Na vysokých místech žebříčků, znázorňujících povolání, která by v brzké budoucnosti měli převzít roboti, kriminalisté nefigurují. Přesto i v boji proti zločinu může být umělá inteligence neocenitelným pomocníkem.

Experimenty z této oblasti probíhají na místě, kde by to možná málokdo čekal: na Mezinárodní kosmické stanici ISS.

A tyto experimenty jsou docela úspěšné, protože využití umělé inteligence začalo přinášet první výsledky při řešení zločinů.

V době bezpečnostních obav panujících napříč Evropou, kterou ohrožují islamisté, agresivní ruská politika, či organizovaný zločin je chytré využití policejních dat nesmírně důležité pro odhalování stop.

Umělá inteligence přitom může detekovat podezřelé matice, provádět rekonstrukce zločinů i naznačit a poté zvýraznit slibné cesty vyšetřování.

Za původem této strojové inteligence je přitom nutné se vrátit se v historii nějakých patnáct let dozadu. Tehdy vznikla jako pomocník při přípravě astronautů, kteří se chystali na svou cestu do vesmíru.

Společnost Space Applications Services tehdy vyvinula software otázek a odpovědí pro výcvik kosmonautů na výzkumnou laboratoř Evropské kosmické agentury (ESA) Columbus. Odpovídá na otázky jako „Co je toto?“ a „Kde je toto?“

Umělá inteligence je nastavena tak, aby hrála důležitou roli v budoucích kosmických misích. Zvýšená automatizace může snížit počet pozemních operací závislých na člověku, a tím také náklady i počet potenciálních chyb.

Příští kosmonaut ESA ve vesmíru, Alexander Gerst z Německa, bude mít v druhé polovině letošního úkolu mimo jiné za úkol otestovat inteligentního mobilního asistenta posádky.

Ostatně, ESA už má s robotickými misemi zkušenosti, například v loňském roce astronaut Paolo Nespoli ovládal z výšky 400 kilometrů robota Justina, se kterým úspěšně provedl několik úkolů.

Původní projekt výcviku posádek z let 2003 až 2005, který nakonec představoval jen malý krůček pro vývoj umělé inteligence, vedl k velkému skoku v úplně jiné oblasti: v bezpečnosti.

Díky výzkumu ve vesmíru byly vyvinuté nástroje schopné poradit si s většinou otázek a následně dojít k relevantním výsledkům. Díky tomu bylo možné nalézt konkrétní stopy z tisíců hodin záznamů sledovacích kamer.

Později byla stejná technologie použita pro trénování krizových manažerů na letištích pro rozhodování v reálném čase. Byli trénováni na simulátoru detekujícího incidenty a potenciální hrozby.

Deset let po kosmické zkoušce začali evropští inženýři pracovat na poloautomatickém skenování velkého množství dat z široké palety zdrojů – jako jsou písemné záznamy, kamerové záznamy a sociální média – v řádu sekund.

Software tak provádí nejpracnější činnosti kriminalistické analýzy jen pouhým jediným kliknutím. Belgická policie jej nyní zvažuje jako ekonomicky efektivní řešení pro sběr a analýzu informací. Do poloviny letošního roku by se software měl stát i komerčním produktem.