Všestranně nadaný Kilián Ignác Dientzenhofer zvládne vystudovat latinu na malostranském jezuitském gymnáziu, filozofii v koleji v Klementinu a zároveň se vyučit zedničině u otce.
Tatínkovi pomáhá Kilián Ignác Dientzenhofer (1689–1751) s dostavbou kostela svaté Máří Magdaleny v Praze na Malé Straně, ale největší školou je pro něj malostranský chrám svatého Mikuláše.
Na něm stráví s otcem svá učednická léta. Poté, co úspěšně složí tovaryšské, mistrovské a stavitelské zkoušky, vydává se na zkušenou do Itálie. Po návratu v roce 1715 se znovu pracuje s otcem.
Pomáhá mu vést stavbu Břevnovského kláštera, uzavírá smlouvy a stará se o vyplácení malíře Václava Vavřince Reinera (1689–1743) za malbu oltářních obrazů.
Pochutnává si na lososovi
Po otcově smrti v roce 1722 pokračuje Kilián Ignác ve stavbě Břevnovského kláštera. Je spolehlivý a benediktini mu dávají ve finančních otázkách naprostou důvěru. Může tak nakupovat nejenom stavební materiál, ale i různé lahůdky pro klášter.
Na účtech se například objevují částky za lososa, holandský sýr nebo parmezán.
Díky brilantní práci má Kilián Ignác v roce 1725 příjem 500 zlatých (za to by si koupil stádo 27 volů). Zakázky se mu jenom hrnou, o jejich příliv se stará hlavně břevnovský benediktinský opat Otmar Zinke (1663–1738).
Staví kostel na vodě
Dientzenhofer zvládne například přestavbu kláštera v Broumově a v Polici nad Metují ve východních Čechách.
Na Broumovsku také předělává jeden vesnický kostel za druhým. A je obdivuhodné, že při tak velkém množství práce má každý z nich svůj vlastní originální rukopis.
Kiliána Ignáce nezaskočí ani stavba kostela svaté Maří Magdaleny v Karlových Varech. Ten má totiž stát nedaleko vřídla, kde hrozí nebezpečí pronikání spodní vody.
Smrti se nebojí
Ani obrovské pracovní vytížení Kiliánu Ignácovi nezabrání v tom, aby si užíval života. „Ve společenském styku byl Dientzenhofer příjemný,“ píše asi 20 let po jeho smrti osvícenecký historik a filolog František Martin Pelcl (1734–1801). Během dvou manželství stihne Kilián Ignác zplodit 19 dětí. Mezi lidmi požívá zasloužené úcty a dobře zná svoji odbornou cenu.
Zneškodní nálož
„Nikdy nemluvil o svém umění a znalostech před lidmi, kteří nebyli s to je posoudit,“ uvádí Pelcl. Dientzenhofer se také rád účastní filozofických debat a svými znalostmi bible prý předčí i některé teology. A třebaže původem není Čech, má silné vlastenecké cítění, které se projeví zejména za pruského dobývání Prahy v roce 1744. Když se tehdy náhodně dozví, že Prusové při odchodu z města nechali na Vyšehradě minu, bez meškání přispěchá na pomoc.
Nálož, která měla po výbuchu vyhodit do povětří celý hrad, úspěšně zneškodní. Nakonec se dožije 62 let.