Domů     Malý zázrak z kaučuku: Jak vznikla naše oblíbená guma na chyby
Malý zázrak z kaučuku: Jak vznikla naše oblíbená guma na chyby
26.10.2025

Většina z nás bere gumu jako naprostou samozřejmost. Ať už je to malý kousek na konci tužky, nebo velká bílá guma na stůl. Ale málokdo se zamyslí nad tím, že to není tak dávno, co lidé k mazání používali chleba. Ano, slyšíte správně. Kousek pečiva.

reklama

Až v 18. století se k nám dostal kaučuk. A teprve v 19. století se z něj stala guma, jak ji známe dnes. Je to příběh plný omylů, náhod a geniality, který ukazuje, jak se z naprosto obyčejné věci stane nezbytný pomocník.

Od chvíle, kdy lidé začali psát, existovala i potřeba chyby opravit. Ve starověku používali Řekové a Římané voskové tabulky, ze kterých se dalo psát a mazat donekonečna.

Ve středověku se písaři spoléhali na kousky pískovce nebo pemzy, které dokázaly smazat inkoust i předchůdce tužky, olověné a stříbrné tyčinky. Bylo to ovšem drsné k papíru. V Japonsku se k mazání používal chleba. To bylo k papíru šetrnější.

Tuto metodu si Evropa oblíbila až od poloviny 17. století, kdy se začaly používat grafitové tužky. Stačilo vzít kousek chleba, sežmoulat ho do kuličky a můžete mazat.

reklama
Guma je nerozlučnou družkou tužky už 250 let.
Guma je nerozlučnou družkou tužky už 250 let.

Až v roce 1770 přichází revoluční objev, který změní svět psaní. Anglický vynálezce Edward Nairne omylem místo chleba popadne kousek kaučuku a zjistí, že maže mnohem lépe než pečivo.

V téže době přijde se stejným objevem i chemik Joseph Priestley, který jako první pojmenuje tuto látku jako gumu. Nairne byl ovšem ten, kdo dokázal svůj objev lépe využít a začal prodávat kostky gumy za 3 šilinky, což by dnes odpovídalo asi 830 korunám.

První gumy ovšem nebyly dokonalé. Rychle se rozpadaly a začaly brzy zapáchat. Guma totiž byla citlivá na vzduch a rychle podléhala zkáze. To se změnilo v roce 1839, kdy americký chemik Charles Goodyear vynalezl metodu vulkanizace.

Díky hnětení za tepla a přimíchávání sazí nebo oleje se guma stala nejen pružnější, ale také odolnější.

Guma na tužce: Další revoluce v historii gumy přišla až v roce 1858, kdy si Hyman Lipman patentoval geniální nápad: tužku, která je na druhém konci opatřena gumou. Guma byla vložena do stejné drážky jako tuha, kde zabírala čtvrtinu místa.

Lipman prodal svůj patent v roce 1862 Josephu Reckendorferovi za 100 000 dolarů, což by dnes odpovídalo 2,6 milionu dolarů. Reckendorfer patent upravil a začal gumu upevňovat na konec tužky kovovým kroužkem.

Od chvíle, kdy lidé vymyslí písmo, existuje také potřeba opravit nebo odstranit to, co bylo špatně napsáno.
Od chvíle, kdy lidé vymyslí písmo, existuje také potřeba opravit nebo odstranit to, co bylo špatně napsáno.

Ačkoliv dnes mladí používají spíše tlačítko „delete“, guma má stále své místo. Používají ji děti, studenti, umělci, návrháři a mnoho dalších profesí. Vyrábí se v různých barvách, tvarech a tvrdostech.

Ty levnější jsou vyrobeny ze syntetické gumy, ty lepší z vinylu nebo moderních plastů. Pro umělce se vyrábějí tmelové gumy, které jsou tvárné. Dokonce existují i elektronické gumy.

A co inkoust? Od první poloviny 20. století se inkoust dá vymazat stejně snadno jako tuhou, díky vynálezu známému jako zmizík. Jedná se o přípravek, který dokáže modrý inkoust chemicky zbavit jeho barvy a písmo tak učinit neviditelným. Poprvé se zmizík objevil ve 30. letech a byl to produkt německé firmy Pelikan.

reklama
Zdroje informací: www.wikipedia.org, www.britannica.com, www.nationalgegraphic.com, www.zajímavosti.cz, www.historie.cz, částečně AI
Foto: Shutterstock a Pixabay
Související články
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
reklama
casopis
historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
historie
Desetiměsíční peklo? Mlýnek na maso u Verdunu!
Zákopy, hromady mrtvých, špína, bahno, šrot a beznaděj. Řady děl a kulometů čekají na své další oběti. Německá vize, že bleskovou válkou smete protivníka, se již dávno zbortila. A zákopová válka nikam nevede, fronta se v podstatě nemění. Smutný obraz z první světové války hodlá přemalovat do černo-bílo-červených barev náčelník německého generálního štábu Erich von […]
Mor, milostné avantýry a holocaust. Nejslavnější deníky světa
Oči jí svítí radostí, včera tatínkovi ukázala kostkovaný sešit se zapínáním a dnes ho jako náhodou dostala k 13. narozeninám. Hned večer k němu usedá a začne ho plnit zápisy. Netuší, že jednou její zdánlivě nudné řádky budou hltat miliony lidí. Osobní kronika – tak by se daly nazvat deníky. Ty mnohdy lidé úpěnlivě píší, aniž by […]
Bratislava: Hlavní město na několik pokusů
Temné nebe opanují ohňostroje, svět vstupuje do roku 1993, jenže pro Česko i Slovensko jde o historický mezník. Poprvé ochutnávají samostatnou existenci. „Posíláme pozdravy naši přátelům do Prahy,“ řeční politici na náměstí v Bratislavě, novém hlavním městě. Ta druhá. Vždycky. Buď stojí ve stínu Prahy, Budapešti, nebo nedaleké Vídně. Jenže v minulosti Bratislava sehraje důležitou roli – […]
Šach-mat: Turek, který porazil Napoleona
Stroje dnes dokážou hrát šachy lépe než kterýkoli člověk. Nikdo se nad tím nepozastavuje – technologie kráčejí mílovými kroky vpřed. Ale co v 18. století? Představte si stroj tak vyspělý, že sám myslí. Tehdejší svět žasne. Tento dávný automat má navíc překvapivou souvislost s dnešním Amazonem. Roku 1770 se evropskými panovnickými dvory šíří zpráva o […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz