Domů     Stalo se Pohansko u Břeclavi šperkařským srdcem Velké Moravy?
Stalo se Pohansko u Břeclavi šperkařským srdcem Velké Moravy?

Muž si otře zpocené čelo. Už celý den se ve své šperkařské dílně věnuje výrobě zlatých gombíků, kulovitých ozdob vybavených malým kruhovým ouškem. Zakázka pro místního velmože spěchá.

Už za pár dní má ozdobit horní část jeho pláště. Spojit dvě polokoule vytepané z bronzového pozlaceného plechu vyžaduje maximální zručnost. Ještě bohatě ozdobit rostlinnými motivy a bude hotovo.

Velkomoravské šperkařství má výbornou pověst a Pohansko je po Valech u Mikulčic a Starém Městě u Uherského Hradiště jeho třetím největším centrem v říši, alespoň to dokazují archeologické nálezy.

Expozice Velkomoravské Pohansko v zámečku v Pohansku obsahuje i rekonstrukci výroby gombíků. FOTO: Radek Linner/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Expozice Velkomoravské Pohansko v zámečku v Pohansku obsahuje i rekonstrukci výroby gombíků. FOTO: Radek Linner/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Inspirace západem

reklama

Při stavbě hradiště Pohansko u Břeclavi se Velkomoravané inspiruji karolinskou kulturou (karolinská renesance – obroda kultury, kterou inicioval císař Karel Veliký ‒ pozn. red.).

Podle Třeštíka tu někdy v polovině 9. století stával  „dvorec s kostelem služebnicko-řemeslnické sídliště s dílnami, v tom i zbrojařskými, na předhradí byla kasárna bojovníků.“ Všechno se přizpůsobuje místním podmínkám.

Přesto je karolinský vliv znát na každém kroku, i na uměleckých předmětech.

„Nákončí (kovaný artefakt, součást kovových opasků – pozn. red. ) v podobě knihy z Pohanska je provedeno v přihrádkovém emailu, tedy typicky karolinskou technikou,“ píše o významném nálezu slovenský archeolog Ján Dekan (1919‒2007).

Velkomoravští velmoži a jejich ženy rádi dobře vypadali, a proto se také zdobili. FOTO: Radek Linner/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Velkomoravští velmoži a jejich ženy rádi dobře vypadali, a proto se také zdobili. FOTO: Radek Linner/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Žádné centrum elity

Nejde přitom o žádné malé centrum umělecké elity odtržené od zbytku národa, ale město plné života. „Ve vrcholném období zde žily stovky až tisíce lidí.

Víme, že centrální část byla opevněná mohutnou hradbou a uvnitř tohoto opevnění se nacházel Velmožský dvorec,“ říká Jiří Macháček, vedoucí Ústavu archeologie Masarykovy univerzity v Brně.

Právě archeologové z brněnské univerzity se výzkumu hradiště věnují nepřetržitě už od roku 1958. V roce 2018 tu například narazí na dva metry hlubokou studnu na severovýchodním předhradí. 

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Záhady a tajemství
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Záhady a tajemství
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Záhady a tajemství
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz