Avokádo je v poslední době snad všude. Doporučují ho odborníci na výživu, fitness trenéři i zdravotníci. Jí se na sladký i slaný způsob, dá se z něj udělat spousta chutných pokrmů. Proč je dobré zařadit ho do jídelníčku a co všechno o něm není tak úplně známé?

Původní domovinou tohoto ovoce je podle všeho Mexiko. Pochutnávají si na něm už Aztékové. Dnes je zařazováno mezi superpotraviny a podle nejrůznějších studií má na lidské zdraví velmi kladný vliv.

V regálech obchodů je přitom možné najít plody hruškovité, vejčité i kulaté. Nejde o různá stadia zralosti, ale o nejrůznější kultivary avokáda. Těch existují stovky.

Ovoce nebo zelenina?

I když je často avokádo představováno jako zelenina, ve skutečnosti se z botanického pohledu jedná o ovoce. Jde o plod stromu hruškovce přelahodného (Persea americana).

Běžná sklizeň z 1 stromu je okolo 100 až 120 avokád ročně, může však dosáhnout i počtu 200 kusů. Zralý plod avokáda váží obvykle od 100 gramů do 1 kilogramu podle odrůdy. Čas od času se však vyskytnou výjimky, které vybočují z tohoto průměru.

Nejtěžší avokádo vážilo 2,495 kilogramu. Toto prvenství pochází z 3. ledna 2018 a je zapsáno v Guinnessově knize rekordů. Pěstitelkou obřího plodu avokáda je Felicidad Pasalová z města Hilo na Havaji.

Plody z Mexika

Nejstarší důkazy o konzumaci avokáda pocházejí zhruba z 10. století před naším letopočtem. Archeologové je nalezli na území Mexika. Další stopy, vypovídající o konzumaci a dalším používání avokáda pocházejí z Peru z období zhruba před 3800 až 4500 lety.

O jeho rozšíření do Evropy a později do celého světa se zaslouží dobyvatelé Jižní a Střední Ameriky. Dnes se pěstuje ve vhodných podmínkách na různých místech naší planety. Avokádo nemá rádo teploty nižší než 10 °C a absolutně netoleruje mrazy.

Způsob sklizně je také poměrně náročný. Plody se nejčastěji sbírají ručně pomocí dlouhých tyčí s košíkem.

Symbol lásky i psací prostředek

Aztékové viděli v avokádu symbol lásky a plodnosti. Rostou totiž v páru a připomínají varlata, tak také tyto plody ve svém jazyce pojmenovali. Používali je proto také jako přírodní afrodiziakum.

Pecky avokáda obsahují mléčnou kapalinu hořké chuti, která změní svou barvu na hnědočervenou při kontaktu se vzduchem. Důvodem je vysoká koncentrace taninu (třísloviny). Toho si všimnou španělští dobyvatelé a začnou ji používat k výrobě speciálního inkoustu.

Ten pak využívají při psaní nejrůznějších dokumentů. Většina z nich je čitelná dokonce i dnes, tedy zhruba 500 let poté, co spatřily světlo světa.

Nálož živin

Avokádo je pokládáno za jednu ze superpotravin. Obsahuje totiž celou řadu důležitých živin, minerálů a vitamínů.

Patří k nim například vitamíny A, C, E, K, vitamíny řady B anebo hořčík, mangan, měď, železo, zinek a fosfor.

Má v sobě také velké množství draslíku. To je vyšší než u banánů, které se považují za ovoce s vysokým obsahem draslíku, který pomáhá předcházet například problémům s oběhovým systémem.

Nevhodné pro zvířata

I když někteří výrobci krmiv pro zvířata používají jako hlavní složky avokádový olej a mouku s tím, že pro zvířata toxická látka persin je obsažena pouze v kůře, listech, peckách a slupce avokáda, nedoporučuje se pro jistotu krmení zvířat jakoukoliv částí tohoto ovoce.

Persin je přitom u lidí považován za látku, která může potlačovat růst rakovinných buněk a tato protinádorová aktivita je studována v rámci výzkumu nových onkologických léčiv.