Hypotéz o původu zmrzliny je celá řada. Některé teorie tvrdí, že pochází z Mongolska, jiné že z Číny, recept na její výrobu prý dokonce přivezl do Evropy Marco Polo. Nejpravděpodobnější je však nejnovější teorie, že zmrzlina pochází ze severní Afriky.
Jasmín a růže
Africký původ zmrzliny potvrzuje také název původní zmrazené lahůdky, což byl vlastně horský sníh ochucený jasmínem a růžemi. Arabové prý převzali tajemství výroby zmrzliny od Peršanů, kteří sníh přelitý ovocnou šťávou znali již 400 let př. n. l.
Nazýval se arabsky „scherbet“, což si Italové později tak trochu zkomolili na sorbet. Tuto ledovou pochoutku přinesli poprvé na evropský kontinent Maurové, kteří si v roce 965 podmanili Sicílii.
Sladké ovoce a smetana
Základem moderní zmrzliny, kterou si Sicilané přivlastnili, bylo čerstvé ovoce jako citrony, pomeranče, mandarinky či moruše. Později přibyly i různé druhy ořechů a mandle. Italové obohatili zmrzlinu také o smetanu a cukr.
To už se začala podobat té dnešní husté, smetanové zmrzlině, jak ji známe z italských cukráren pod názvem gelato. Když Maurové opustili v 11. století Sicílii, umění výroby gelata zůstalo a jako první se výroby chopily jeptišky.
Zmrzlina vynášela tolik, že kláštery, které se věnovaly její výrobě a prodeji, rychle bohatly.
Ta pravá italská…
V 18. století se zmrzlina rozšířila i do dalších evropských zemí a přibývalo nejrůznějších příchutí. Oblíbená byla zejména ovocná, vanilková a čokoládová.
Dnešní průmyslově vyráběné zmrzliny mají k té pravé italské hodně daleko a vyrábějí se především z rostlinných tuků, vody, umělých ochucovadel a barviv. Italské gelato je vyráběno podle původních receptur pouze ze smetany a přírodního ovoce či dalších příchutí.
