Procesí lidí s knězem v čele stoupá na vyvýšeninu nad řekou Moravou. Svatý muž se zastaví a pokyne ostatním. „Pomodlíme se,“ vyzve je. Všichni tiše odříkávají modlitbu.

Dnešní uherskohradišťská čtvrť Sady s místním označením Špitálky se už v 9. století stává duchovní centrem Velkomoravské říše. „Vyhodnocením archeologických nálezů a situací bylo doloženo, že první misionáři sem přišli už na začátku 9.století.

Pocházeli ze Salzburgu a Aquileie a vystavěli kostel s pravděpodobnou nadzemní dispozicí tvaru kříže a s mohutnou centrální věží,“ popisuje archeolog Luděk Galuška.

Hrobka bez ostatků

„Vzhledem k celkové dispozici církevního areálu a některým specifickým nálezům – misionářský křížek s řeckým nápisem – existuje pravděpodobný závěr, že areál na sadské výšině byl centrem moravského arcibiskupství, a tedy sídlem Metodějovým,“ předpokládá Galuška.

Zřejmě právě tady se Metoděj (813‒885) usazuje po svém návratu z bavorského zajetí v roce 873. Dokonce existuje domněnka, že v hrobce umístěné na levé straně za oltářem kostela byl pohřben právě on. Další úvahy ale dávají přednost knížeti Svatoplukovi.

Ani jedna z teorií neplatí, žádný hrob s ostatky se tu totiž nenachází.

Učí se psát

Nejde jenom o víru, předává se tu i vzdělání. Ke kostelu v průběhu 9. století přistaví kapli, která se později mění ve školu. Katechumen (vyškolený muž, který ostatní připravuje na křest a vstup do církve ‒ pozn.

red.) bere stilu, pisátko. Pozorně vyrývá literu do voskové tabulky. Všichni na něj nábožně zírají. Předává jim umění psát. Centrum vzdělanosti a křesťanství (uvažuje se o to, že právě zde mohlo být umístěno biskupství, ještě než došlo v roce 1063 k založení toho olomouckého ‒ pozn.

red.) ale o mnoho nepřežije pád Velkomoravské říše roku 907. Na konci 10. století už není po škole ani památky, jenom se zde slouží mše a stále se tu pohřbívá. Kolem kostela se nachází asi 800 většinou prozkoumaných hrobů.