Jazyk je nejen úzce provázán s identitou jednotlivce, ale jsou jím definovány i celé národy. Jazyk se neustále vyvíjí a mění, bohužel rovněž může i zanikat. Podle odborných odhadů zmizí každý rok zhruba 25 jazyků z celkových 7 tisíc.
Ohrožených je asi 2,5 tisíce z nich, a to po celé planetě. Co podniknout pro záchranu ohrožených jazyků, aby navždy nezmizely z povrchu země?
Pro mnoho jazyků v současnosti platí, že již dospěly do takového stavu, kdy už jim není skutečně pomoci. Nic ale nemusí být tak beznadějné, pokud se zavčas podniknout kroky k jazykové revitalizaci.
„Beznaděj a nedostatek příležitostí pro vzdělání a práci živí alkoholismus a drogy, kterým někteří mladí indiáni propadli.
A najednou je vidíte, jak se učí se sluchátky na uších lakotštinu nebo denně leží ve slovníku, že v tom dávném jazyku našli nový smysl,“ popsal český lingvista Jan Ullrich, jenž se zasloužil o revitalizaci jazyka indiánského kmene Lakotů (Siouxů) ze Severní Ameriky a který rovněž vytvořil nejrozsáhlejší slovník lakotštiny.
Nahrávky ohrožených jazyků
Odborníci z řad lingvistů se podílejí na projektu Pangloss, v rámci něhož pořizují po celém světě nahrávky ohrožených jazyků u kultur, které balancují na hraně vymření. Dosud nejvíce materiálu nasbírali v oblasti jihovýchodní Asie a na pacifických ostrovech.
Lingvisté cestují mezi jednotlivými komunitami a zaznamenávají jejich vyprávění, písně a také rozhovory o banalitách pronesených například při vaření či jiných činnostech. Tyto nahrávky jsou následně přepisovány a překládány do více rozšířených jazyků.
V rámci putování odborníci navštěvují celé vesnice, někdy se ale potkají i s jedním jediným mluvčím, což je například případ Peruánce Amadea Garcíi Garcíi, který je posledním člověkem s mateřským jazykem, jímž je taushiro (tauširo) – jazyk, kterým kdysi mluvily tisíce lidí.
Zánik jazyka peruánského kmene Tauširů započal, když do Amazonie přicestovali těžaři kaučuku. Na nemoci a nucené práce zemřela většina domorodých obyvatel. Jazyky se obvykle dědí prostřednictvím rodin, avšak Amadeo nikdy své jazykové znalosti nepředal dál.
Peruánské ministerstvo kultury se tak rozhodlo vytvořit vládní lingvistickou databázi 1500 taušírských slov, 3 písní a 27 příběhů nejen pro akademiky, ale pro všechny zájemce o tento jazyk.
Vše má své pojmenování
„Nejkritičtější je situace na severozápadě USA a Kanady, východě Sibiře a severu Austrálie,“ prohlásil lingvista a antropolog Miroslav Černý z Ostravské univerzity.
„Nejohroženější jsou ty (jazyky), které postrádají písmo,“ dodal. Největší problém odborník shledává v nepoměru počtu států vůči počtu jazyků – celkem existuje 200 států, a tak je logické, že až drtivá většina jazyků se neuchytí tak jako jazyky úřední.
„Těžko mohou být jazykem vzdělávání, médií, státní správy, bankovnictví či soudnictví,“ doplnil Černý. Každý jazyk je intimně propojen s kulturou. „Přijít o jazyk je jako shodit bombu na Louvre,“ nechal se slyšet americký lingvista Ken Hale.
Nositelé ohrožených jazyků mívají obvykle znalosti lokální přírody, například pomocí jazyka seri z Kalifornie se podařilo objevit plodinu s vysokou nutriční hodnotou a v Austrálii domorodci znají ptáky, kteří roznášejí uhlíky, a pomáhají tak šířit požáry.
