Cínoví vojáčci se stávají v průběhu 19. století oblíbenou klukovskou hračkou. Šíří se a už jsou dostupné i v měšťanských rodinách. V klukovských pokojích se tehdy velice čile bojuje a mít takovou armádu doma je opravdu terno.

V sériově vyráběných vojáčcích mají i na počátku 19. století monopol Němci. Armády pro široké použití chrlí hlavně společnosti Heinrichson, Heyde a Gebrüder Riechewer.

Na konci 19. století patří ke skutečným pokladům klukovských sbírek realistické figurky ve slavnostních uniformách, které připomínají skutečné významné vojevůdce a armády. Vznikají naléváním roztaveného kovu do formy.

Po vychladnutí se pevná 3D postava vyjme z formičky, dělník jí připevní hlavu a pečlivě ji pomaluje.

Převratný vynález

Radikální změnu přináší světu v roce 1893 William Britain z Velké Británie svým vynálezem procesu dutého odlévání olova. Štafetu lídra ve výrobě miniaturních vojsk díky tomu od Němců přebírají Britové.

Dutý odlitek vzniká tak, že se roztavený kov nalévá do formy, která se při ochlazování kovu otáčí. Forma disponuje malým otvorem, kterým přebytečný materiál vyteče. Hotová figurka je dutá a tím pádem i mnohem lehčí a levnější na výrobu.

První vojáci vyrobení Brity jsou krásně ručně malovaní a odráží válečná tažení té doby.

Jed nahradí plast

Vojáčci jsou užiteční i k šíření válečné propagandy, což se děje třeba ve Velké Británii v roce 1899 na začátku druhé búrské války. Německá společnost Hausser a Elastolin zase ve 30. letech 20. století vyrábí figurky nacistických vojáků Třetí říše.

Díky obrovským pokrokům ve výrobě se figurky ve 40. letech 20. století stávají realističtějšími a detailnějšími než kdykoli předtím. Po skončení 2. světové války dochází k dalšímu zvratu: Většina figurek bojovníků vzniká ve vstřikovací formě na plasty.

Výroba je mnohem levnější a rychlejší než odlévání z kovu – a hlavně nejde o jedovatý materiál.