Velká část dnešní Anglie je po rozdrcení Vikingů v roce 896 zpět v rukou Sasů a Alfréd Veliký je jejím panovníkem. Konečně má čas na řešení vnitřních záležitostí. Ze země se během svého panování snaží vytvořit kulturní velmoc.
„Vrátil se posílen z téměř jisté záhuby, rozdrtil své nepřátele, vydobyl si zpátky království a tak ho pozvedl, že dokázalo až do jeho smrti odrážet všechny vpády Vikingů, nebo je dokonce porazit,“ vyzdvihuje jeho úkol Craughwell.
Ovšem není to jenom vojsko, co se snaží Alfréd vybudovat. „Ze všech strastí byly nejstrašnější útoky Vikingů na kláštery,“ píše současný anglický autor Thomas J. Craughwell. Mniši, žijící v 9. století v anglických klášterech, představovali pojítko s křesťanskou Evropou.
Právě díky jejich kontaktům se na ostrovy dostávaly například zprávy o tom, co se děje až v daleké Konstantinopoli.
Panovník sám překládá
„V důsledku zkázy tolika klášterů, kterou Vikingové způsobili, se gramotnost v Anglii zhroutila a země se ocitla v nebezpečí, že se propadne do doby skutečného kulturního temna,“ dodává Craughwell.
Anglický král Alfréd Veliký (845/849–899) si nepříjemnou situace moc dobře uvědomuje. Už od mládí se vzdělává, umí latinsky, dokonce sám překládá latinské spisy. Píše i svá vlastní díla a stejně jako římský císař Karel Veliký (742–814) založí u dvora školu.
Ve své zemi sepíše také zákoník Deemins, označovaný také jako Book of Laws (Kniha práva). Do nově vzniklých klášterů přivádí mnichy z Evropy, objednává důležité knihy. Jako prozíravý krok se ukáže i jeho budování opevněných tvrzí.
Objekty se totiž stanou základem správního zřízení země pro systém vybírání daní.
Podporuje školství
Chápe význam vzdělání, a proto podporuje vznik škol. „Dokonce i v době, kdy budoval soustavu hradišť a formoval válečné námořnictvo, podporoval soustavné překládání nejvýznamnějších latinských textů do lidové řeči Západních Sasů,“ píše současný anglický historik Peter Ackroyd. Stává se také tím, kdo dá zemi její jméno.
Mince, které nechává razit, obsahují nápis „Rex Anglo (král Anglů)“.
Ukazuje čas, když mraky zakryjí Slunce
Na svoji dobu je velmi vzdělaný a dokonce „stojí za připomenutí, že se králi Alfrédovi připisuje vynález hodin, které mu ukazovaly čas, když mraky zakryly slunce,“ jak uvádí Ackroyd. Podrobněji se ale o vynálezu krále už nezmiňuje. Zakládá řadu měst.
K Alfrédově dvoru také míří spousta učenců i básníků. Anglickému panovníkovi se daří své království uhájit až své smrti v letech 899/901. Její přesnou příčinu bohužel neznáme.