesto Claudius Galén (129–200 nebo 216) zůstal v zajetí bludu, když se domníval, že život člověka závisí na koloběhu čtyř tekutin: krvi, hlenu, žluté a černé žluči. Jeho učení přejali další lékaři.
Teprve španělský doktor Miguel Servetus (1511–1553) roku 1531 objevuje malý (plicní) krevní oběh a okysličená krev je podle něj zdrojem života.
Pominou tvrzení
Svoje poznatky ale píše do teologického spisu Trinity, který všichni považují za dílo kacíře. Servet v něm totiž také kritizuje nejsvětější Trojici, což je něco naprosto neslýchaného.
Díky tomu končí i se svou knihou na hranici a o jeho objevu stále nikdo nic netuší. V panice lidé jeho geniální tvrzení zcela pominuli.
Vysvětluje krevní oběh
Větší štěstí má až anglický lékař William Harvey (1578–1657), který se na základě pokusů přesvědčuje, že v těle obíhá krev a roku 1628 vydává převratné a uznávané dílo „Anatomické cvičení na pohybu srdce a krvi ve zvířatech“, vysvětlující poznatky o uzavřeném krevním oběhu.
