Skip to content

Talentovaný Kilián Ignác Dientzenhofer riskoval krk při likvidaci pruské miny

Všestranně nadaný Kilián Ignác Dientzenhofer zvládne vystudovat latinu na malostranském jezuitském gymnáziu, filozofii v koleji v Klementinu a zároveň se vyučit zedničině u otce.

Tatínkovi pomáhá Kilián Ignác Dientzenhofer (1689–1751) s dostavbou kostela svaté Máří Magdaleny v Praze na Malé Straně, ale největší školou je pro něj malostranský chrám svatého Mikuláše. Na něm stráví s otcem svá učednická léta.

Poté, co úspěšně složí tovaryšské, mistrovské a stavitelské zkoušky, vydává se na zkušenou do Itálie. Po návratu v roce 1715 se znovu pracuje s otcem. Pomáhá mu vést stavbu Břevnovského kláštera, uzavírá smlouvy a stará se o vyplácení malíře Václava Vavřince Reinera (1689–1743) za malbu oltářních obrazů.

Kilián Ignác Dientzenhofer se zedničině vyučí u svého tatínka. Zdroj foto: Wikimedia Commons / Jan Vilímek / Volné dílo

Pochutnává si na lososovi

Po otcově smrti v roce 1722 pokračuje Kilián Ignác ve stavbě Břevnovského kláštera. Je spolehlivý a benediktini mu dávají ve finančních otázkách naprostou důvěru. Může tak nakupovat nejenom stavební materiál, ale i různé lahůdky pro klášter.

Na účtech se například objevují částky za lososa, holandský sýr nebo parmezán. Díky brilantní práci má Kilián Ignác v roce 1725 příjem 500 zlatých (za to by si koupil stádo 27 volů). Zakázky se mu jenom hrnou, o jejich příliv se stará hlavně břevnovský benediktinský opat Otmar Zinke (1663–1738).

Staví kostel na vodě

Dientzenhofer zvládne například přestavbu kláštera v Broumově a v Polici nad Metují ve východních Čechách. Na Broumovsku také předělává jeden vesnický kostel za druhým. A je obdivuhodné, že při tak velkém množství práce má každý z nich svůj vlastní originální rukopis.

Kiliána Ignáce nezaskočí ani stavba kostela svaté Maří Magdaleny v Karlových Varech. Ten má totiž stát nedaleko vřídla, kde hrozí nebezpečí pronikání spodní vody.

Vytvoří chrám svatého Mikuláše na pražském Staroměstském náměstí. Zdroj foto: Wikimedia Commons / FAL / A.Savin (Wikimedia Commons · WikiPhotoSpace)

Smrti se nebojí

Ani obrovské pracovní vytížení Kiliánu Ignácovi nezabrání v tom, aby si užíval života. „Ve společenském styku byl Dientzenhofer příjemný,“ píše asi 20 let po jeho smrti osvícenecký historik a filolog František Martin Pelcl (1734–1801). Během dvou manželství stihne Kilián Ignác zplodit 19 dětí. Mezi lidmi požívá zasloužené úcty a dobře zná svoji odbornou cenu.

Architektonicky je podepsán i na kostele Svaté Máří Magdaleny v Karlových Varech. Zdroj foto: Wikimedia Commons / Zipacna1 / CC BY 3.0

Zneškodní nálož

„Nikdy nemluvil o svém umění a znalostech před lidmi, kteří nebyli s to je posoudit,“ uvádí Pelcl. Dientzenhofer se také rád účastní filozofických debat a svými znalostmi bible prý předčí i některé teology.

A třebaže původem není Čech, má silné vlastenecké cítění, které se projeví zejména za pruského dobývání Prahy v roce 1744. Když se tehdy náhodně dozví, že Prusové při odchodu z města nechali na Vyšehradě minu, bez meškání přispěchá na pomoc.

Nálož, která měla po výbuchu vyhodit do povětří celý hrad, úspěšně zneškodní. Nakonec se dožije 62 let.

Foto: Wikimedia Commons, úvodní foto: Jik jik / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články