Když nejde o život, nejde o nic. Tak se to alespoň s oblibou říkává. Jenže tady o životy jde.

Posvítíme si na několik zažitých pouček první pomoci, o kterých všichni doufáme, že je nikdy nebudeme potřebovat v praxi. A jak se zdá, ne všechny je vždycky moudré použít…

Cizí těleso musí vždy zůstat v ráně… Nebo ne?

Zvonivý zvuk roztříštěné vitríny svolá rodinu do obývacího pokoje. Z ruky syna odkapává krev a veliký střep zaražený do dlaně dává tušit, že tohle není žádná legrace. Co s ním?

„To se nesmí vytahovat, jinak dojde k masivnímu krvácení!“, mudruje pobledlý otec a vytahuje obvaz, aby se pokusil ránu ovázat i se zkázonosným průhledným trojúhelníkem. Je to vážně dobré řešení?

Klasická poučka praví, že vytáhnete-li těleso z rány, začne strašné krvácení. Vždyť někdy může jistit proraženou cévu. Ovšem pokud se ho budete snažit zafixovat, můžete způsobit škody mnohem větší. Ono varování totiž platí jen pro některé specifické případy.

Střepy a jehly, pokud to jde „samo“, vytáhněte.  Na ránu poté patří tlakový obvaz, desinfikovat hluboká zranění ovšem není vhodné. Pokud jde však o nůž či tupý objekt, který je v ráně zaklíněný, nechte to na profesionálech.

Musíte vytáhnout jazyk?

Zadusit se úplně zbytečně kvůli zapadlému jazyku? Tomu se dá přeci jednoduše předejít. Mnoho z nás se to ostatně učilo již v základoškolských lavicích: Jazyk se musí vytáhnout (a pak klidně přilepit izolepou, aby nezapadl zpět).

Ale ruku na srdce, už jste to někdo zkoušel? A vážně je to nutné?

Vypláznout jazyk je jednoduché. Ale vytáhnout ho z bezvládných úst, to je panečku výzva! Ani když si vezmete na pomoc kapesník, cíle možná nedosáhnete, anebo jazyk poraníte o zuby. A pokud jej vytáhnete, co pak s ním, aby nezapadl zpět?

Přilepit, nebo nedej bože přišpendlit? Přitom je to zbytečné. Ústa stačí vyčistit od případných zvratků a hlavu hodně zaklonit a přidržovat až do příjezdu záchranářů – jinak vám klesne zpět.

Raněný musí být v teple… to je sporná věc!

Chlad zpomalí metabolismus i srdeční frekvenci, studené prostředí dotlačí enzymy k přibrzdění všech biochemických procesů těla. Je to výhoda? V bezvědomí či bezdeší se díky tomu může zvýšit šance na úspěšnou resuscitaci. Pokud ale řešíte nehodu a raněný je při vědomí, udržet ho v teple bývá klíčové.

Udržet svou teplotu stabilní znamená pro tělo spálit neskutečné množství energie. A při zranění jí opravdu není nazbyt. Ne nadarmo se dnes říká, že zajištění tepla je v některých případech div ne stejně důležité, jako vyřešit krvácení. I pro to, že neviditelný zabiják zimy bývá podceňován…

Musíte ihned nahmatat puls?

Jak nás to jen kdysi dávno učili? Zaloví v paměti. „Na palcové straně zápěstí musím najít radiální tepnu,“ opakuje si v duchu a přiloží palec na správné místo. Cítí zrychlené pulsy. „Má tep!“ oddechne si nakonec. „Jenže nedýchá!“ odpoví kamarád sedící u hlavy.

Okamžitě zahájí dýchání z plic do plic. Zní to jako modelově vyřešená situace. Ale opak může být pravdou…

Pokud jste laik, navíc značně nervózní, vystavujete se pravděpodobnosti chybného úsudku. To, co budete považovat za tep, mohou být vaše vlastní pulzy vnímané až do konečků prstů. V takovém případě nedostane raněný resuscitaci, kterou potřebuje.

Pokud osoba na nic nereaguje, nehýbe se a nedýchá, zahajte nepřímou masáž srdce!