Skip to content

V českých zemích se od roku 1876 používá metrická soustava: Z jakého důvodu?

Dálniční ukazatel jasně říká, že z Prahy do Plzně je to po dálnici 92 kilometrů. A žádného řidiče nenapadne se nad touto informací podivovat. Proč ale na cedulích nesvítí, že ona vzdálenost činí třeba 51 kilosáhů nebo 153 kiloloktů?

Inu, je to proto, že v českých zemích se od roku 1876 používá metrická soustava. „Základem řádné míry a váhy jest metr, který je jedničkou míry na délku; z něho se odvádějí jedničky plochomíry a tělomíry,“ pravilo se v zákoně, který zavedení metrického systému nařizoval.

A tak veškeré sáhy, střevíce, lokte, brázdy, míle, lány či postavy vzaly definitivně za své…

1
Výroba prototypu metru v roce 1874.

Měření je staré jako lidstvo samo. A jak se na různých místech planety začaly rozvíjet prastaré civilizace, tak vznikaly různé systémy mír a vah. To však při dálkovém obchodu mohlo přinášet nemalé problémy.

Vlastně nejen při něm, i různá trhoviště v jednom městě používaly různá měření. Ve středověku pak v měrných systémech panoval naprostý chaos, je tedy téměř zázrak, že právě v té době vznikalo v Evropě nejvíce měst.

Jednotky míry v těchto dobách vycházely především z částí či z pohybu lidského těla. To už naznačují samotné názvy, jako stopa, dlaň, krok nebo loket. Dvaceticentimetrová píď je odvozena od rozpětí konců roztažených prstů ruky, palce a malíčku.

Ovšem nejen ruce či nohy byly inspirací pro tvůrce jednotek pro měření. Pro indické hinduisty jí může být i jejich posvátné zvíře. Jednou z místních měr je vzdálenost, na jakou je slyšet kravské bučení.

Evangelíci na Islandu pro změnu měřili vzdálenost podle toho, za jak dlouho odříkají při svižné chůzi jednu modlitbu.

2
Model metru z platiny a iridia.

Samozřejmě, že i středověká státní správa se snažila o sjednocení měr a vah. V Čechách tuto myšlenku podporovali například Václav I. či Přemysl Otakar II.

Ten mimo jiné zavedl českou míli (7,5 km), sáh (1,8 m), pražský loket (0,6 m) nebo zemský provazec o délce pětadvaceti metrů. Jakmile však obchodník přejel hranice a ocitl se v jiné části Svaté říše římské, problém byl opět na světě.

Ovšem, ani v samotných českých krajích se unifikace jednotek nedařila. Poprvé k ní reálně došlo až za rakouské monarchie v roce 1853, kdy země začala povinně užívat dolnorakouské míry.

V té době však už byla na světě jednotka, která se chystala na své vítězné tažení světem. V roce 1789 Evropou otřásla francouzská revoluce. Původně bohulibé myšlenky o rovnosti a svobodě mnohde později přerostly v krvavý teror, avšak ještě v roce 1790 se mohlo zdát, že Francie je na cestě ke svobodné společnosti.

Právě tehdy se sešli francouzští akademici, aby se poradili, jak naložit s měrnými systémy. Tak vznikl metr, který byl definován jako délka jedné čtyřicetimiliontiny délky zemského poledníku procházejícího Paříží.

Později se však toto vymezení ukázalo jako nepřesné, tudíž došlo k předefinování metru jako vzdálenosti, jíž světlo ve vakuu urazí za určitý čas.

Název metr navrhnul významný francouzský matematik a astronom Jean Ch. Borda. Odvodil jej z řeckého slova „metron“, což v českém překladu znamená míru nebo měřidlo. Názvy dekadických násobků a dílů vymyslel člen Mezinárodní metrologické komise Holanďan Jean Henri van Swinden.

3
V anglosaských zemích míle stále vítězí.

Metr však nezůstal sám. K němu se přidal i cadil, který byl definován jako kilogram jako jeden krychlový decimetr vody při teplotě čtyř stupňů Celsia. Pojem cadil později vytlačil termín litr pocházející z řečtiny.

Zákon o využívání metrického systému ve Francii vešel v platnost v roce 1795. Akademici zatím nechali nejdříve z mosazi a později ze slitiny iridia a platiny vyrobit prototyp metru.

Metrická soustava se z počátku prosazovala obtížně a ani ve Francii to z počátku neměla jednoduché. Napoleon Bonaparte, který se k moci dostal v obtížné porevoluční době v roce 1812 znovu povolil užívání starých jednotek.

O pětadvacet let později však francouzský parlament nechal opět zavést metrický systém s platností od roku 1840.

Soustava s metrem v hlavní úloze se ukazovala jako velmi praktická, proto k ní postupně přistupovaly i další státy. V roce 1870 se v Paříži poprvé sešla metrová komise a o pět let později 17 států podepsalo metrickou konvenci, v níž se zavázaly zavést novou soustavu jednotek délky, obsahu a objemu.

Součástí dohody byl i vznik Mezinárodního úřadu pro váhy a míry (BIPM) se sídlem v Sévres u Paříže, který uchovává původní etalony měr a měřicích přístrojů a dovoluje jejich porovnávání s národními etalony.

Mezi signatáři dohody bylo i Rakousko-Uhersko, jehož součástí tehdy byly i české kraje, takže i v nich se od 1. ledna 1876 povinně přešlo na měření v metrech.

Ty se zde ujaly a v roce 1922 se již pod metrickou konvencí objevil podpis Československé republiky. Vyvrcholením sjednocování bylo přijetí Mezinárodní soustavy jednotek SI (Systéme International d’Unités) v roce 1960. Systém SI přijaly téměř všechny státy světa, a tak 95 procent světové populace v současnosti používá metrický systém.

4
Ztracená sonda Mars Climate Orbiter .

Že by však metr byl jednoznačným globálním vládcem, to se nedá říci ani dnes. Američané, Britové, Irové či Australané stále nedají dopustit na své míle a stopy. Ba co víc, Celsius je zde mnohdy bit Fahrenheitem a kolik stojí litr benzínu si musí našinec přepočítávat z galonů.

Britové oficiálně přešli na metrickou soustavu v roce 2000, ale v této spíše konzervativní zemi mají míle stále silnou pozici. Podobná situace je i v Kanadě nebo v Austrálii.

A Američané? Ti metry nepřijali dodnes a drží se svých stop, liber a mil. Což se ovšem může i tvrdě vymstít. Například v roce 1999 řídící středisko NASA s napětím přihlíželo, jak se sonda Mars Climate Orbiter přibližuje k rudé planetě.

Aparát se však náhle odmlčel a již se neozval. Příčina ztráty družice za sto milionů dolarů byla těžko uvěřitelná. Zatímco software dodaný společností Lockheed Martin počítal celkový impuls dodaný tryskami sondy v imperiálních jednotkách, tedy v palcích a stopách, tak software pro výpočet trajektorie dodaný NASA očekával tyto data v jednotkách SI. Tak se stalo, že sonda sestoupila až do hlubších vrstev marsovské atmosféry.

A ta, ač je mnohem řidší než ta zemská, sondu stačila zcela sežehnout…

Foto: NASA, wikipedia
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Britská varianta COVID-19 se rychle šíří
21stoleti.cz

Britská varianta COVID-19 se...

Britská varianta COVID-19 se šíří i přes...
Nadivoko
nasehvezdy.cz

Nadivoko

Suroviny na 4 porce: ● 4 díly králíka ● 4–6 cibulí...
10 nejhorších důlních neštěstí všech dob
epochalnisvet.cz

10 nejhorších důlních...

Uhlí se řadí mezi důležité energetické suroviny, a to...
Strašidelný hotel v Anglii čeká demolice. Co se stane s jeho paranormálními obyvateli?
enigmaplus.cz

Strašidelný hotel v Anglii...

Anglické město Dudley bylo v minulosti...
Otestován na Covid snadno a rychle! Testy společnosti Humasis byly povoleny Ministerstvem zdravotnictví ČR
21stoleti.cz

Otestován na Covid snadno a...

Dne 24.2.2021 Ministerstvo zdravotnictví ČR...
Kapka oleje a kožní problémy jsou pryč
iluxus.cz

Kapka oleje a kožní problémy...

Znáte černuchu setou? O této celkem nenápadné,...
Vodní zámek Červená Lhota: Jaké záhady jsou s ním spjaty?
epochanacestach.cz

Vodní zámek Červená Lhota:...

Vodní zámek Červená...
Zvířecí sebevraždy: Tajemství, které se nám nedaří rozlušit
enigmaplus.cz

Zvířecí sebevraždy: Tajemství,...

Podle obecného názoru vědy zvířata neumějí...
Neuvěřitelný příběh sedmiletého chlapce. Prý omdlel a setkal se s cizími bytostmi
enigmaplus.cz

Neuvěřitelný příběh...

Malé děti občas přicházejí se zvláštními...
Ptačí park ve východních Čechách
epochanacestach.cz

Ptačí park ve východních...

Josefovské louky, ptačí...
Trápí vás suché vlasy?
nasehvezdy.cz

Trápí vás suché vlasy?

Nepatříte mezi ty šťastné ženy, které mají krásně...
Nadčasové kuchyňské sestavy
rezidenceonline.cz

Nadčasové kuchyňské sestavy

I když se trendy ve vybavení kuchyní každoročně...