Kdysi byla nad hladinou, dnes vypadá jako inkoustová skvrna na vodě. Podle expertů je schopná pojmout dva Boeingy 747 a ještě by v ní zbyl volný prostor.

V roce 2012 ji televizní kanál Discovery Channel zařazuje jako jedničku na seznam nejúžasnějších míst na Zemi.

Podmořský útvar s nepříliš poetickým názvem Velká modrá díra (Great Blue Hole) se nachází ve vodách Honduraského zálivu u pobřeží Belize.

Leží v centrální části atolu Lighthouse Reef, má téměř dokonalý kruhový tvar o průměru přes 300 metrů a jeho hloubka je 124 metrů.

Jedná se o závrt krasového původu, který vznikl během minulých dob ledových, kdy byla hladina oceánu výrazně nižší než v současnosti. Tehdy se vytvořila jeskyně, u které se probořil strop a když hladina vody začala znovu stoupat, došlo k jejímu zaplavení.

Jako první tuto lokalitu prozkoumá slavný francouzský oceánograf Jacques-Yves Cousteau (1910-1997), který ji označí za jedno z 5 nejlepších míst k potápění na světě.

Velká modrá díra je součástí větší oblasti s názvem Belize Barrier Reserve System, zapsané na seznam světového dědictví UNESCO.

Nové poznatky

O necelého půl století později se sem vypraví vnuk prvního zdejšího průzkumníka Fabien Cousteau (*1967) a britský miliardář Richard Branson (*1950), aby provedli podrobný průzkum celého útvaru.

Na průlomové misi v prosinci 2018 se dostanou až ke dnu a vrátí se s řadou novinek. Podaří se jim pořídit nové záběry a pomocí speciální techniky vytvoří první trojrozměrnou mapu vnitřní části Velké modré díry.

Jedním z nejzajímavějších objevů jsou podle členů expedice do té doby neobjevené podmořské krápníky, nacházející se až u samého dna jámy.

Žádný život, žádné odpady

Zatímco rekreační potápěči jsou nadšeni čistou vodou a možností pozorovat zajímavé druhy ryb, níže už to tak veselé není. Okolo hloubky 90 metrů totiž začíná vrstva jedovatého sulfanu.

„Ve zdejších hlubinách je naprostá tma a protože ve vodě není žádný kyslík, neexistuje zde ani život,“ popisuje další členka výpravy Erika Bergmanová.

Příznivou zprávou je to, že tady expedice nenarazila na žádné odpady, které jsou na naší planetě prakticky všudypřítomné a setkal se s nimi dokonce i Victor Vescovo (*1966) při průzkumu Mariánského příkopu v hloubce téměř 11 000 metrů.

Sucho jako spouštěč krize?

Jednou z hypotéz, kterou se experti zabývají od 90. let 20. století je možnost, že k pádu klasické mayské civilizace velkou měrou přispělo sucho. A právě Velká modrá díra poskytuje další důkazy k podpoře této hypotézy.

Tým výzkumníků ze dvou amerických univerzit, Rice University a Louisiana State University odebere vzorky zdejších sedimentů, které se v průběhu času nahromadily na sebe a zanechaly chronologický záznam o historickém klimatu.

Na základě jejich analýzy vědci zjišťují, že v období 8. až 10. století spadlo v této oblasti až o 70 procent méně srážek a panovalo mnohem větší a delší sucho, než bylo obvyklé.

Několik prodloužených období sucha mohlo nastartovat úpadek této vyspělé civilizace. Hlad, nepokoje a epidemie jsou přirozenými důsledky podobného nedostatku, protože se šíří nemoci, plodiny hynou a soupeřící skupiny spolu bojují o každý nový zdroj vody.

Změna klimatu a sucho jsou uváděny jako pravděpodobné příčiny úpadku i u některých dalších civilizací.

Co jsou vlastně modré díry?

Modré díry jsou podmořské prohlubně obvykle kruhovitého tvaru a jsou pojmenovány podle dramatického kontrastu mezi tmavě modrou, hlubokou vodou v tomto útvaru a světlejší, mělčí vodou okolo nich. Nacházejí se na různých místech světa.

Nejhlubší modrá díra na světě (300 metrů) se jmenuje Dragon Hole (Dračí díra) a leží v Jihočínském moři, hned za ní se umisťuje Dean’s Blue Hole (Deanova modrá díra) na Bahamách s hloubkou 202 metry. Ostatní modré díry mají asi polovinu této hloubky.

Většina z nich obsahuje sladkou i slanou vodu. V průběhu času může dojít jejím působením také k vytvoření postranních chodeb, které mohou být opravdu velmi dlouhé.