Pro některé slavné osobnosti, které se proslavily ve vědě, se škola stala tvrdým oříškem. Špatné známky se u nich objevovaly v úplně stejné míře jako u ostatních studentů a nejenom to. Příkladem je i český rodák Gregor Johann Mendel.
„Propadl jste,“ oznamuje v roce 1850 komise vídeňské univerzity 28letému studentovi Gregoru Johannu Mendelovi (1822–1884) po zkoušce z přírodopisu.
Ironií osudu je, že právě v oboru, kvůli kterému jako žák u učitelských zkoušek neuspěl, se později stane celosvětově uznávaným objevitelem.
![Gregor Johann Mendel se pyšní svým moravským původem. FOTO: Bateson, William/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/03/1-16.jpg)
Moravan si uvědomí důležitost matematiky
Rodák z Hynčic (dnes součást obce Vražné v okrese Nový Jičín), „Moravan mluvící německou řečí“, jak sám sebe velice rád označuje, ale nakonec studium úspěšně zvládne.
Zároveň si uvědomí, jak je při vysvětlování přírodovědných dějů důležitá matematika a statistika.
![Diagram znázorňující sedm znaků dědičnosti. FOTO: LadyofHats/Creative Commons/Public Domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/03/3-2-768x330.png)
Vymyslí slavné zákony
Už jako opat brněnského augustiniánského kláštera se Mendel velmi intenzivně zabývá pokusy křížení hrachu a díky pečlivému pozorování a podrobným záznamům nakonec po letech výzkumů stanovuje tři pravidla přenosu genů u rostlin – později slavné Mendelovy zákony dědičnosti.